25 Cdo 3457/2019-81
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Tichou v právní věci
žalobců: a) M. V., narozený XY, bytem XY, a b) K. V., narozená XY, bytem XY,
zastoupená žalobcem a) M. V., bytem XY, proti žalované: K. P., soudkyně
Okresního soudu v XY, se sídlem XY, o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové
újmy, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 13 C 321/2018, o dovolání
žalobců proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2019, č. j. 21 Co
205/2019-55, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 14. 8. 2019, č. j. 21 Co 205/2019-55,
potvrdil usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 6. 6. 2019, č. j. 13 C
321/2018-38, kterým soud zastavil řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. a rozhodl
o náhradě nákladů řízení. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali žalobci nezastoupeni advokátem
dovolání a požádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro
dovolací řízení. Nejvyšší soud vyzval dovolatele usnesením ze dne 10. 10. 2019, č. j. 25 Cdo
3457/2019-65, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatili soudní
poplatek z dovolání ve výši 4 000 Kč a usnesením ze dne 10. 10. 2019, č. j. 25
Cdo 3457/2019-66, aby předložili plnou moc prokazující, že jsou v dovolacím
řízení zastoupeni advokátem, a jím sepsané dovolání, popřípadě doložili, že
mají právnické vzdělání; současně je poučil, že nevyhoví-li výzvám ve
stanovených lhůtách, bude dovolací řízení zastaveno. Dovolatelé ve stanovené lhůtě (ani později) výzvě nevyhověli, pouze podáním ze
dne 21. 10. 2019 označili uvedená usnesení za protiprávní, protiústavní a
nezákonná, sdělili, že na soudkyni Nejvyššího soudu JUDr. Hanu Tichou i soudce
soudů nižších podávají trestní oznámení, že pověřená členka senátu Nejvyššího
soudu, která usnesení vydala, je podjatá a měla být z rozhodování vyloučena, že
na advokáta nemají peníze a že ostatně jejich podání není dovoláním, nýbrž
vyjádřením k dovolání. Z uvedených důvodů žádné poplatky hradit nebudou. O námitce podjatosti bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2019, č. j. 26 Nd 455/2019-75, tak, že soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Hana
Tichá není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího
soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3457/2019. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Předpokladem pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jehož
se žalobci domáhali, je rovněž podmínka, že nejde o svévolné nebo zřejmě
bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (§ 138 a § 30 o. s. ř.). Nejvyššímu
soudu je z úřední činnosti známo, že žalobci opakovaně podávají nesrozumitelné,
zjevně nedůvodné a kverulatorní návrhy, hrubě urážejí úřední osoby, které
jejich návrhům nevyhověly, podávají proti nim trestní oznámení, žaloby a
námitky podjatosti, a zjevně tak zneužívají svá procesní práva. Jejich dovolání
v obdobných věcech jsou vesměs odmítána (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3999/2018, 25 Cdo 871/2019, 25 Cdo 483/2019, 25 Cdo 70/2019, 25 Cdo
193/2019, 25 Cdo 414/2019, 25 Cdo 1468/2019, 25 Cdo 4245/2018, 25 Cdo 512/2019,
25 Cdo 206/2019, 25 Cdo 2634/2019, 25 Cdo 2548/2019, 25 Cdo 1469/2019, 25 Cdo
2554/2019, 25 Cdo 3010/2019, 25 Cdo 2038/2019) nebo je řízení o nich
zastavováno (25 Cdo 2275/2018, 25 Cdo 2632/2019, 25 Cdo 2551/2019, 25 Cdo
2277/2018, 25 Cdo 2553/2019, 25 Cdo 2552/2019) a ani ústavní stížnosti jimi
podané nebyly úspěšné (viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2186/19,
II. ÚS 3671/19).
I v projednávané věci trpí žaloba zásadními vadami, které
znemožňují její věcné projednání. Obsahuje výčet ustanovení, která měla
žalovaná porušit, aniž by však bylo zřejmé, jakým způsobem tak měla učinit,
obsahuje dále i zmatenou rekapitulaci dosavadních řízení vedených žalobci, není
z ní rovněž patrné, jak žalobci dospěli k požadované částce. Žaloba ve svém
celku nedává smysl kromě toho, že jsou žalobci nespokojení s tím, jakým
způsobem soudy a jiné státní orgány v jejich věcech postupují. Podávají-li
žalobci opakovaně nedůvodné a neprojednatelné návrhy, lze takové počínání
pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08),
a tím i za svévolné uplatňování práva. Není tak splněn jeden z nezbytných
předpokladů pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř., a
proto nelze žalobcům přiznat nejen osvobození od soudních poplatků, ale ani jim
ustanovit zástupce pro dovolací řízení. Podáním dovolání vznikla žalobcům povinnost zaplatit soudní poplatek za
dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích], který činí podle položky 23 bodu 2 sazebníku soudních poplatků 4
000 Kč. Přestože byli žalobci k zaplacení soudního poplatku řádně vyzváni i
poučení o následcích jeho nezaplacení, poplatek nezaplatili, proto dovolací
soud řízení o dovolání žalobců proti napadenému usnesení podle § 9 odst. 2
zákona o soudních poplatcích zastavil. Vzhledem k tomu, že nedostatek povinného zastoupení dovolatele, který nemá
právnické vzdělání, je nedostatkem podmínky řízení na straně účastníka, a tento
nedostatek nebyl ani přes výzvu soudu odstraněn, jsou dány důvody pro zastavení
dovolacího řízení též podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil. Pokud žalobci namítají, že jejich podání ze dne 5. 9. 2019 není dovoláním, ale
vyjádřením k dovolání, je třeba poukázat na to, že tímto podáním žalobci
jednoznačně vyjádřili nesouhlas s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2019, č. j. 21 Co 205/2019-55, a domáhali se jeho zrušení. S přihlédnutím k
§ 41 odst. 2 o. s. ř., podle něhož každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu,
i když je úkon nesprávně označen, Nejvyšší soud považoval podání za dovolání, a
to bez ohledu na to, že je v jeho textu označeno jako vyjádření k dovolání
(zcela v rozporu s jeho obsahem i procesní situací, když žádné jiné dovolání, k
němuž by se žalobci mohli vyjadřovat, v této věci podáno nebylo). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta
druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.