25 Cdo 1423/2022-61
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobce: P. B., narozený XY, bytem XY, proti žalované: Š. V., IČO XY, se sídlem XY, o 1 936 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 14 C 311/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 3. 2022, č. j. 19 Co 41/2022-54, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 24. 3. 2022, č. j. 19 Co 41/2022-54, potvrdil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 5. 1. 2022, č. j. 14 C 311/2020-47, jímž bylo řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 2. 2021, č. j. 19 Co 51/2021-22, zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku z dovolání, dále
rozhodnuto o náhradě nákladů řízení a o zastavení řízení o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, aniž byl zastoupen advokátem. Nejvyšší soud posoudil dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vzhledem k datu jeho vydání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Žalobce není v dovolacím řízení právně zastoupen, vlastní právnické vzdělání nedoložil. Této podmínky řízení si přitom musí být vědom, neboť byl již mnohokrát v různých řízeních poučen o následcích neodstranění takové vady, a to ostatně i v tomto řízení (srov. usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16. 6. 2021, č. j. 14 C 311/2020-29, byť se týkalo předchozího dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23.
2. 2021, č. j. 19 Co 51/2021-22). Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze – s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje – o dovolání rozhodnout, a protože ke zhojení tohoto nedostatku do dnešního dne nedošlo (zaslání další výzvy k odstranění vady by bylo pouhým projevem přepjatého formalismu ze strany dovolacího soudu), Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2, § 241b odst. 2 a § 243c odst. 3 věty třetí o.
s. ř. zastavil. Podle § 243f odst. 2 o. s. ř. o zastavení dovolacího řízení rozhodl předseda senátu. Dovolatel rovněž nezaplatil soudní poplatek z dovolání. I když podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. 29 ICdo 6/2012, uveřejněný pod číslem 65/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě dovolací soud k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
Žalobce tak dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání. Opakovaně ani v dalších jím zahajovaných řízeních v žalobě nebo v řádných či mimořádných opravných prostředcích neuvádí ani takové základní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, čeho a z jakých důvodů se domáhá.
Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1.
2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němuž podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.