25 Cdo 2103/2025-62
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Vršanskou v právní věci žalobce: P. B., proti žalované: L. B., o náhradu škody, zadostiučinění, náhradu za zdravotní a psychickou újmu a o zaplacení 170 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 19 C 253/2024, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2024, č. j. 20 Co 399/2024-37, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 11. 2024, č. j. 20 Co 399/2024-37, potvrdil usnesení ze dne 16. 9. 2024, č. j. 19 C 253/2024-30, jímž Obvodní soud pro Prahu 3 podle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl podání žalobce ze dne 2. 8. 2024, neboť neobsahovalo nezbytné náležitosti ve smyslu § 42 o. s. ř., a neustanovil žalobci zástupce z řad advokátů.
2. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce – nezastoupený advokátem – dovolání, ve kterém navrhl napadené rozhodnutí zrušit, resp. rozhodnout, že se žaloba neodmítá a žalobci se ustanovuje zástupce z řad advokátů. Soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 12. 2024, č. j. 19 C 253/2024-41, rozhodl, že se žalobci advokát pro dovolací řízení neustanovuje, toto rozhodnutí bylo k odvolání žalobce potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. 4. 2025, č. j. 20 Co 118/2025-56.
3. Na další výzvu soudu prvního stupně k odstranění nedostatku povinného zastoupení nebo k prokázání právnického vzdělání reagoval žalobce opětovnou žádostí o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Soud prvního stupně věc předložil Nejvyššímu soudu, aniž by o další žádosti rozhodoval.
4. Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující dovolatel nepředložil. Této podmínky si přitom musí být vědom, neboť byl již mnohokrát v různých řízeních (včetně tohoto) poučen o následcích neodstranění takové vady.
5. Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat – s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje – rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2, § 241b odst. 2 a § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. zastavil.
6. Dovolatel rovněž nezaplatil soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si dovolací soud je vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sen. zn. 29 ICdo 6/2012, uveřejněný pod číslem 65/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Žalobce tak dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání. Opakovaně i v dalších žalobcem zahajovaných řízeních v žalobě ani v řádných či mimořádných opravných prostředcích neuvádí ani takové základní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, čeho a z jakých důvodů se domáhá. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němuž podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.
7. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 8. 2025
JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu