Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 3078/2024

ze dne 2024-12-09
ECLI:CZ:NS:2024:25.CDO.3078.2024.1

25 Cdo 3078/2024-93

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobkyně: Inter Cars Česká republika, s.r.o., IČO 27156257, se sídlem Novodvorská 1062/12, Lhotka, 142 00 Praha 4, zastoupená JUDr. Petrem Poledne, Ph.D., advokátem se sídlem Maiselova 38/15, 110 00 Praha 1, proti žalované: CTPark Prague East, spol. s r.o., IČO 08773084, se sídlem CTPark Humpolec 1571, 396 01 Humpolec, zastoupená JUDr. Janem Zrckem, advokátem se sídlem Kodaňská 1441/46, 101 00?Praha 10, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované: Colonnade Insurance S.A., se sídlem Rue Jean Petit 1, L-2350 Lucemburk, Lucemburské velkovévodství, jednající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu Colonnade Insurance S.A., organizační složka, IČO 04485297, se sídlem Na Pankráci 1683/127, Nusle, 140 00?Praha 4, zastoupená Mgr. Martou Fišnerovou, advokátkou se sídlem Ovocný trh 573/12, 110 00?Praha, o 12 462 084,73 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 36 C 273/2022, o dovolání ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB, IČO 45534306, se sídlem Masarykovo náměstí 1458, Zelené předměstí, 530 02 Pardubice, zastoupené Mgr. Hynkem Růžičkou, LL.M., advokátem se sídlem Nové sady 996/25, 602 00?Brno, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2024, č. j. 25 Co 51/2024-462, takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2024, č. j. 25 Co 51/2024-462, se mění tak, že usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 11. 1. 2024, č. j. 36 C 273/2022-442, jímž připustil, aby do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalované vstoupila ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB, IČO 45534306, se sídlem Masarykovo náměstí 1458, Zelené předměstí, 530 02 Pardubice, se potvrzuje.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované náhrady škody (nad rámec plnění již poskytnutého pojišťovnami), která jí měla vzniknout v důsledku vadné aktivace stabilního hasicího zařízení dne 6. 8. 2019 v prostorách skladu, který užívá na základě nájemní smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalované, a došlo tím (aktivací skrápění) k poškození majetku žalobkyně ve skladu uloženého. Podáním doručeným soudu dne 18. 12. 2023 oznámila dovolatelka (ČSOB Pojišťovna, a. s.) soudu svůj vstup do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalované.

2. Okresní soud Praha-východ usnesením ze dne 11. 1. 2024, č. j. 36 C 273/2022-442, vedlejší účastenství dovolatelky připustil. Vyšel ze zjištění, že u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 12 C 27/2022 probíhalo řízení, v němž se společnost Colonnade Insurance S.A. (v tomto řízení vedlejší účastnice na straně žalované) domáhala po společnosti FW2S, a.s., IČO 28829425, se sídlem Žižkova 738, 566 01 Vysoké Mýto – dále jen „FW2S, a.s.“ (jejíž odpovědnostní pojistitelkou je dovolatelka) plnění na základě tvrzení, že společnost FW2S, a.s., je spolu s dalšími několika společnostmi odpovědná za vznik škodní události ze dne 6. 8. 2019. V průběhu řízení u Okresního soudu v Pelhřimově, dne 15. 12. 2023, uzavřela Colonnade Insurance S.A., společnost FW2S, a.s., dovolatelka a další dvě společnosti dohodu o narovnání, na jejímž základě se dovolatelka, jako pojistitelka společnosti FW2S, a.s., zavázala zaplatit v posuzované věci vedlejší účastnici na straně žalované (Colonnade Insurance S.A.) 60 % jistiny, jejíhož zaplacení se v řízení pod sp. zn. 12 C 27/2022 domáhala. Stejná dohoda o zaplacení části jistiny (60 %) byla mezi nimi uzavřena ohledně jistiny, která by případně byla uložena žalované k zaplacení v nyní projednávané věci. Soud věc právně posoudil podle § 93 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, s tím, že dovolatelka prokázala právní zájem na výsledku řízení, neboť v případě neúspěchu žalované v této věci by jí vznikla hmotněprávní povinnost zaplatit část z žalobkyni přiznané jistiny vedlejší účastnici na straně žalované (Colonnade Insurance S.A.) jakožto odpovědnostnímu pojistiteli žalované.

3. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze usnesením ze dne 30. 4. 2024, č. j. 25 Co 51/2024-462, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že vedlejší účastenství dovolatelky na straně žalované nepřipustil. Dovodil, že právní zájem na výsledku řízení podle § 93 o. s. ř. není dán, neboť absentuje její přímé právo či povinnost, kterými by disponovala ve vztahu k některému z hlavních účastníků tohoto řízení. Jde o pojistitelku právnické osoby (FW2S, a.s.), která je žalovanou ve zcela jiném řízení (u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 12 C 27/2022), ve kterém je Colonnade Insurance S.A. žalobkyní a dovolatelka vedlejší účastnicí na straně žalované. Připuštěním vedlejšího účastenství dovolatelky v projednávané věci by podle odvolacího soudu došlo k absurdní situaci, kdy by na stranu žalované chtěli vstoupit jako vedlejší účastníci pojistitelé všech potencionálních škůdců s odůvodněním, že uzavřeli smluvní vztah s Colonnade Insurance S.A.

4. Proti usnesení odvolacího soudu podala ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB, dovolání, jehož přípustnost podle § 237 o. s. ř. spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2539/2015, 23 Cdo 3979/2019 a 30 Cdo 113/2014 nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že neprokázala zájem na výsledku řízení podle § 93 odst. 1 o. s. ř., eventuálně jde o otázku v rozhodování dovolacího soudu nevyřešenou. V jejím zájmu je působit na průběh tohoto řízení svojí procesní aktivitou tak, aby žalovaná byla v řízení úspěšná, neboť jinak by byl pojištěnec dovolatelky (FW2S, a.s.) minimálně zčásti povinen podle § 2917 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) hradit vedlejší účastnici na straně žalované Colonnade Insurance S.A. (na kterou by právo postihu poskytnutím plnění podle § 2820 odst. 1 o. z. přešlo) soudem uložené plnění. Svůj právní zájem dovozuje z uvedených vztahů (dosavadních a budoucích potenciálních přechodů práv) a dohody o narovnání ze dne 15. 12. 2023. Pokud by se dovolatelka nestala vedlejší účastnicí v tomto řízení, a následně by Colonnade Insurance S.A. uplatňovala své regresní právo vůči FW2S, a.s. (plynoucí z výsledků tohoto řízení), byla by dovolatelka v takovém řízení jako jeho pojistitelka (vedlejším) účastníkem (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 4519/2014) podporujícím FW2S, a.s., a existence nepříznivého rozsudku v tomto řízení by jednoznačně znamenala zhoršení její pozice. Z doložené dohody o narovnání pak plyne, že minulý i potenciální budoucí regresní požadavek Colonnade Insurance S.A. plynoucí z případného neúspěchu žalované „vzala dovolatelka z 60 % na sebe“, tudíž nehrozí žádné připojování neúměrného počtu dalších účastníků do tohoto řízení. Žalobkyně, pokud žaluje pouze svého hlavního dodavatele, si musí uvědomit, že její žaloba se dotýká i dalších poddodavatelů žalované, a proto jejich vstup do řízení (v tomto řízení nahrazený, naštěstí pro žalobkyni, pouze vstupem dovolatelky), nemůže být pro ni nikterak překvapivý a neúměrně hospodářský neúnosný. Navrhla proto změnu rozhodnutí odvolacího soudu tak, že bude připuštěn její vstup do řízení jako vedlejší účastnice na straně žalované č. 2.

5. Žalobkyně navrhla odmítnutí dovolání jako nepřípustného s tím, že se odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a napadené rozhodnutí nezávisí na otázce, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Označení dovolatelky (sebe sama) jako pojistitelky škůdce je nepatřičné a matoucí, neboť v řízení dosud nikdo netvrdil, že by dovolatelka byla pojistitelkou škůdce.

6. Nejvyšší soud posoudil dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (dále jen „o. s. ř.“) a jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou (k oprávnění podat dovolání proti rozhodnutí, kterým nebylo připuštěno vedlejší účastenství v řízení, srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 644/2014, uveřejněné pod č. 94/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen „Sb. rozh. obč.“, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2990/2014, ze dne 1. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1850/2016, či ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1045/2019), zastoupenou advokátem ve smyslu § 241 o. s. ř. a je přípustné podle § 237 o. s. ř. pro posouzení otázky, zda má dovolatelka za daných skutkových okolností právní zájem na výsledku řízení, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání je důvodné.

7. Nesprávné právní posouzení věci, které dovolatelka uplatnila jako důvod dovolání (§ 241a odst. 1 o. s. ř.), může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval.

8. Podle § 93 o. s. ř. se jako vedlejší účastník může vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku (odst. 1). Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu, nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh (odst. 2).

9. Předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení je, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu, tj. právní zájem na určitém výsledku řízení, který se projeví vítězstvím ve sporu u účastníka, k němuž přistoupil. O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva). Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení nepostačuje (Drápal, L., Bureš, J.

a kol. Občanský soudní řád I, Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 605-609). Rovněž v usnesení ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2829/2008, a ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 113/2014, uveřejněném pod č. 74/2015 Sb. rozh. obč., dospěl Nejvyšší soud k závěru, že právní zájem vedlejšího účastníka na výsledku řízení, do něhož vstupuje, není dán ani jeho případným finančním (majetkovým) zájmem na výsledku řízení. Právní zájem musí být chápán jako zájem na výsledku řízení, který se v právních poměrech vedlejšího účastníka projeví pozitivně, a to bezprostředně, přičemž tvrzení k posouzení jeho existence musí poskytnout vedlejší účastník.

Nejčastěji se bude jednat o případy tzv. postihu (např. § 1876 odst. 2, § 1937 odst. 2 nebo § 2917 o. z.). Řečeno jinak, právní zájem na výsledku řízení svědčí vedlejšímu účastníku tehdy, jestliže úspěch procesní strany, kterou v řízení podporuje, se zprostředkovaně a ve svém důsledku příznivě projeví i v jeho právním postavení (tj. co do jeho práv a povinností hmotněprávní povahy), čímž může být zabráněno dalšímu řízení, v němž by vystupoval již jako účastník řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.

4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2539/2015, uveřejněný pod č. 91/2017 Sb. rozh. obč.). Obdobně Nejvyšší soud uzavřel, že o právní zájem na vítězství jím podporované strany se zpravidla jedná, jestliže rozhodnutím ve věci bude dotčeno jeho právní postavení, tj. jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva. Nastalá změna se musí promítat do roviny právní v podobě změny, dotčení reálně existujících nebo v blízké budoucnosti jistě nastalých právních vztahů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8.

2019, sp. zn. 27 Cdo 2616/2019, a judikatura v něm odkazovaná, z judikatury Ústavního soudu přiměřeně srov. usnesení ze dne 16. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 718/06, a usnesení ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. II. ÚS 1589/11).

10. Ve smyslu výše uvedené judikatury má dovolatelka v posuzované věci na úspěchu žalované v řízení právní zájem, neboť v případě neúspěchu žalované je povinna zaplatit vedlejší účastnici na straně žalované Colonnade Insurance S.A. za svého pojištěnce FW2S, a.s. 60 % z jistiny přiznané žalobkyni v tomto řízení (případně hrazené na základě mimosoudní dohody nebo smíru). Dovolatelka je pojistitelkou společnosti (FW2S, a.s.), která by mohla odpovídat za vadu hasicího zařízení a po níž by proto žalovaná, která je ve vztahu k žalobkyni pronajímatelkou skladu, v němž vznikla škoda, mohla požadovat plnění, jež by hradila její pojistitelka Colonnade Insurance S.A.

Skutečnost, že vztahy mezi pojišťovnami (vedlejší účastnicí Colonnade Insurance S.A. a dovolatelkou) a případnými škůdci (FW2S, a.s. a dalšími společnostmi) pro případ úspěchu žalobkyně v dané věci byly upraveny smluvně (dohoda o narovnání ze dne 15. 12. 2023), právní zájem dovolatelky na výsledku tohoto řízení nevylučuje ani neumenšuje. Naopak, tato dohoda zakotvuje právní vztahy (řešení) pro případ, že soud v projednávané věci shledá, že plnění dosud poskytnuté pojišťovnou žalobkyni je nedostačující a má být plněno více.

Ve svém důsledku tak tato dohoda předchází dalším sporům. Je tedy nepochybné, že dovolatelka má právní zájem na tom, aby žalovaná byla v probíhajícím řízení úspěšná, neboť v opačném případě by byla dotčena její práva a povinnosti tím, že by musela poskytnout plnění za svého pojištěnce, a to i v případě, že by dohoda o narovnání nebyla uzavřena. Dospěl-li odvolací soud k jinému závěru, odchýlil se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

11. Jelikož právní posouzení odvolacího soudu není správné a dosavadní výsledky řízení ukazují, že o věci může rozhodnout přímo dovolací soud, postupoval Nejvyšší soud podle § 243d odst. 1 písm. b) o. s. ř. a dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

12. O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť u něj řízení nekončí (srovnej § 151 odst. 1 ve spojení s § 243b o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 12. 2024

JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu