23 Cdo 13/2024-51
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 720 000 Kč s příslušenstvím, o žalobě žalobce pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 2021, č. j. 22 Co 105/2021-114, o dovolání žalobce proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2022, č. j. 22 Co 105/2021-20, a Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 8. 2022, č. j. 4 Co 134/2022-24, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
2. Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 22. 8. 2022, č. j. 4 Co 134/2022-24, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Proti usnesení odvolacího soudu a výslovně i proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce (dovolatel) dovolání, v němž (opět) požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
4. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil [§ 104 odst. 1 ve spojení s § 243b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“)], neboť dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, občanský soudní řád funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ani neupravil. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
5. Podáním dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vznikla dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [§ 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Jelikož dovolatel soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě nezaplatil, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 9 odst. 1 a 2 zákona o soudních poplatcích a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil. Právní mocí usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku poplatková povinnost dovolatele zaniká (viz § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích).
6. Vyzval-li soud prvního stupně po podání dovolání dovolatele k zaplacení soudního poplatku za dovolací řízení, avšak o jeho dalších opakovaných – mechanických a novými skutečnostmi neodůvodněných – žádostech o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení již nerozhodoval, a předložil-li věc přímo Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o podaném dovolání, postupoval v souladu s ustálenou judikaturou (srov. usnesení Ústavního soudu z 19. 10. 2011, sp. zn. I. ÚS 1901/11, usnesení Nejvyššího soudu z 27. 3. 2018, sp. zn. 23 Cdo 797/2018, ze 7. 6. 2022, sp. zn. 26 Cdo 873/2022).
7. Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze označit za obstrukční a sudičské. V souvislosti s nyní projednávaným dovoláním ani nedoložil změnu majetkových poměrů, jež by osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o. s. ř. odůvodňovala.
8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 11. 2024
JUDr. Pavel Tůma, Ph.D. předseda senátu