Nejvyšší soud Usnesení obchodní

23 Cdo 3750/2018

ze dne 2020-05-28
ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.3750.2018.1

23 Cdo 3750/2018-559

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka

Dese a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve

věci žalobkyně CROCS, Inc., se sídlem ve Spojených státech amerických, 7477

East Dry Creek Parkway, 805 03 Niwot, Colorado, identifikační číslo osoby

19991208034, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na

Florenci 2116/15, proti žalovaným 1) HESSY s.r.o., se sídlem v Praze 1 – Starém

Městě, Vězeňská 912/6, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 25379127, 2) COQUI

WORLD s.r.o., se sídlem v Praze, Vyšehradská 1349/2, PSČ 128 00, identifikační

číslo osoby 29060362, oběma zastoupeným JUDr. Matějem Sedláčkem, patentovým

zástupcem, se sídlem v Praze 4, Pod Pekařkou 107/1, o ochranu práv z duševního

vlastnictví, proti jednání v nekalé soutěži a ve věci žaloby na obnovu řízení,

vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 Cm 4/2013, o dovolání žalobkyně

proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 11. 2017, č. j. 3 Cmo

282/2016-507, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů

dovolacího řízení částku 2 178 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k

rukám JUDr. Matěje Sedláčka, patentového zástupce se sídlem v Praze 4, Pod

Pekařkou 107/1.

Žalobkyně se v řízení na žalovaných 1) a 2) domáhala zdržení se nabízení,

prodeje, uvádění na trh, dovozu a skladování konkrétní obuvi z plastu označené

COQUI CINDY, COQUI KENSO SMART a COQUI KENSO (YUKEN) bez ohledu na její barevné

vyhotovení. Dále žalobkyně na žalovaných 1) a 2) požadovala přiměřené

zadostiučinění v peněžní formě ve výši 1 000 000 Kč a omluvu.

Městský soud v Praze jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 17. 10. 2016, č.

j. 32 Cm 4/2013-469, zamítl žalobu na zdržení se nabízení, prodeje, uvádění na

trh, dovozu a skladování obuvi, bez ohledu na barvu, označené jako COQUI CINDY

(výrok I), COQUI KENSO SMART (výrok II) a COQUI KENSO (YUKEN) (výrok III), dále

ve vztahu k žalované 1) zamítl žalobu na zaplacení přiměřeného zadostiučinění

ve výši 1 000 000 Kč (výrok IV) a rozhodl o její povinnosti uveřejnit omluvu v

magazínu Blesk pro ženy (výrok V). Rozhodl také o povinnosti žalobkyně zaplatit

žalovaným 1) a 2) náhradu nákladů řízení (výrok VI). V souvislosti s návrhem

žalobkyně na povolení obnovy řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp.

zn. 32 Cm 4/2013 rozhodl soud prvního stupně tak, že tento návrh zamítl (výrok

VII), a konečně žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovaným 1) a 2) náhradu

nákladů tohoto řízení (výrok VIII).

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací nejprve v souladu s § 140a zákona č.

182/2016 Sb., insolvenční zákon, přerušil řízení vedené u Městského soudu v

Praze pod sp. zn. 32 Cm 4/2019 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 3 Cmo

282/2016 ve vztahu žalobkyně a žalované 1) z důvodu prohlášení konkursu na

majetek žalované 1), k němuž došlo v průběhu odvolacího řízení. Odvolací soud

napadeným rozsudkem nejprve opravil záhlaví a výrok VII rozsudku soudu prvního

stupně, ve vztahu žalobkyně a žalované 2) následně potvrdil rozsudek soudu

prvního stupně ve výrocích I a III, dále jej změnil jednak ve výroku II tak, že

žalovaná 2) je povinna zdržet se nabízení, prodeje, uvádění na trh, dovozu a

skladování obuvi COQUI KENSO SMART bez ohledu na barevné vyhotovení, jednak ve

výroku VII tak, že se povoluje obnova řízení vedeného mezi žalobkyní a

žalovanou 2) u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 Cm 4/2013. Ve vztahu

žalobkyně a žalované 2) rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů řízení, o

náhradě nákladů odvolacího řízení, a konečně zrušil výrok VIII soudu prvního

stupně o náhradě nákladů řízení o povolení obnovy řízení. Odvolací soud své rozhodnutí v rozsahu potvrzujícího výroku I a III rozsudku

soudu prvního stupně založil na závěru, že z pohledu průměrného spotřebitele,

jehož soud charakterizoval jako informovaného a v rozumné míře pozorného a

opatrného, lze vyloučit možnou zaměnitelnost obuvi žalované 2), označené COQUI

CINDY a COQUI KENSO (YUKEN), s obuví žalobkyně CROCS MALINDY a CROCS YUKON,

neboť uvedená obuv se navzájem dostatečně odlišuje tvarem a počtem otvorů,

resp. v druhém případě tvarem otvorů a barevně kontrastním uchycením

zajišťovacího třmenu. Naopak v případě obuvi označené jako COQUI KENSO SMART a

CROCS YUKON SPORT odvolací soud nebezpečí zaměnitelnosti shledal, když poukázal

mimo jiné na skutečnost, že vyvolávají u průměrného spotřebitele „identický

dojem“, a spotřebitel je tak ohledně jejich původu nerozliší; z tohoto důvodu

výrok II rozsudku soudu prvního stupně změnil. Rozsudek odvolacího soudu v rozsahu potvrzujícího výroku I a III soudu prvního

stupně napadla žalobkyně včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §

243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od

30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“,

odmítl. K dovolání žalobkyně podala vyjádření žalovaná 2). Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí

odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti

každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže

napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva,

při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe

dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla

vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být

dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Námitka dovolatelky, že se odvolací soud odchýlil od judikatury Nejvyššího

soudu, jestliže zaměnitelnost obuvi žalobkyně a žalované 2) označené jako CROCS

MALINDY a COQUI CINDY, resp. CROCS YUKON a COQUI KENSO (YUKEN) posuzoval na

základě jednotlivých detailů namísto celkového dojmu, kterým výrobky působí na

průměrného spotřebitele, přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nemůže

založit, neboť se míjí s právním posouzením věci odvolacím soudem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné

pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Odvolací soud

postupoval zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, jestliže

zaměnitelnost výrobků hodnotil s ohledem na jejich dominantní prvky (velikost a

tvar otvorů, uchycení zajišťovacího třmenu), které působí na průměrného

spotřebitele (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. 23

Cdo 5098/2016, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn.

23

Cdo 4292/2015, a v nich citovanou judikaturu dovolacího soudu). Zároveň však

odvolací soud neopomněl zaměnitelnost uvedené obuvi posoudit i z hlediska

celkového dojmu, kterým působí na průměrného spotřebitele (srov. výše uvedený

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 23 Cdo 4292/2015), což se

ostatně podává již z toho, že právě z uvedeného důvodu v rámci posouzení obuvi

označené jako COQUI KENSO SMART a CROCS YUKON SPORT nebezpečí zaměnitelnosti

naopak shledal (srov. odst. 25 odůvodnění napadeného rozsudku odvolacího

soudu), a rozsudek soudu prvního stupně v tomto rozsahu proto změnil.

V části dovolání, ve které dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí

odvolacího soudu není dostatečně odůvodněné, uplatňuje námitky, které nejsou

způsobilé vyvolat přípustnost dovolání, a dovolací soud se jimi nemůže zabývat,

neboť jde ve skutečnosti o vady řízení, k nimž by dovolací soud mohl za

určitých podmínek přihlédnout pouze tehdy, bylo-li by dovolání přípustné (§ 242

odst. 3 o. s. ř.). Samotná tvrzená vada řízení však přípustnost dovolání dle

ustanovení § 237 o. s. ř. založit nemůže.

V této souvislosti Nejvyšší soud pro úplnost odkazuje na svou konstantní

judikaturu, ze které se podává, že i když rozhodnutí odvolacího soudu

nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné,

jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu dovolání – na

újmu uplatnění práv dovolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6.

2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních

rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2015, sp.

zn. 30 Cdo 3102/2014), což v případě dovolatelky nebyly.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 5. 2020

JUDr. Zdeněk Des

předseda senátu