23 Nd 52/2022-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové v exekuční věci oprávněného F. F., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Evou Vaňkovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Husova 1285/2, PSČ 702 00, proti povinné CENTAQUIS LIMITED, se sídlem Stasinou & Boumpoulinas 3, 1060 Nicosia, reg. č. 00312874, Kyperská republika, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2781/2021, o určení místní příslušnosti soudu, t a k t o :
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2781/2021 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Obvodnímu soudu pro Prahu 5 byla dne 10. 12. 2021 doručena žádost soudního exekutora o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 14. 12. 2021, č. j. 14 EXE 2781/2021-25, vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok pod bodem I) a rozhodl, že po marném uplynutí odvolací lhůty oprávněného bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne (výrok pod bodem II). Obvodní soud pro Prahu 5 výše označené usnesení odůvodnil tím, že povinná je právnickou osobou se sídlem v Kyperské republice.
V obchodním rejstříku zapsána není, přičemž soudu není znám ani případný majetek povinné umístěný v jeho obvodu. Oprávněný pouze doplnil exekuční návrh sdělením, že povinná disponuje majetkem v České republice, neboť skupuje pohledávky a má majetek na bankovních účtech. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.
Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle § 105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení § 11 odst. 3 o.
s. ř. soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na něž lze odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek povinného (dlužníka) a uspokojit z něj oprávněného (věřitele).
Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinné ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť nemá sídlo na území České republiky.
Za dané situace je namístě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci určité úkony provedl (obdobně srov. například již výše citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. 28 Nd
227/2015, či ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 22 Nd 453/2016). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno, tedy Obvodní soud pro Prahu 5.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 2. 2022
JUDr. Zdeněk Des předseda senátu