26 Cdo 1801/2025
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Alter Nemovitosti s.r.o., se sídlem v Ostravě – Zábřehu, Plzeňská 2621/2, IČO 07161131, zastoupené Mgr. Bc. Michaelem Štefánkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poštovní 1794/17, proti povinné L. L., vyklizením nemovitých věcí, vedené u soudního exekutora JUDr. Jiřího Trojanovského, LL.M., Exekutorský úřad Frýdek – Místek, pod sp. zn. 143 EX 00077/25, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 31. 3. 2025, č. j. 18 Co 36/2025-15, takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 31. 3. 2025, č. j. 18 Co 36/2025-15, a usnesení soudního exekutora JUDr. Jiřího Trojanovského, LL.M., Exekutorský úřad Frýdek – Místek, ze dne 17. 1. 2025, č. j. 143 EX 00077/25-006, se zrušují a věc se vrací soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.
1. Exekučním návrhem ze dne 9. 1. 2025 (dále jen „exekuční návrh“) se oprávněná domáhala provedení exekuce k vymožení nepeněžité povinnosti povinné vyklidit „pozemek parc. č. st. XY – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům č. p. XY, pozemek parc. č. XY – ostatní plocha, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště XY, pro obec XY a katastrální území XY, list vlastnictví XY“ (dále jen „Nemovitosti“), a to podle vykonatelného notářského zápisu sp. zn. NZ 318/2023, N 292/2023, sepsaného dne 15. 9. 2023 JUDr. Radimem Dudou, notářem se sídlem v Orlové, ve kterém bylo pokračováno notářským zápisem sp. zn. NZ 329/2023, N 292/2023, sepsaným stejným notářem dne 25. 9. 2023 (dále jen „Notářský zápis“, resp. „exekuční titul“).
2. Soudní exekutor JUDr. Jiří Trojanovský, LL.M., Exekutorský úřad Frýdek – Místek, usnesením ze dne 17. 1. 2025, č. j. 143 EX 00077/25-006,
3. Vázán pokynem Okresního soudu v Pardubicích (exekučního soudu) ze dne 16. 1. 2025, č. j. 16 EXE 7012/2025-40, předně konstatoval, že Notářský zápis obsahuje prohlášení povinné, že ke dni skončení nájemního vztahu (sjednaného na dobu určitou do 30. 9. 2024), a to z jakéhokoliv důvodu, je povinna předmět nájmu (tj. Nemovitosti) vyklidit a odevzdat osobě oprávněné, a to včetně součástí a příslušenství a ve stavu, v jakém se nacházel v době jeho převzetí povinnou, s přihlédnutím k běžnému opotřebení, a že povinná v něm dále výslovně prohlásila, že svolí k tomu, aby tento notářský zápis byl přímo vykonatelný, pokud jde o její povinnost vyklidit předmět nájmu a odevzdat jej oprávněné ke dni skončení nájemního poměru.
4. Poté s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2024, sp. zn. 31 Cdo 225/2024, dospěl k závěru, že Notářský zápis není materiálně vykonatelný, neboť v něm není dostatečně určitě a přesně stanovena doba, do které má povinná Nemovitosti vyklidit a po jejímž marném uplynutí může oprávněná důvodně navrhnout exekuci [§ 71b odst. 2 písm. e) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů – dále jen „not. ř.“]. V dané věci přitom byl nájemní poměr sjednán na dobu určitou (do 30. 9. 2024), a tudíž stranám nic nebránilo v uzavření dohody, na jejímž základě by se povinná zavázala Nemovitosti vyklidit do konkrétní lhůty (např. 15 dnů) „po skončení nájmu“ a současně svolila k vykonatelnosti notářského zápisu, jestliže tak neučiní. Dodal, že navíc ujednání, které zavazuje povinnou vyklidit předmět nájmu v den skončení nájmu, kdy nájemní poměr ještě trvá, je v rozporu s hmotným právem, konkrétně pak s ustanovením § 2205 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), podle kterého má nájemce právo na nerušené užívání předmětu nájmu po celou dobu trvání nájmu.
5. K odvolání oprávněné Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (odvolací soud) usnesením ze dne 31. 3. 2025, č. j. 18 Co 36/2025-15, usnesení soudního exekutora potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
6. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudního exekutora (exekučního soudu) a ve shodě s ním zdůraznil, že byť povinná v současné době zřejmě užívá Nemovitosti neoprávněně, nemá oprávněná vykonatelný exekuční titul pro nařízení exekuce k jejich vyklizení, neboť v dohodě se svolením k vykonatelnosti, obsažené v Notářském zápisu, byla nesprávně dohodnuta doba plnění ještě v době, kdy povinná měla právo předmět nájmu užívat; podle takového exekučního titulu tak nelze exekuci nařídit.
7. Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná (dovolatelka) dovolání, jehož přípustnost odůvodnila § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a předkládala v něm k dovolacímu přezkumu (jako doposud neřešenou) otázku, zda si smluvní strany mohou v případě nájmu sjednaného na dobu určitou ujednat a promítnout do notářského zápisu s přímou vykonatelností ve smyslu § 71b not. ř., že nájemce je povinen předat předmět nájmu zpět pronajímateli „ke dni skončení nájmu“. Podle jejího názoru § 2205 písm. c) o. z. nebrání dohodě stran, že nájemce předá předmět nájmu ke konkrétnímu datu, zde tedy k poslednímu dni nájmu na dobu určitou. Tato možnost vyplývá jak z obecné smluvní volnosti, tak je v souladu i s ustanovením § 2225 odst. 1 o. z., podle kterého nájem zaniká uplynutím sjednané doby. Současně vyjádřila přesvědčení, že závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 225/2024, na něž poukázal soudní exekutor, přejala exekuční praxe nesprávně, vyžaduje-li v notářských zápisech podle § 71b not. ř. sjednání dodatečné (míněno od skončení nájmu odvozené) lhůty k plnění. Navrhla, aby dovolací soud změnil napadené usnesení odvolacího soudu ve spojení s usnesením soudního exekutora tak, že „návrh na nařízení exekuce se nezamítá“.
8. V doplňku dovolání, doručeném dovolacímu soudu dne 23. 7. 2025, pak dovolatelka nově poukázala (s uvedením příkladů konkrétních rozhodnutí) na skutečnost, že rozhodovací praxe odvolacích soudů v otázce vykonatelnosti notářského zápisu podle § 71b not. ř., v němž byla povinnost k vyklizení nemovitosti vázána na den skončení nájmu, je zásadně rozkolísaná a postrádá tak potřebnou jednotnost.
9. Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas (k doplňku dovolání však nepřihlížel, neboť byl podán až po uplynutí dvouměsíční dovolací lhůty – viz § 241b odst. 3 větu první ve spojení s § 240 odst. 1 o. s. ř.), subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.) a je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť při řešení otázky, zda lze podle Notářského zápisu (se svolením k vykonatelnosti podle § 71b not. ř.), s ohledem na tam sjednanou dobu plnění, nařídit proti povinné exekuci k vymožení povinnosti vyklidit Nemovitosti, se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
10. Již v usnesení ze dne 10. 4. 2024, sp. zn. 31 Cdo 225/2024, uveřejněném pod č. 16/2025 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 16/2025“), na nějž odkázal soudní exekutor, přijal velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu nově závěr, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, kterým má být vymožena povinnost vyklidit nemovitost, je notářským zápisem ve smyslu § 71b not. ř. a může být exekučním titulem. Uvedený závěr odůvodnil konstatováním, že byť nárok na vyklizení nemovitosti (bytu) je také výrazem ochrany vlastnického práva – žaloba na vydání věci, kterou je i vyklizení nemovitosti, je upravena v občanském zákoníku v části týkající se absolutních majetkových práv a řadí se mezi tzv. vlastnické žaloby (§ 1040 o. z.) – vyplývá tento nárok rovněž ze závazkového vztahu mezi stranami. Skončil- li závazkový vztah, jehož předmětem bylo přenechání a užívání nemovitosti (bytu), je povinností osoby, která nemovitost (byt) užívala, ji vyklidit a předat osobě, která jí nemovitost přenechala do užívání. Také v případě, že povinná osoba právní důvod k užívání nemovitosti (bytu) nikdy neměla, může se na vyklizení s vlastníkem dohodnout (zavázat se k vyklizení). Co platí o vlastníkovi, platí i pro kvalifikovaného držitele (§ 1043 o. z.) nebo detentora (§ 1044), koneckonců např. pronajímatel či půjčitel nemusí být vlastníkem věci.
11. Současně připomněl, že obligatorní náležitostí notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti je podle § 71b odst. 2 písm. e) not. ř. doba plnění, tj. přesně a určitě stanovená doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě. Ustálená soudní praxe k výkladu § 274 písm. e) o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2000 dobou plnění chápe dobu na splnění dluhu; doba plnění obsažená v notářském zápisu je dohodou procesní, jejímž účelem je zajistit vykonatelnost. Povinný svoluje k vykonatelnosti teprve – a pouze – pro případ, že to, k čemu se zavázal, nesplní řádně a včas; doba plnění tedy nemůže být sjednána tak, aby uplynula do okamžiku podpisu notářského zápisu účastníky; v takovém případě by totiž již nešlo o svolení k vykonatelnosti pro případ nesplnění povinnosti ze závazku (srov. R 16/2025, bod 24).
12. V návaznosti na tyto závěry pak mimo jiné dovodil, že má-li být tedy notářský zápis se svolením k vykonatelnosti o dohodě, v níž se povinný zavázal k vyklizení nemovitosti (bytu), sepsaný podle § 71b not. ř., exekučním titulem, musí v době sepsání této dohody existovat smlouva o nájmu (či jiném závazkovém vztahu) a nájemce se musí zavázat, že nevyklidí-li nemovitost (byt) po jejím skončení ve lhůtě, na níž se s pronajímatelem dohodl, svoluje k vykonatelnosti – tedy k vyklizení předmětné nemovitosti (srov. R 16/2025, bod 25).
