22 Cdo 1691/2010
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího
Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Františka Baláka
ve věci žalobců a) P. S., b) J. W., zastoupené žalobcem a) jako obecným
zmocněncem, c) M. Š., proti žalované K. K., zastoupené obecným zmocněncem Ing.
V. K., o určení vlastnického práva k nemovitosti a o vzájemném návrhu na určení
vlastnického práva k nemovitosti a uložení povinnosti, vedené u Okresního soudu
v Semilech pod sp. zn. 8 C 31/2009, o dovolání žalované proti usnesení
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. února 2010, č. j. 1 Nc
2616/2010-119, takto:
I. Řízení o dovolání žalované se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího
řízení.
Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v usnesení,
jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací
soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné,
zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení,
nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 4. února 2010, č. j. 1 Nc
2616/2010-119, rozhodl o námitce podjatosti vznesené žalovanou v řízení ve věci
vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 8 C 31/2009 tak, že soudce
JUDr. Vít Záveský není vyloučen z projednávání a rozhodnutí této věci.
Toto usnesení napadla žalovaná dovoláním a domáhá se jeho zrušení.
Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený
soud v senátě.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí
odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit
občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z
organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s
pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srovnej též stanovisko pléna
Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. června 1996, Plsn 1/96, publikované
ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 1996, sešit 8, pod pořadovým číslem
48). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudců okresního soudu, není
toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím; vydání takového rozhodnutí ostatně
žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním,
nepředchází.
Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti těmto rozhodnutím
občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je
neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srovnej též usnesení Nejvyššího
soudu České republiky ze dne 23. srpna 2001, sp. zn. 28 Cdo 1335/2001,
uveřejněné pod C 692 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného
nakladatelstvím C. H. Beck nebo obdobně též usnesení Nejvyššího soudu České
republiky ze dne 15. června 2006, sp. zn. 22 Cdo 1620/2006, zveřejněné na
internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz).
Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalované zastavil (§ 104 odst. 1, § 243c
o. s. ř.).
O náhradě nákladů řízení před dovolacím soudem bylo rozhodnuto podle § 243b
odst. 4 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 1
písm. c) o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. června 2010
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu