22 Nd 347/2025-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci oprávněné Hasičské vzájemné pojišťovny, a.s., IČO 46973451, se sídlem v Praze 2, Římská 2135/45, zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem, MBA, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti povinnému D. R., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 692/2025, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 692/2025 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
1. Exekučním návrhem ze dne 14. 3. 2025 podaným u Exekutorského úřadu Rychnov nad Kněžnou, soudního exekutora Mgr. Bohumila Brychty, se oprávněná domáhá vůči povinnému nařízení exekuce k vymožení pohledávky specifikované v tomto exekučním návrhu, která svědčí oprávněné na základě příslušného exekučního titulu. Dne 18. 3. 2025 požádal soudní exekutor Mgr. Bohumil Brychta Obvodní soud pro Prahu 5 o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.
2. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 28. 4. 2025, č. j. 36 EXE 692/2025-13, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místní příslušnosti. Uvedl, že v exekučním návrhu označená povinná osoba není státním příslušníkem České republiky a v době zahájení řízení neměl povinný na území České republiky povolen žádný druh pobytu ani nebyl hlášen k pobytu na území České republiky. Lustrací v informačním systému základních registrů soud zjistil, že povinný měl v době od 1. 10. 2024 do 22. 1. 2025 dlouhodobý přechodný pobyt na adrese XY. Dotazem na Ředitelství služby cizinecké policie, Informační odbor, soud zjistil, že povinný je veden od 9. 4. 2025 jako žadatel o udělení dlouhodobého víza za účelem strpění. Poslední hlášená adresa pobytu je od 9. 4. 2025 XY. Uzavřel, v posuzované věci chybí podmínky pro určení místní příslušnosti soudu.
3. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
4. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, (dále „exekuční řád“) místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení platí, že je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.
5. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
6. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, vyložil, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
7. V projednávané věci není zpochybněno, že povinný není občanem České republiky, v době zahájení řízení neměl místo svého trvalého pobytu na území České republiky, respektive nebylo známo místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), Nejvyšší soud dovodil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.
8. Protože jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo toto exekuční řízení zahájeno (obdobně srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 29 Nd 388/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 33 Nd 64/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 22 Nd 370/2014, tato rozhodnutí jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).
9. Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Obvodní soud pro Prahu 5 tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 7. 2025
Mgr. David Havlík předseda senátu