25 Cdo 713/2008
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr.
Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci
žalobce Mgr. M. M., proti žalovanému Z. ú., o 800,- Kč s příslušenstvím,
vedené Okresním soudem v Ostravě pod sp. zn. 35 C 18/2007, o dovolání žalobce
proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 3. 2007, č. j. 35 C
18/2007-6, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2007, č. j. 57 Co
211/2007-12, takto:
Usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 3. 2007, č. j. 35 C
18/2007-6, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2007, č. j. 57
Co 211/2007-12, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 3. 2007, č.j. 57 Co 211/2007-12,
potvrdil usnesení ze dne 1. 3. 2007, č.j. 35 C 18/2007-6, jímž Okresní soud v
Ostravě zastavil řízení, v němž žalobce požadoval po žalovaném označeném jako
Z. s., zaplacení 800,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o nákladech řízení;
současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Soudy obou stupňů
vyšly ze zjištění, že v žalobě označený žalovaný, ač měl podnikat v oblasti
zdravotnictví, není veden ani v obchodním rejstříku ani v registru
zdravotnických zařízení. Z toho dovodily, že označený žalovaný nemá právní
subjektivitu, a tedy ani způsobilost být účastníkem řízení, jedná se tedy o
takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Neodstranitelný
nedostatek podmínky řízení nelze zaměňovat s vadami žaloby, a proto zde postup
soudu podle § 43 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“)
nepřichází v úvahu. Ačkoli následně žalobce v podání ze dne 10. 1. 2007 za
žalovaného označil „Ú. z.“, soud v takto vadně zahájeném řízení nemohl
pokračovat, a tedy ani rozhodnout o přistoupení dalšího účastníka do řízení
podle § 92 odst. 1 o.s.ř. nebo o záměně účastníka podle § 92 odst. 2 o.s.ř.
Proto řízení podle § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž žalovaného
označil jako Z. ú., a podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) jako dovolací
důvody uvádí, že řízení je stiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné
rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), a že napadená rozhodnutí
spočívají na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/
o.s.ř.). Výtky dovolatele předně směřují vůči postupu soudu, který řízení podle
§ 104 odst. 1 o.s.ř. zastavil, aniž by učinil „vhodné opatření“ ve smyslu
odstavce 2 téhož ustanovení. Žalobce považuje za nesprávný závěr, že žalovaný
nemá právní subjektivitu, není-li veden v žádném z registrů zdravotnických
zařízení. Jelikož žalovaný má fyzicky existující sídlo a na svých hlavičkových
papírech uvádí své IČ, DIČ i bankovní spojení u Č. n. b., není podle žalobce
pochyb o jeho „fyzické i právní existenci“ a jeho způsobilosti „za své
podnikání odpovídat“. Ve zbývající části žalobce opakuje skutková tvrzení,
jimiž odůvodnil žalobou uplatněný nárok. Navrhuje, aby dovolací soud rozhodnutí
soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Po zjištění, že dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno včas,
účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), který má právnické vzdělání (§ 241
odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), a je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2
písm. a) o.s.ř., dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.
Podmínky, za nichž může jednat ve věci (tzv. podmínky řízení), soud podle § 103
o.s.ř. zkoumá kdykoli za řízení. Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení,
který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§ 104 odst. 1 o.s.ř.); jde-li však
o nedostatek odstranitelný, učiní k tomu vhodná opatření a řízení zastaví až
tehdy, jestliže se jej odstranit nepodaří (§ 104 odst. 2 o.s.ř.). Neodstranitelný nedostatek podmínky řízení zakládá (mimo jiné) i skutečnost, že
v žalobě je uveden jako účastník řízení ten, kdo v okamžiku zahájení řízení
neměl způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu § 19 o.s.ř. Naproti tomu
úvaha o vadě podání (žaloby) se odvíjí od posouzení, zda tento procesní úkon
splňuje náležitosti předepsané ustanoveními § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 o.s.ř. Povinností toho, kdo takový úkon činí, je mimo jiné řádně uvést účastníky
jménem, příjmením a bydlištěm, resp. obchodní firmou nebo názvem a sídlem
právnické osoby; nesprávnost nebo neúplnost označení účastníků je důvodem pro
postup soudu podle § 43 o.s.ř. Označení účastníka v žalobě je nesprávné typicky
tehdy, jestliže některý z jej definujících znaků je použit vadně (zkomoleně, s
písařskou chybou, vynecháním či přidáním slova ve víceslovném názvu apod.) a je
neúplné tehdy, jestliže některý z těchto znaků v žalobě chybí. Z uvedeného
vyplývá, že nedostatek podmínky řízení ve smyslu § 103 o.s.ř. není vadou žaloby
z hlediska její správnosti či úplnosti ve smyslu § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1
o.s.ř. a naopak tato vada žaloby nepředstavuje nedostatek podmínky řízení. Závěr o tom, že označení účastníka v žalobě je nesprávné nebo neúplné, však
zakládá odlišné důsledky; soud zde nevychází z ustanovení § 19 a § 104 odst. 1
o.s.ř., ale jeho procesně adekvátní rámec představuje ustanovení § 43 o.s.ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 346/96,
uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 1997, pod poř. č. 47,
nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 29 Odo 649/2001,
uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006, pod č. 11). Rovněž Ústavní soud – na základě poněkud odlišné argumentace, ale se shodným
výsledkem – ustáleně judikuje, že \"pokud procesní právní úkony účastníků
řízení obsahují zjevnou nesprávnost, jejíž odstranění umožňuje rovněž odstranit
nedostatek podmínek řízení, přičemž konstatování této zjevnosti nevyžaduje
procesní aktivitu soudu (např. dokazování), nutno účastníkům řízení dát
příležitost tuto nesprávnost odstranit“ (sp. zn. III. ÚS 127/96, Sbírka
nálezů a usnesení, svazek 5, nález č. 68, sp. zn. III. ÚS 61/99,
Sbírka nálezů a usnesení, svazek 16, nález č. 154, nebo sp. zn. III. ÚS
389/04, Sbírka nálezů a usnesení, svazek 35, nález č. 154), a že „z rámce
procesního poučení nevybočuje výzva obecného soudu, aby žalobce odstranil vadu
podání spočívající v nesprávném označení žalovaného tak, aby jeho označení
odpovídalo ustanovení § 79 odst. 1 občanského soudního řádu, aniž by bylo ve
výzvě uvedeno, jak by mělo takové označení znít konkrétně“ (sp. zn. I. ÚS
286/03, Sbírka nálezů a usnesení, svazek 37, nález č. 78).
Tyto závěry
respektuje i aktuální rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (viz např. usnesení ze
dne 22. 6. 2005, sp. zn. 33 Odo 699/2004, publikované v časopise Právní
rozhledy, ročník 2006, sešit č. 6, str. 231, nebo usnesení ze dne 7. 11. 2007,
sp. zn. 25 Cdo 3728/2007).
Z výše uvedeného je zřejmé, že právní závěr (na němž napadené rozhodnutí
odvolacího soudu spočívá), že označení žalovaného není nesprávným označením,
jež lze jakožto vadu žaloby odstranit postupem podle § 43 o.s.ř., ale že
představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení podle § 19 a § 104 odst.
1 o.s.ř., je nesprávný a dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř.
byl uplatněn opodstatněně.
Naproti tomu lze souhlasit s odvolacím soudem, že není důvodný požadavek, aby
okresní soud kontaktoval (nesprávně označeného) žalovaného za účelem odstranění
vytýkaného nedostatku. Nápravu vad žaloby provádí soud výlučně tak, že k jejich
odstranění vyzve žalobce (§ 43 o.s.ř.), a teprve je-li žaloba způsobilá k
věcnému projednání (tedy mimo jiné i žalovaný je řádně označen), doručí ji
žalovanému a dále s ním jedná jako s účastníkem řízení (srov. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 29 Odo 1511/2005).
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu
podle § 243b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. zrušil. Jelikož se dovolací
důvod, pro který bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, vztahuje i na
rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i toto rozhodnutí
a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta druhá
o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. dubna 2008
JUDr. Robert Waltr,
v. r.
předseda senátu