13. Judikatura dovolacího soudu také dosud nezaznamenala odklon od názoru, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti má jen formální charakter, neboť obsahuje takové náležitosti, které jsou potřebné k tomu, aby byl jako titul pro exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí vykonatelný; notář jej sepíše na základě dohody oprávněné a povinné osoby, aniž by byl oprávněn zkoumat její podklad v hmotném právu, a na základě prohlášení povinné osoby, jímž svoluje k jeho vykonatelnosti. Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti není sám o sobě samostatným zavazovacím důvodem a ani se jím nezakládá domněnka o existenci dluhu v době jeho sepsání. Pro nařízení výkonu rozhodnutí podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti je – obdobně jako u jiných titulů – podstatné, zda obsahuje všechny náležitosti stanovené pro jeho vykonatelnost, a nikoliv to, zda odpovídá skutečným hmotněprávním vztahům mezi účastníky; věcnou správností se soud při nařízení výkonu rozhodnutí nemůže zabývat ani v případě výkonu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Nařídí-li soud podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti výkon rozhodnutí (exekuci), ačkoliv oprávněný nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, je to důvodem k zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, uveřejněný pod č. 15/2001 v časopisu Soudní judikatura, dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2016, sp. zn. 20 Cdo 3953/2016, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. II. ÚS 3977/17).
14. Pro účely posouzení, zda Notářský zápis splňuje podmínky pro nařízení exekuce, je tudíž bez právního významu okolnost, že zavazoval povinnou vyklidit předmět nájmu již v den skončení nájmu, kdy nájemní poměr ještě trvá (skončí až uplynutím daného dne). Nehledě na to, že nájemce má předmět nájmu odevzdat pronajímateli právě již při skončení nájmu (§ 2225 odst. 1 o. z.), a nikoli tedy (snad) až po jeho skončení v době, kdy již má být pronajatá věc (zpět) v dispozici pronajímatele, totiž spadá otázka souladu notářského zápisu podle § 71b not. ř. se skutečnými hmotněprávními poměry účastníků pod úvahu o věcné správnosti notářského zápisu, kterou se soud při nařízení exekuce nezabývá; tato otázka může být významná jen v případném řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
15. Protože doba plnění obsažená v notářském zápisu podle § 71b not. ř. je dohodou procesní, jejímž účelem je zajistit vykonatelnost, je třeba zabývat se i otázkou, zda v tomto konkrétním případě byl v Notářském zápisu řádně (přesně a určitě) stanoven okamžik, do kterého se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout osobě oprávněné. Z tohoto hlediska pak není na překážku provedení exekuce podle Notářského zápisu ani ujednání účastnic, podle něhož měla povinná odevzdat Nemovitosti oprávněné „ke dni skončení nájmu“, za předpokladu, že z celkového obsahu dohody účastnic (oprávněné a povinné osoby), obsažené v Notářském zápisu, půjde identifikovat tento den dostatečně spolehlivě k tomu, aby bylo možno posoudit, zda zmíněný exekuční titul nabyl (formální) vykonatelnosti.
16. V projednávané věci Notářský zápis obsahuje prohlášení povinné, že ke dni skončení nájemního vztahu, a to z jakéhokoliv důvodu, je povinna předmět nájmu (tj. Nemovitosti) vyklidit a odevzdat osobě oprávněné, a že dává výslovný souhlas k tomu, aby tento notářský zápis byl přímo vykonatelný, pokud jde (mimo jiné) o její povinnost vyklidit předmět nájmu a odevzdat jej oprávněné ke dni skončení nájemního poměru. Z obsahu Notářského zápisu současně vyplývá, že nájemní poměr účastnic k Nemovitostem byl sjednán na dobu určitou a končil dnem 30. 9. 2024.
17. Notářský zápis tedy obsahoval údaje dostatečné k tomu, aby z něj bylo možné spolehlivě dovodit, že nabude (formální) vykonatelnosti (nejpozději) dne 1. 10. 2024.
18. Jestliže tedy v dané exekuční věci odvolací soud (soudní exekutor) zamítl návrh oprávněné podaný u soudního exekutora dne 9. 1. 2025 s poukazem na (domnělý) nedostatek obligatorní náležitosti Notářského zápisu v podobě řádně stanovené doby exekuovaného plnění [§ 71b odst. 2 písm. e) not. ř.], nelze jeho
právní posouzení věci pokládat za správné. 19. Z vyložených důvodů Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), napadené usnesení odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudního exekutora, zrušil i toto rozhodnutí a podle § 243e odst. 2 věty druhé o. s. ř. věc vrátil k dalšímu řízení soudnímu exekutorovi. 20. Soudní exekutor je v dalším řízení vázán právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1 o. s. ř.). 21. O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. ex. řádu). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 10. 2025
Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu