Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 2336/2023

ze dne 2023-12-20
ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.2336.2023.1

25 Cdo 2336/2023-467

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci

žalobce: P. B., proti žalované: E. J., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského

soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 64/2013, o dovolání žalobce proti

usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 5. 2022, č. j. 2 Co 48/2022-452,

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

nezaplacení soudního poplatku z dovolání a rozhodl o náhradě nákladů řízení;

odvolací soud rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, aniž byl zastoupen advokátem. Nejvyšší soud posoudil dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vzhledem k

datu jeho vydání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve

znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen

„o. s. ř.“

Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem,

jestliže sám nemá právnické vzdělání. Žalobce není v dovolacím řízení právně zastoupen, vlastní právnické vzdělání

nedoložil, a je tedy zřejmé, že nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného

zastoupení v dovolacím řízení. Této podmínky řízení si přitom musí být vědom,

neboť byl již mnohokrát v různých řízeních poučen o následcích neodstranění

takové vady, a to ostatně i v tomto řízení (srov. usnesení Krajského soudu v

Hradci Králové ze dne 5. 10. 2021, č. j. 16 C 64/2013-407, byť se týkalo

předchozího dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2021, č. j. 3 Co 52/2021-395), aniž by se pokusil tento nedostatek odstranit. I

z toho je zřejmé, že dovolatel dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní

ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž

pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných

opravných prostředků, bez toho, že by ovšem svá podání zpravidla blíže

odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné

projednání. Opakovaně ani v dalších jím zahajovaných řízeních v žalobě nebo v

řádných či mimořádných opravných prostředcích neuvádí ani takové základní

skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, čeho a z jakých důvodů se domáhá. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního

soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze

dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele)

usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němuž podané

ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18. Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající

se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze – s výjimkou usnesení, jímž se

dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje – o dovolání rozhodnout, a

protože ke zhojení tohoto nedostatku do dnešního dne nedošlo (zaslání další

výzvy k odstranění vady by bylo pouhou formalitou nevedoucí k výsledku),

Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2, § 241b odst. 2 a § 243c

odst. 3 věty třetí o. s. ř. zastavil rozhodnutím předsedy senátu (§ 243f odst. 2 o. s. ř.). Dovolací soud nepřehlédl, že dovolatel navíc nezaplatil soudní poplatek z

dovolání. I když podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení

pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení

pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sp. zn.

29 ICdo 6/2012, uveřejněný pod číslem 65/2014 Sbírky soudních

rozhodnutí a stanovisek), v daném případě dovolací soud k zaplacení soudního

poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších

řízeních je zřejmé, že i této povinnosti si je vědom, avšak zjevně soudní

poplatek platit nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození

od soudních poplatků. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta

druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.