Nejvyšší soud Usnesení občanské

22 Nd 707/2022

ze dne 2022-12-21
ECLI:CZ:NS:2022:22.ND.707.2022.1

22 Nd 707/2022-23

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D.,

a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Martiny Štolbové ve věci oprávněného R.

G., narozeného XY, bytem v XY, proti povinnému P. L., narozenému XY, naposledy

bytem v XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v

Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 10391/2022, o návrhu na určení místní

příslušnosti, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 10391/2022 projedná

a rozhodne Okresní soud v Chomutově.

Exekučním návrhem ze dne 28. 7. 2022 podaným u soudního exekutora Mgr. Marcela

Kubise, Exekutorský úřad Šumperk, se oprávněný domáhá vůči povinnému nařízení

exekuce k vymožení pohledávky ve výši 275 200 Kč s příslušenstvím přiznané

oprávněnému rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2020, č. j. 30 Cm

5/2019-44. Dne 29. 7. 2022 požádal soudní exekutor Mgr. Marcel Kubis Okresní

soud v Chomutově o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného. Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 31. 10. 2022, č. j. 26 EXE 10391/2022

-20, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci podle § 11

odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“),

Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místní příslušnosti. Uvedl, že lustrací

v centrální evidenci obyvatel a informačním systému základních registrů

zjistil, že povinný není občanem České republiky. Dotazem na Ministerstvo

vnitra České republiky, že povinný nemá na území České republiky povolen žádný

druh pobytu. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a

místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení

řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční

činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, místně příslušným exekučním

soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého

trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu

pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v

jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v

České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo

nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně

příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle odstavce 3 tohoto

ustanovení platí, že je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů,

je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně

číselném pořadí. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se v souladu s § 52 odst. 1 exekučního řádu

použije i pro exekuční řízení, jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů

České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze

zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia

ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sbírky

soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, vyložil a odůvodnil závěr, že

je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3

o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil

svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za

účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný

soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých

soudů k projednání a rozhodnutí věci. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř.

totiž

předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů s kladným závěrem zabýval

předkládající soud. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2

exekučního řádu, neboť nemá známé místo pobytu na území České republiky. V

usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012 (uveřejněném pod č. 4/2013

Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), Nejvyšší soud dovodil,

že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením

nezjišťuje existenci majetku povinného. Protože jsou splněny předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. pro určení

místní příslušnosti, Nejvyšší soud, přihlížeje k zásadě rychlosti a

hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo

toto exekuční řízení zahájeno [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne

28. 1. 2014, sp. zn. 29 Nd 388/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 33 Nd 64/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014,

sp. zn. 22 Nd 370/2014 (všechna tato rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz

)]. Nejvyšší soud proto podle § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Okresní soud v Chomutově

tím soudem, který věc projedná a rozhodne.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 12. 2022

Mgr. Michal Králík, Ph.D.

předseda senátu