23 Nd 393/2025-45
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Výchovný ústav, středisko výchovné péče a střední škola Buškovice, se sídlem v Podbořanech, Buškovice 203, identifikační číslo osoby 49123947, proti povinnému E. G., o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 72 EXE 1065/2025, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 72 EXE 1065/2025 projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.
Soudní exekutor požádal dne 22. 4. 2025 Okresní soud v Ústí nad Labem o pověření a nařízení exekuce. Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 14. 5. 2025, č. j. 72 EXE 1065/2025-39, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Okresní soud v Ústí nad Labem své usnesení odůvodnil tím, že povinný nemá místo svého trvalého pobytu na území České republiky a ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.
Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci – ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.
11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle § 45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud. Podle § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo.
Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj navrhovatele (věřitele).
Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Za dané situace je tak namístě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, ze dne 2.
3. 2016, sp. zn. 28 Nd 227/2015, či ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 22 Nd 453/2016).
S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tedy Okresní soud v Ústí nad Labem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 8. 2025
JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu