Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 4239/2016

ze dne 2016-12-21
ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.4239.2016.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v

právní věci žalobce Fyzikálního ústavu AV ČR, IČO 68378271, se sídlem Praha 8,

Na Slovance 1999/2, zastoupeného JUDr. Karlem Zuskou, advokátem se sídlem Praha

5, Smíchov, Radlická 3185/1c, proti žalovaným 1) MROZEK a.s., IČO 25904612, se

sídlem Bystřice č.p. 1361, 2) AB Silvretta s.r.o., IČO 45192286, se sídlem

Praha 4, Antala Staška 2027/79, 3) AB Verwall s.r.o., IČO 24210323, se sídlem

Praha 4, Antala Staška 2027/79, žalované 2) a 3) zastoupeny Mgr. Markétou

Mrázkovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Ovocný trh 1096/8, 4) ALPINE Bau CZ

a.s., IČO 02604795, se sídlem Valašské Meziříčí - Krásno nad Bečvou, Jiráskova

613/13, o 1.922.932 Kč s přísl., vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky

ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 16 12 C 90/2015, o dovolání žalované 4) proti

usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 3. 2016, č. j. 15 Nc 8/2016-258,

Dovolací řízení se zastavuje.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Poté, co Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 25. 9. 2015, č. j. 27 C

478/2014-336, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu

soudu ve Vsetíně - pobočce ve Valašském Meziříčí, jako soudu místně

příslušnému, Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 3. 2016, č. j. 15 Nc

8/2016-258, rozhodl, že nesouhlas Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve

Valašském Meziříčí s postoupením věci je důvodný.

Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná 4) dovolání a navrhla, aby dovolací

soud rozhodl, že nesouhlas Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky Valašské

Meziříčí s postoupením věci Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. 27 C 478/2014,

není důvodný.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k

závěru, že není k projednání podání označeného jako dovolání soudem funkčně

příslušným.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí

odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.).

Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný,

postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za

podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle odstavce 3 téhož

ustanovení jestliže soud, jemuž byla věc postoupena, s postoupením nesouhlasí,

předloží ji k rozhodnutí, pokud otázka příslušnosti nebyla již rozhodnuta

soudem odvolacím, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i

soud, který věc postoupil.

Pojem "nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné

příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů,

nikoli ze vztahů instančních, a s pojmem "odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat

nelze (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. Plsn

1/96, uveřejněné pod č. 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodl-li tedy Krajský soud v Ostravě o důvodnosti nesouhlasu Okresního soudu

ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí s postoupením věci, není toto jeho

rozhodnutí rozhodnutím soudu odvolacího, ale rozhodnutím organizačně

nadřízeného soudu, jež je závazné i pro soud, který věc postoupil a jemuž je

věc vrácena. V posuzované věci sice vydání tohoto rozhodnutí předcházelo

rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němuž bylo odvolání přípustné, účastníci

řízení však odvolání nepodali, a proto soud, jemuž byla věc postoupena,

předložil v souladu s ustanovením § 105 odst. 3 o. s. ř. své nesouhlasné

stanovisko s postoupením věci soudu nadřízenému a ten o tomto nesouhlasu

rozhodl.

Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí

občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je

neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu

ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 25 Cdo 3020/2008, uveřejněné v Souboru rozhodnutí a

stanovisek Nejvyššího soudu pod C 6324, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9

2001, sp. zn. 29 Odo 641/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10,

ročník 2001, pod číslem 121, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 1997,

sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 14, ročník

1997, pod pořadovým číslem 112). Na uvedených závěrech nic nemění okolnost, že

Krajský soud v Ostravě účastníky řízení v písemném vyhotovení svého usnesení

nesprávně poučil o možnosti podat proti tomuto usnesení dovolání.

Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalované 4) zastavil (§ 104 odst. 1, §

243b o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. prosince 2016

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu