Nejvyšší soud Usnesení občanské

22 Nd 654/2025

ze dne 2026-01-29
ECLI:CZ:NS:2026:22.ND.654.2025.1

22 Nd 654/2025-20

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Petry Kubáčové ve věci oprávněné Lifton a.s., se sídlem v Praze, Husitská 344/63, IČO 21140324, proti povinnému O. L., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 54 EXE 2416/2025, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 54 EXE 2416/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Přerově.

1. Exekučním návrhem ze dne 1. 9. 2025 podaným u soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, se oprávněná domáhá vůči povinnému nařízení exekuce k vymožení pohledávky ve výši 49 807,42 Kč s příslušenstvím, pohledávky ve výši 2 214,24 Kč s příslušenstvím a vymožení na náhradě nákladů řízení 14 860 Kč na základě exekučního titulu, kterým je vykonatelný rozsudek ze dne 17. 7. 2025, č. j. 1 C 242/2024-107, který vydal Okresní soud v Pelhřimově. Dne 10. 9. 2025 požádal soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.

2. Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 6. 10. 2025, č. j. 54 EXE 2416/2025 -17, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místní příslušnosti. V odůvodnění uvedl, že v exekučním návrhu je povinný označen bydlištěm na adrese XY. Z obsahu spisu ale nebylo zřejmé, z jakého důvodu oprávněná uvedla adresu pobytu povinného na adrese XY, když podle sdělení Ministerstva vnitra České republiky povinný neměl, a to ani v minulosti, povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky, od 1. 6. 2022 do 4. 12. 2024 bylo k osobě povinného jedenáct hlášenek o ubytování cizince v ubytovacím zařízení v České republice, jednou v Karlových Varech a ostatní v Praze. Povinný je fyzickou osobou, která neměla místo trvalého pobytu na území České republiky ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nebylo ani jasné, zda povinný měl majetek na území České republiky, ani v obvodu kterého soudu měl případně tento majetek být.

3. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

4. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení platí, že je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.

5. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se v souladu s § 52 odst. 1 exekučního řádu použije i pro exekuční řízení, jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

6. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, vyložil a odůvodnil závěr, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů s kladným závěrem zabýval předkládající soud.

7. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť nemá známé místo pobytu na území České republiky. V usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), Nejvyšší soud dovodil, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.

8. Nejvyšší soud v obdobných situacích vychází při určení místní příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v § 6 o. s. ř. (viz usnesení sp. zn. 32 Nd 80/2012 a 25 Nd 55/2006). Z této zásady pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti podle sídla soudního exekutora (např. usnesení sp. zn. 25 Nd 55/2006, 4 Nd 113/2008, 22 Nd 81/2004), nebo určuje místně příslušným ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (např. usnesení sp. zn. 4 Nd 347/2011, 4 Nd 392/2011 či 32 Nd 80/2012). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky). Jelikož jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Přerově, v jehož obvodu má sídlo soudní exekutor, který má být pověřen provedením exekuce.

9. Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Přerově tím soudem, který věc projedná a rozhodne.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 1. 2026

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu