23 Cdo 3046/2023-239
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny
Hornochové a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Hany Poláškové Wincorové ve věci
žalobkyně České spořitelny, a.s., se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha
4, IČO 45244782, proti žalované A. Č., zastoupené obecnou zmocněnkyní H. V., o
zaplacení částky 53 800 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé
Boleslavi pod sp. zn. 7 C 301/2022, o dovolání žalované proti usnesení
Krajského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2023, č. j. 21 Co 67/2023-158, takto:
Dovolání se odmítá.
Okresní soud v Mladé Boleslavi (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze
dne 18. 1. 2023, č. j. 7 C 301/2022-138, přiznal žalované osvobození od
soudních poplatků v rozsahu 90 %.
O odvolání žalované pro tomuto usnesení soudu prvního stupně rozhodl Krajský
soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 25. 4. 2023, č. j. 21
Co 67/2023-158, jímž uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Žalovaná (dále též „dovolatelka“) podala proti označenému usnesení odvolacího
soudu dovolání.
Nejvyšší soud dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č.
99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) odmítl, jelikož
není přípustné, směřuje-li proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku. Proti takovému
rozhodnutí odvolacího soudu není dovolání ve smyslu § 238 odst. 1 písm. i/ o.
s. ř. (ve znění účinném od 30. 9. 2017; srov. článek II bod 2 zákona č.
296/2017 Sb.) přípustné.
Vzhledem k objektivní nepřípustnosti dovolání nebylo třeba zkoumat splnění
podmínky povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (srov. § 241b
odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř. a též usnesení Nejvyššího soudu ze dne
26. 4. 2018, sp. zn. 29 Cdo 1493/2018, a ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 21 Cdo
513/2021).
O poplatkové povinnosti vzniklé v souvislosti s odmítnutím dovolání podle § 238
o. s. ř. (srov. § 4 odst. 1 písm. i/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017) rozhoduje soud prvního stupně
(srov. § 3 odst. 1 větu první zákona o soudních poplatcích).
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když dovoláním
napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a
řízení nebylo již dříve skončeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 11. 2023
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu