25 Cdo 1025/2025-54
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. PhDr. Filipem Havrdou v právní věci žalobce: P. B., proti žalované: ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB, IČO 45534306, se sídlem Masarykovo náměstí 1458, 530 02 Pardubice - Zelené Předměstí, o náhradu újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 38 C 245/2024, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 11. 2024, č. j. 14 Co 482/2024-29, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 11. 2024, č. j. 14 Co 482/2024-29, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 20. 8. 2024, č. j. 38 C 245/2024-20, jímž tento soud odmítl podání žalobce ze dne 2. 4. 2024 (výrok I), neustanovil mu zástupce z řad advokátů (výrok II) a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok III), současně odvolací soud
rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok IV).
2. Proti výroku I tohoto usnesení podal žalobce nezastoupený advokátem dovolání. Na výzvu soudu podle § 241b odst. 2 ve spojení s § 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále jen „o. s. ř.“) reagoval žalobce žádostí o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
3. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku připouští § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
4. Dovolatel není pro dovolací řízení zastoupen advokátem nebo notářem a netvrdil ani nedoložil, že má právnické vzdělání. Ohledně jeho žádosti o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení je třeba poukázat na to, že dovolacímu soudu je z rozhodovací činnosti známo, že dovolatel dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání. Opakovaně i v jím dalších zahajovaných řízeních v žalobě ani v řádných či mimořádných opravných prostředcích neuvádí ani takové základní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, čeho a z jakých důvodů se domáhá. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti nimž podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18. Předpokladem pro ustanovení zástupce je rovněž podmínka, že nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (§ 138 a § 30 o. s. ř.), není tak naplněn jeden z nezbytných předpokladů pro to, aby mohl být žalobci zástupce pro dovolací řízení ustanoven.
5. Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat – s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje – rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes výzvu do dnešního dne nedošlo, zastavil Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu (§ 104 odst. 2, § 241b odst. 2 a § 243c odst. 3 o. s. ř.).
6. Pro úplnost dovolací soud uvádí, že ačkoli má podle ustálené judikatury před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. 29 ICdo 6/2012, uveřejněný pod číslem 65/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), dovolatele v daném případě k zaplacení nezaplaceného soudního poplatku již nevyzýval. Z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je totiž zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
7. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 4. 2025
JUDr. PhDr. Filip Havrda pověřený člen senátu