23 Nd 64/2023-48
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci manželů V. A., nar. XY, bytem XY, a M. A. A. A., nar. XY, bytem XY, o rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 14 C 315/2022, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 14 C 315/2022 se přikazuje Okresnímu soudu v Uherském Hradišti.
Podáním ze dne 29. 8. 2022, doručeným Okresnímu soudu v Českých Budějovicích dne 23. 9. 2022, V. A. (dále jen „manželka“) požádala o přikázání nadepsané věci Okresnímu soudu v Uherském Hradišti z důvodu vhodnosti. Tento návrh odůvodnila tím, že je dlouhodobě nemocná a nemoc jí neumožňuje cestovat na delší vzdálenosti bez možných následků na zdraví. Uvedenou skutečnost doložila sdělením lékaře. Ze spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích se podává, že manželce byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
Manžel se k výzvě soudu k návrhu na delegaci věci nevyjádřil, přestože byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že proti danému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě podle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních), je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně.
Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 30 Nd 159/2015). Okolnosti, že některý účastník řízení nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu.
K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 4 Nd 91/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2021, sp. zn. 23 Nd 314/2021, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn.
26 Nd
462/2019). Nejvyšší soud dospěl k závěru, že zdravotní stav manželky spolu se značnou vzdáleností mezi jejím bydlištěm, které je v obvodu soudu, jemuž je přikázání věci navrhováno, a sídlem příslušného soudu představují okolnosti, které opodstatňují postup podle § 12 odst. 2 o. s. ř., a to rovněž s přihlédnutím k tomu, že u manžela (tím, že se nevyjádřil) vznikl důvodný předpoklad, že nemá proti navrhovanému postupu námitek (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 7. 2002, sp. zn. 30 Nd 150/2002, ze dne 10. 10. 2018, sp. zn. 20 Nd 263/2018, a ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 22 Nd 441/2019). Za této situace lze uzavřít, že věc bude u Okresního soudu v Uherském Hradišti projednána rychleji a hospodárněji. Proto Nejvyšší soud, jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), rozhodl, že se věc přikazuje z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Uherském Hradišti.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 3. 2023
JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu