Judikát 25 Cdo 353/2026
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04.03.2026
Spisová značka:25 Cdo 353/2026
ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:25.CDO.353.2026.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastoupení
Přípustnost dovolání
Podmínky řízení
Dotčené předpisy:§ 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. § 241 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E
25 Cdo 353/2026-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: P. B., proti žalovanému: M. B., o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu a 698 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 95 C 114/2025, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2025, č. j. 55 Co 330/2025-12, takto:
I. Dovolací řízení se v rozsahu výroku I usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2025, č. j. 55 Co 330/2025-12, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 8. 8. 2025, č. j. 95 C 114/2025-5, ve výroku II, jímž byla odmítnuta žaloba, zastavuje; jinak se dovolání odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 11. 2025, č. j. 55 Co 330/2025-12, potvrdil usnesení ze dne 8. 8. 2025, č. j. 95 C 114/2025-5, jímž Obvodní soud pro Prahu 9 neustanovil žalobci zástupce z řad advokátů (výrok I), odmítl podle § 43 odst. 2 o. s. ř. podání žalobce ze dne 21. 7. 2025, neboť neobsahovalo nezbytné náležitosti ve smyslu § 42 o. s. ř. (výrok II), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III); současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. 2. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce – nezastoupený advokátem – dovolání, ve kterém navrhl vydání rozsudku, že se žalobci umožňuje euthanasie, ustanovuje se mu zástupce a žaloba se neodmítá. Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 7. 1. 2026, č. j. 95 C 114/2025-17, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání; k tomu mu stanovil lhůtu 15 dní od doručení výzvy. Na tuto výzvu reagoval žalobce žádostí o ustanovení zástupce pro dovolací řízení z řad advokátů. Soud prvního stupně věc předložil Nejvyššímu soudu, aniž by o žádosti rozhodoval, neboť podle postupu žalobce v mnoha soudních řízeních, které iniciuje, lze předpokládat, že rozhodnutí o jeho žádosti by vedlo k neúčelnému a nekonečnému řetězení opravných prostředků. 3. Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022, dále jen „o. s. ř.“. 4. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští. 5. Dovolání žalobce není podle § 238 odst. 1 písm. h) a písm. j) o. s. ř. přípustné proti výrokům, kterými odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení (před soudy obou stupňů) a výroku jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o neustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. 6.
§ 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští. 5. Dovolání žalobce není podle § 238 odst. 1 písm. h) a písm. j) o. s. ř. přípustné proti výrokům, kterými odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení (před soudy obou stupňů) a výroku jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o neustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. 6. Ve zbývajícím rozsahu, pokud dovolání směřovalo proti výroku usnesení odvolacího soudu I, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby pro vady, dovolací soud připomíná, že v dovolacím řízení musí být dovolatel podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Ustanovení § 241 o. s. ř., které upravuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanoví § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. 7. Dovolatel není v tomto dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem (a to přesto, že byl o nutnosti takového zastoupení řádně poučen) a netvrdil, ani nedoložil, že má právnické vzdělání. Ohledně jeho žádosti o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení je třeba poukázat na to, že dovolacímu soudu je z rozhodovací činnosti známo, že žalobce podává mimořádně vysoký počet žalob, ve kterých požaduje náhradu ať již majetkové škody nebo imateriální újmy, aniž by byl schopen srozumitelně zformulovat titul, na jehož základě peněžitou náhradu požaduje, a často se omezuje pouze na urážky osob označených v podání. Ostatně i v projednávané věci trpí podání žalobce zásadními vadami, které znemožňují jeho věcné projednání, a proto byla žaloba i v této věci pro vady odmítnuta. V řízeních zahájených takto neurčitými, popřípadě zjevně nedůvodnými žalobami pak žalobce podává opravné prostředky včetně dovolání, které jsou opět většinou bezúspěšné. Přestože si žalobce musí být vědom své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen, neboť mu tato povinnost byla opakovaně sdělována v tomto i v jiných paralelně probíhajících řízeních (z mnoha např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3039/2019, ze dne 20. 2. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3457/2019 nebo ze dne 17. 3. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3669/2020), přesto opakovaně podává dovolání, aniž by splnil podmínku povinného právního zastoupení. Je-li pak soudem vyzván k odstranění tohoto nedostatku, reaguje na tyto výzvy zpravidla žádostmi o ustanovení zástupce, aniž by sám učinil cokoliv ke splnění zákonem stanovené procesní podmínky dovolacího řízení. Podává-li žalobce opakovaně neprojednatelné a zjevně nedůvodné návrhy, lze takové počínání pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08), a tím i za svévolné uplatňování práva. Je-li předpokladem pro ustanovení zástupce rovněž podmínka, že nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (§ 138 a § 30 o. s. ř.), není v daném případě naplněn jeden z nezbytných předpokladů pro to, aby byl žalobci zástupce pro dovolací řízení ustanoven. 8.
ádat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08), a tím i za svévolné uplatňování práva. Je-li předpokladem pro ustanovení zástupce rovněž podmínka, že nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (§ 138 a § 30 o. s. ř.), není v daném případě naplněn jeden z nezbytných předpokladů pro to, aby byl žalobci zástupce pro dovolací řízení ustanoven. 8. Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, bez jejíhož splnění nelze vydat (s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení pro tento nedostatek zastavuje) rozhodnutí, kterým se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2, § 241b odst. 2 a § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. zastavil. 9. Dovolací soud nepřehlédl, že dovolatel nezaplatil soudní poplatek z dovolání. I když podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sp. zn. 29 ICdo 6/2012, uveřejněný pod číslem 65/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě dovolací soud k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že i této povinnosti si je vědom, avšak zjevně soudní poplatek platit nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků. 10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. 3. 2026
JUDr. Hana Tichá
předsedkyně senátu