22 Cdo 2439/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně ALEX INTERNATIONAL CZ, s. r. o., se sídlem v Hřebči, 28. října 396, identifikační číslo osoby 25696122, proti žalovanému M. V., v řízení o uvedení stavby do předešlého stavu, o uložení pořádkové pokuty, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 25 C 125/2007, o dovolání žalobkyně a M. B., s adresou pro doručování v K., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. ledna 2011, č. j. 30 Co 558/2010–260, takto:
Dovolání s e o d m í t á.
Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Okresní soud v Kladně (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 25. října 2010, č. j. 25 C 125/2007–187, „žalobci a M. B., nar., bytem M. 3179, K.“ uložil zaplatit státu do pokladny Okresního soudu v Kladně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení pořádkovou pokutu ve výši 25.000,- Kč. Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně a M. B. usnesením ze dne 6. ledna 2011, č. j. 30 Co 558/2010-260, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že výše pořádkové pokuty činí 10.000,- Kč a jinak usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně a M. B. dovolání. Dovolání není přípustné. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Jednotlivé případy rozhodnutí odvolacího soudu, proti kterým je dovolání přípustné, jsou uvedeny v § 237 až 239 o. s. ř. Proti rozhodnutím v těchto ustanoveních neuvedených dovolání přípustné není (srovnej unesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. července 2007, sp. zn. 22 Cdo 2423/2007, publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 5231). V souzené věci žalobkyně a M. B. napadají usnesení odvolacího soudu, kterým bylo částečně změněno a ve zbývající části potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla shora uvedeným účastníkům uložena pořádková pokuta ve smyslu § 53 o. s. ř. Takové rozhodnutí není možné do výčtu rozhodnutí odvolacího soudu, proti nimž je dovolání přípustné, podřadit (k tomu srovnej též díle Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1872 – 1873, dále např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. dubna 2011, sp. zn. 30 Cdo 1374/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. července 2010, sp. zn. 29 Cdo 919/2010, uveřejněná na webových stránkách Nejvyššího soudu České republiky - www.nsoud.cz). Nejvyšší soud proto dovolání (aniž by se zabýval návrhem žalobkyně a M. B. na ustanovení zástupce pro dovolací řízení ve smyslu § 241 o. s. ř.) podle ustanovení § 241b odst. 2 ve spojení s § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O nákladech dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím ve věci samé, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1, § 224 odst. 1, § 243b odst. 5 věta první o. s. ř.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. srpna 2011
Mgr. Michal Králík, Ph. D. předseda senátu