22 Nd 476/2024-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., ve věci oprávněné České kanceláři pojistitelů, IČO 70099618, se sídlem v Praze 4, Milevská 2095/5, zastoupené Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem v Praze, Opatovická 1659/4, proti povinnému U. R., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1472/2024, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1472/2024 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
1. Exekučním návrhem ze dne 31. 7. 2024 podaným u soudního exekutora Mgr. Pavla Preuse, Exekutorský úřad Praha 8, se oprávněná domáhá vůči povinnému nařízení exekuce k vymožení pohledávky specifikované v tomto exekučním návrhu, která svědčí oprávněné na základě příslušného exekučního titulu. Dne 9. 8. 2024 požádal soudní exekutor Mgr. Pavel Preus Obvodní soud pro Prahu 5 o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.
2. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 27. 8. 2024, č. j. 36 EXE 1472/2024-14, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místní příslušnosti. Uvedl, že v exekučním návrhu označená povinná osoba není státním příslušníkem České republiky a v současné době nemá povinný na území České republiky povolen žádný druh pobytu ani není hlášen k pobytu na území České republiky. Uzavřel, že v posuzované věci chybí podmínky pro určení místní příslušnosti soudu.
3. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
4. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, (dále „exekuční řád“) místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení platí, že je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.
5. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
6. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, vyložil, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
7. V projednávané věci není zpochybněno, že povinný není občanem České republiky, nemá v současné době místo svého trvalého pobytu na území České republiky, respektive místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), Nejvyšší soud dovodil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinné.
8. Protože jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo toto exekuční řízení zahájeno (obdobně srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 29 Nd 388/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 33 Nd 64/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 22 Nd 370/2014, tato rozhodnutí jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).
9. Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Obvodní soud pro Prahu 5 tím soudem, který věc projedná a rozhodne.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 12. 2024
Mgr. David Havlík předseda senátu