23 Cdo 846/2025-654
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně L I N E T spol. s r.o., se sídlem ve Slaném, Želevčice 5, identifikační číslo osoby 00507814, zastoupené Mgr. Vojtěchem Chloupkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Karolinská 707/7, proti žalované PROMA REHA, s.r.o., se sídlem v České Skalici, Riegrova 342, identifikační číslo osoby 63219107, zastoupené JUDr. Tomášem Dobřichovským, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1015/55, o ochranu před nekalou soutěží, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 34 Cm 109/2022, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2024, č. j. 1 Cmo 34/2024-525, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Návrh žalované na odklad vykonatelnosti a právní moci měnící části prvního výroku rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2024, č. j. 1 Cmo 34/2024-525, se zamítá.
vyobrazeného (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
2. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) dovoláním napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I tak, že žalovaná je povinna zdržet se užívání prvků čela na nemocničním lůžku v provedení tam vyobrazeném, a to při nabízení prodeje, prodeji, uvádění na trh, distribuci a vývozu; ve zbytku požadovaného nároku výrok I potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (v části prvního výroku, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně) dovolání a spolu s ním i návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí s odůvodněním, že jí hrozí závažná újma v důsledku neprodleného výkonu rozhodnutí. Uvedla, že vzhledem k překvapivosti napadeného rozhodnutí, se ocitla v „procesní pasti“, kdy nemá možnost žádného řádného opravného prostředku a musí okamžitě plnit vykonatelné rozhodnutí odvolacího soudu, tedy zdržet se užívání čel lůžek, a to dle nesrozumitelného a neurčitého výroku, neboť předmětná čela jsou v napadeném výroku vyobrazena nedostatečným způsobem jen dle vyobrazení lůžka jako celku. Současně namítala, že soud nestanovil delší lhůtu ke splnění uložené povinnosti, a je tak nucena vzhledem k takřka okamžitému zákazu nabízení prodeje, prodeje, uvádění na trh, distribuce a vývozu učinit v nepřiměřeně krátké lhůtě potřebná opatření, jinak by hrozil výkon rozhodnutí. Namítala, že neprodleným výkonem rozhodnutí by jí hrozila závažná, zejména majetková, újma. Zároveň žalovaná uvedla, že odklad vykonatelnosti a právní moci se nedotkne práv třetích osob.
4. Žalobkyně k návrhu žalované na odklad vykonatelnosti a právní moci uvedla, že nejsou splněny podmínky pro odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí, neboť z tvrzení žalované je nejasné, v čem by měly spočívat následky, které jsou zásadní a potenciálně nevratné, tj. není zřejmá hrozící závažná újma na právech žalované.
5. Podle ustanovení § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen o. s. ř.), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
6. Podle ustanovení § 243 písm. b) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
7. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněného pod č. 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyplývá, že právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti [například proto, že jde o rozhodnutí, které není podkladem pro soudní výkon (exekučním titulem); k takové kategorii rozhodnutí viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2005, sp. zn. 20 Cdo 498/2004, uveřejněné pod č. 66/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].
8. Vzhledem k tomu, že v poměrech projednávané věci navrhla dovolatelka jak odklad právní moci, tak odklad vykonatelnosti, zabýval se Nejvyšší soud nejprve tím, zda by bylo možné zcela zamezit negativním dopadům napadeného výroku do poměrů dovolatelky již jen odkladem vykonatelnosti (byl-li by návrh na odklad vykonatelnosti shledán důvodným).
9. Napadený výrok ukládá dovolatelce povinnost zdržet se tam vymezeného jednání, a tudíž se jedná o výrok, jenž je podkladem pro soudní výkon. Proto je v případě splnění zákonných podmínek možné zcela zamezit negativním dopadům napadeného výroku do poměrů dovolatelky již jen odkladem jeho vykonatelnosti. Ostatně ani dovolatelka v tomto směru nic odlišného ve svém návrhu neuvedla.
10. Nejvyšší soud tedy návrh na odklad právní moci napadeného výroku zamítl a přistoupil k posuzování návrhu na odklad jeho vykonatelnosti.
11. Ve shora uvedeném usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, formuloval Nejvyšší soud předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedná se o předpoklady, které musí být splněny kumulativně, a to 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
12. Závažnost újmy hrozící na právech dovolatele se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016).
13. Odklad vykonatelnosti je výjimkou ze zásady, že rozhodnutí odvolacího soudu je po doručení účastníkům pravomocné a po uplynutí lhůty k plnění vykonatelné, proto by měl být povolen jen ve výjimečných případech a ze závažných důvodů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1477/2020, ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1773/2020, a ze dne 13. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2925/2021).
14. V projednávané věci se hrozba závažné újmy, jež by měla vzniknout žalované na jejích právech a jež je nezbytným předpokladem vyhovění návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, z návrhu žalované, z dovolání ani z obsahu spisu nepodává.
15. Závažná újma na právech žalované nehrozí pouze proto, že ve věci samé jí byla napadeným rozsudkem uložena povinnost ve smyslu tzv. zápůrčího nároku, tedy povinnost zdržet se nabízení k prodeji, prodeje, uvádění na trh, distribuce a vývozu výrobku, resp. jeho části, ve vyobrazení uvedeném v napadeném výroku. Žalovaná žádné další konkrétní důvody hrozící závažné újmy nad rámec rekapitulace obsahu uložené povinnosti a obecného konstatování její povahy a povahových důsledků jejího splnění (tedy že se bude muset zdržet užívání sporné části výrobku při jeho uvádění na trh) neuvedla.
16. Pouhé tvrzení, že žalovaná bude muset splnit uloženou povinnost (zdržet se jednání uvedeného v napadeném výroku), nezakládá samo o sobě hrozící závažnou újmu. Není tak splněna podmínka uvedená v ustanovení § 243 písm. a) o. s. ř., která jedině by (jako výjimka z pravidla) umožňovala Nejvyššímu soudu odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 2063/2017). Pouze pro úplnost dovolací soud podotýká, že námitky dovolatelky týkající se překvapivosti napadeného rozhodnutí nejsou dle výše citované právní úpravy a z ní vycházející judikatury při posuzování důvodnosti návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí relevantní.
17. Za této situace Nejvyšší soud návrh žalované na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí zamítl jako nedůvodný. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 4. 2025
JUDr. Pavel Tůma, Ph.D. předseda senátu