25 Cdo 3266/2025-634
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a
soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: M.
G., zastoupený Mgr. Pavlou Rajmanovou, advokátkou se sídlem K. H Máchy 758/8,
Hradec Králové, proti žalované: Myslivecká společnost Kochánovice, z. s., IČO
43500790, se sídlem Lukavice 182, 538 21 pošta Slatiňany, zastoupená JUDr.
Dušanem Mičicou, advokátem se sídlem Sladkovského 410, Pardubice, o 92.610 Kč s
příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 111 C 1/2020, o
dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v
Pardubicích ze dne 15. 7. 2025, č. j. 23 Co 110/2025-585, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů dovolacího
řízení 2.150 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokátky
Mgr. Pavly Rajmanové.
2. K odvolání žalobce i žalované Krajský soud v Hradci Králové – pobočka
v Pardubicích rozsudkem ze dne 15. 7. 2025, č. j. 23 Co 110/2025-585, rozsudek
soudu prvního stupně změnil tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci
14.600 Kč s příslušenstvím a co do 78.010 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl
(výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky před soudem
prvního stupně (výrok II) a před soudem odvolacím (výrok III) a rovněž vůči
státu (výroky IV a V).
3. Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jehož
přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právních
otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací
praxe dovolacího soudu. Dovolatelka uvedla, že si je vědoma hodnotového censu,
ale přesto se domnívá, že její dovolání by mělo být projednáno vzhledem k
zásadním pochybením odvolacího soudu. Dovolatelka brojí i proti výroku o
náhradě nákladů řízení.
4. Žalobkyně se k dovolání vyjádřila v tom smyslu, že je považuje za
nepřípustné, a to mimo jiné vzhledem k § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
5. Podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř.
není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž
předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité
plnění nepřevyšující 50.000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního
řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní
vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
6. Dovolatelka neupřesnila rozsah, v němž rozsudek odvolacího soudu
napadá, avšak z obsahu jejího dovolání je zřejmé, že napadá pouze tu část
výroku I rozsudku odvolacího soudu, kterou jí byla uložena povinnost zaplatit
žalobci 14.600 Kč s příslušenstvím. Ve zbylém rozsahu by dovolání proti tomuto
výroku nebylo subjektivně přípustné, protože zamítl-li odvolací soud žalobu co
do 78.010 Kč s příslušenstvím, rozhodl ve prospěch žalované (srov. např.
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2357/2000).
7. Napadá-li dovolatelka rozsudek odvolacího soudu v části výroku I,
kterou jí byla uložena povinnost zaplatit žalobci 14.600 Kč s příslušenstvím,
není dovolání v daném rozsahu přípustné podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.,
neboť nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy nebo o vztah pracovněprávní a
napadeným výrokem bylo v této části rozhodnuto o peněžitém plnění
nepřevyšujícím 50.000 Kč. Za rozhodnou pro posouzení přípustnosti dovolání z
hlediska finančního limitu je třeba považovat sice výši peněžitého plnění, jež
bylo předmětem odvolacího řízení, avšak pouze v rozsahu, jenž může být
rozhodnutím dovolacího soudu dotčen, tedy o němž bylo rozhodnuto dovoláním
napadeným výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2019, sp. zn.
30 Cdo 3261/2018, proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl
usnesením ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. III. ÚS 2386/2019, dále usnesení ze dne
15. 8. 2019, sp. zn. 25 Cdo 2195/2019, či ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 28 Cdo
435/2020). Ani údajná závažnost pochybení odvolacího soudu nezakládá
přípustnost dovolání, které je dle výslovného znění zákona nepřípustné.
8. V rozsahu výroků o nákladech řízení není dovolání přípustné podle §
238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
9. Nejvyšší soud tedy dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle §
243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f
odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 2. 2026
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu