25 Cdo 1300/2024-564
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Tichou v právní věci žalobce: J. H., proti žalované: Generali Česká pojišťovna a.s., IČO 45272956, se sídlem Spálená 75/16, 110 00 Praha 1, o 50 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1pod sp. zn. 13 C 222/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 8. 2022, č. j. 16 Co 233/2022-488,
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný u účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. 8. 2022, č. j. 16 Co 233/2022-488, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 12. 2021, č. j. 13 C 222/2005-468, kterým bylo podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastaveno řízení o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 20. 3. 2012, č. j. 13 C 222/2005-132, jímž byla zamítnuta žaloba na zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. 2. Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadl žalobce (aniž by byl zastoupen advokátem) dovoláním a současně požádal o odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí. Poté, co soud prvního stupně předložil spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání, vznesl žalobce námitku podjatosti soudců soudního oddělení 25 Cdo (JUDr. Hana Tichá, Mgr. Radek Kopsa, JUDr. Petr Vojtek), které odůvodňoval tím, že těmito soudci „bylo/je objektivně a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly/jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny“, které však konkrétně neoznačil. Po výzvě k zaplacení soudního poplatku požádal žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení, této žádosti nebylo vyhověno (výroky III a IV usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 4. 2023, č. j. 13 C 222/2005-508 ve znění potvrzujícího výroku I usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2024, č. j. 16 Co 50/2024-546). 3. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Z dovolání nevyplývá, že by žalobce byl jako dovolatel právně zastoupen, neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že má sám právnické vzdělání. Nesplnil tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, což je důvodem k zastavení dovolacího řízení. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatel nebyl soudem prvního stupně vyzván ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolil advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), nicméně v celé řadě obdobných sporů již byl opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván, proto je zřejmé, že dovolatel si musí být vědom povinnosti, aby byl v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, nebo ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 8. 2022, č. j. 16 Co 233/2022-488, pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatele podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil. Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. usnesení ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22). 4. Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněný pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), dovolací soud v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již znovu (po negativním rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudních poplatků) nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu. 5. Namítl-li dovolatel podjatost soudců Nejvyššího soudu JUDr. Hany Tiché, Mgr. Radka Kopsy a JUDr. Petra Vojtka, je třeba připomenout usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 76/2019, (ústavní stížnost proti němu podaná byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18), v němž dovodil, že je-li námitka podjatosti zneužívána jako obstrukční postup, pak s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany; soud v takovém případě nemá povinnost postupovat podle § 15b o. s. ř., respektive podle § 16 odst. 1 o. s. ř. O takový případ se v dané věci nepochybně jedná, neboť ze spisu je patrné (a Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti rovněž známo), že dovolatel opakovaným podáváním nedůvodných kverulatorních návrhů, žalob a námitek podjatosti, zjevně zneužívá svá procesní práva. Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl o zastavení dovolacího řízení, aniž předložil věc jinému senátu Nejvyššího soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti. 6. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 6. 2024
JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu