23 Nd 672/2021-127
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci pozůstalostního řízení po zůstaviteli M. T., narozenému dne XY, zemřelému dne 26. 2. 2021, naposledy bytem ve XY, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 40 D 595/2021, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 40 D 595/2021 se přikazuje Okresnímu soudu v Karviné.
Usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne 5. 3. 2021, č. j. 40 D 595/2021-3, bylo zahájeno řízení o pozůstalosti po shora uvedeném zůstaviteli a jako soudní komisař byla k provedení úkonů v pozůstalostním řízení pověřena notářka JUDr. Vladimíra Kutílková se sídlem notářského úřadu v Chebu, 26. dubna 583/14. Podáním ze dne 29. 11. 2021 navrhla dcera zůstavitele P. T., bytem v XY, společně s manželkou zůstavitele K. T., bytem v XY, delegaci řízení o pozůstalosti k Okresnímu soudu v Karviné. Návrh odůvodnily příliš velkou vzdáleností do místa, kde by mělo dědické řízení probíhat (v případě manželky 600 km, v případě dcery 630 km) s tím, že v obvodu Okresního soudu v Karviné má trvalé bydliště jedna z nich.
Okresní soud v Chebu poté předložil spis k rozhodnutí Nejvyššímu soudu. Podle § 12 odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle § 99 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána z důvodu vhodnosti, a k důvodu vhodnosti, pro který by věc měla být přikázána jinému soudu, mají účastníci uvedení v § 110, jejichž účast na řízení vyšla najevo již v době, kdy byl podán návrh na přikázání věci jinému soudu.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě podle § 98 odst. 1 z. ř. s.), je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně.
Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 30 Nd 159/2015). Podle obsahu spisu jsou navrhovatelky jedinými dědici, jejichž účast na řízení zatím vyšla najevo, a podle listin založených ve spise mají trvalé bydliště v XY a v XY.
Nadto z obsahu spisu vyplývá, že zůstavitel nezanechal žádný nemovitý majetek. V dané věci je nepochybné, že projednání pozůstalosti před Okresním soudem v Karviné bude vzhledem k vzdálenosti místa bydliště obou účastníků pozůstalostního řízení od procesního soudu hospodárnější a rychlejší (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. 30 Nd 307/2017, ze dne 11. 9. 2018, sp. zn. 30 Nd 250/2018, či ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 22 Nd 514/2019).
S přihlédnutím k tomu, že delegaci navrhli shodně oba do úvahy přicházející dědicové, Nejvyšší soud jako soud nejblíže nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Karviné podle § 12 odst. 2 o. s. ř. vyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 2. 2022
JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu