Nejvyšší soud Usnesení občanské

25 Cdo 4853/2014

ze dne 2015-01-20
ECLI:CZ:NS:2015:25.CDO.4853.2014.1

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra

Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci

žalobkyně K. J., zastoupené Mgr. Veronikou Urbánkovou, advokátkou se sídlem v

Brně, Hradiska 661/5, proti žalované Slavia pojišťovně a. s., se sídlem v Praze

1, Revoluční 1/655, IČO 60197501, o zaplacení 465.840,- Kč s příslušenstvím,

vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 150/2012, o dovolání

žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2014, č. j. 55

Co 121/2014-75, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2014,

č. j. 55 Co 121/2014-75, není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť

rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí

dovolacího soudu a není důvodu, aby rozhodná právní otázka přiměřeného zvýšení

odškodnění ztížení společenského uplatnění soudem podle ustanovení § 7 odst. 3

vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského

uplatnění (dále též jen „vyhláška“), byla posouzena jinak. Již základní míra

odškodnění ztížení společenského uplatnění představuje sama o sobě náhradu za

následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně

nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti.

Předpokladem přiměřeného zvýšení odškodnění ve smyslu citovaného ustanovení

vyhlášky je existence takových výjimečných skutečností, které umožňují závěr,

že, zejména vzhledem k uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti,

kupříkladu při uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně

výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a

možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, i s

ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví i na jeho

předpokládané uplatnění v životě, nelze omezení poškozeného vyjádřit jen

základním odškodněním za ztížení společenského uplatnění (srov. stanovisko

občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2011, Cpjn

203/2010, publikované pod č. 50/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V posuzované věci bylo ztížení společenského uplatnění žalobkyně ohodnoceno za

ztrátu sleziny 300 body, za poúrazové omezení hybnosti páteře lehkého stupně

100 body a za jizvu na břiše po odstranění sleziny 100 body, přičemž již

znalkyně toto ohodnocení navýšila podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. c)

vyhlášky o 50 %, celkem tedy šlo o 750 bodů, což při hodnotě 120,- Kč za jeden

bod činí 90.000,- Kč, které také byly ještě před podáním žaloby žalovanou

uhrazeny. Jestliže odvolací soud dospěl k závěru, že je na místě kromě této už

uhrazené základní výměry zvýšit odškodnění ztížení společenského uplatnění o

další 1,5 násobek (ve svém důsledku tak jde o 2,5 násobek základní výměry),

protože dosavadní zapojení žalobkyně do běžného života zůstává na téměř stejné

úrovni jako v době před úrazem, kdy její zapojení nebylo nikterak mimořádné,

musí ovšem pravidelně rehabilitovat a dodržovat určitá omezení, aby nedošlo k

poškození jejího imunitního systému, nevybočil svým rozhodnutím z ustálené

rozhodovací praxe dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze

dne 20. 12. 2011, sp. zn. 25 Cdo 453/2010, a ze dne 29. 1. 2013, sp. zn. 25 Cdo

373/2011, publikované pod C 10758 a C 12288 v Souboru civilních rozhodnutí

Nejvyššího soudu, C. H. Beck).

Směřuje-li pak dovolání proti části výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo

rozhodnuto o nároku na zaplacení 15.840,- Kč s příslušenstvím, není zde

přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť napadeným

výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 věty

první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta

druhá o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. ledna 2015

JUDr. Petr Vojtek

předseda senátu