USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobkyně České televize, se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II 1132/4, proti žalované A. H., o 1.188.850 Kč s příslušenstvím, o žalobě žalované na obnovu řízení a pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 2022, č. j. 3 Co 89/2022-28, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 75/2022, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 12. 2023, č. j. 2 Co 37/2023-29, takto:
I. Řízení o dovolání žalované se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
18. 10. 2022, č. j. 3 Co 89/2022-28 (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
2. K odvolání žalované Vrchní soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 20. 12. 2023, č. j. 2 Co 37/2023-29, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání, při jehož podání nebyla zastoupena advokátem.
4. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
5. Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
6. Podle § 241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 přípustné.
7. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
8. Podle § 241b odst. 3 věty třetí o. s. ř. nebyl-li nedostatek podmínky uvedené v § 241 ani ve lhůtě určené ke splnění této podmínky odstraněn, předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení zastaví.
9. Podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. nerozhodl-li předseda senátu soudu prvního stupně podle § 241b odst. 3 věty třetí, ačkoliv se nezdařilo odstranit nedostatek podmínky uvedené v § 241, rozhodne o zastavení dovolacího řízení pro nesplnění této podmínky dovolací soud.
10. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Z dovolání nevyplývá, že by dovolatelka byla právně zastoupena, neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že má sama právnické vzdělání. Nesplnila tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, což je důvodem k zastavení dovolacího řízení.
11. Soud prvního stupně předložil spis dovolacímu soudu, aniž dovolatelku vyzval, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta či notáře a aby podala řádné dovolání prostřednictvím tohoto zástupce. Tento postup odpovídá závěrům Nejvyššímu soudu, jemuž je z vlastní činnosti známo a plyne to i z obsahu spisu, že dovolatelka dlouhodobě zneužívá práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení činí velké množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu přímo k dovolatelce např. v usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019 (ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. III. ÚS 2735/20). Je tedy zřejmé, že dovolatelka si musí být vědoma povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupena, jelikož jí tato povinnost nutně musí být známa z předchozích vedených řízení.
12. Nejvyšší soud proto podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. dovolací řízení zastavil pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatelky.
13. Dovolatelka nezaplatila ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněný pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatelku již nevyzýval, neboť z jejího postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědoma, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu.
14. Dovolatelka v dovolání navrhla (bez bližšího odůvodnění) odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§ 243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Navíc v dané věci odložení vykonatelnosti napadeného usnesení nepřipadá v úvahu.
15. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. 9. 2024
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu