26 Cdo 1898/2020-109
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem
ve věci žalobce B. V., bytem v XY, proti žalované České republice –
Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o
zaplacení částky 22.000.000,- Kč, o žalobách pro zmatečnost a na obnovu řízení
z 11. září 2015, z 8. července 2017 a z 18. října 2017, vedené u Obvodního
soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 92/2015, o dovolání žalobce proti usnesením
Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. března 2019, č. j. 31 C 92/2015-81, a
Městského soudu v Praze ze dne 30. května 2019, č. j. 58 Co 178/2019-88, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 30. května 2019, č. j. 58 Co 178/2019-88, potvrdil usnesení ze dne 20. března 2019,
č. j. 31 C 92/2015-81, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně)
odmítl návrhy podané ve dnech 11. září 2015, 8. července 2017 a 18. října 2017
doplněné v podání ze dne 27. září 2018 a rozhodl o nákladech řízení účastníků;
současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Proti citovaným usnesením soudů obou stupňů podal žalobce (dovolatel) –
nezastoupen advokátem – dovolání. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že dovolání bylo
podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 296/2017 Sb. – dále jen „o.s.ř.“), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné
projednání. Podle § 241 odst. 1 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel
(fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně
notářem), jímž musí být dovolání také sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní
podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze
odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno dovolání věcně projednat. Podle § 104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze
odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky
řízení odstranit, řízení zastaví. V projednávané věci podal dovolatel (nezastoupen advokátem) včasné dovolání
proti citovaným usnesením. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a
ustanovení zástupce pro dovolací řízení. K jeho odvolání pak odvolací soud
usnesením ze dne 28. ledna 2020, č. j. 58 Co 25/2020-106, potvrdil usnesení ze
dne 3. prosince 2019, č. j. 31 C 92/2015-99, jímž soud prvního stupně těmto
jeho žádostem nevyhověl. Následně byl spis předložen dovolacímu soudu k
rozhodnutí o podaném dovolání. Ačkoliv soud prvního stupně dovolatele opětovně nevyzval k odstranění
nedostatku povinného advokátního zastoupení v dovolacím řízení, neučinil tak
ani dovolací soud, neboť dovolatel si této podmínky, včetně následků pro případ
jejího nesplnění (zastavení řízení), musí být vědom; předně o ní byl poučen již
dříve v řízení v této věci (viz č. l. 29, 33 a 65 spisu), ale také v jiných
řízeních, jak je dovolacímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Z ustálené
judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu přitom vyplývá, že poučení o důsledcích
nesplnění podmínky povinného zastoupení není nezbytné, jestliže byl stěžovatel
v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti
povinného zastoupení a o důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví
setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a
formalistickým (srov. např. usnesení Ústavního soudu z 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13 /a v něm citovaná usnesení Ústavního soudu/, či usnesení
Nejvyššího soudu z 15. října 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, ze 4. října 2016,
sp. zn. 30 Cdo 3993/2016, a z 25. října 2018, sp. zn. 27 Cdo 1226/2018).
Z uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle §
241 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 241 odst. 4 o.s.ř. nebyla
dovolatelem ve dvouměsíční lhůtě podle § 241b odst. 3 o.s.ř. splněna. Nejvyšší
soud – předseda senátu (§ 243f odst. 2 o.s.ř.) – proto řízení o dovolání pro
nedostatek uvedené podmínky řízení podle § 241b odst. 2 a 104 odst. 2 o.s.ř. zastavil. Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud
vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro
nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro
nezaplacení soudního poplatku (viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. ledna 2012,
sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již
nevyzýval, neboť z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé,
že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a
pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a
ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu
(srov. usnesení Nejvyššího soudu z 21. srpna 2019, sp. zn. 26 Cdo 1895/2019, či
z 9. června 2020, sp. zn. 26 Cdo 1255/2020).
Bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů
dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 7. 2020
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu