Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Cdo 3371/2018

ze dne 2018-10-17
ECLI:CZ:NS:2018:26.CDO.3371.2018.1

26 Cdo 3371/2018-409

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.

Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v

právní věci žalobce Společenství vlastníků Sklenská 1582, se sídlem v Praze 14,

Sklenská 1582/1b, IČO 28509731, zastoupeného Mgr. Davidem Kůtou, advokátem se

sídlem v Karlových Varech, Moskevská 1461/66, proti žalovanému J. N., P.,

zastoupenému JUDr. Zdeňkem Remešem, advokátem se sídlem v Praze 1, Křemencova

177/8, o zaplacení částky 132.912 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu

v Praze pod sp. zn. 28 Cm 44/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku

Vrchního soudu v Praze ze dne 27. března 2018, č. j. 8 Cmo 84/2017-365, t a k t

o :

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení

2.420 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Davida Kůty,

advokáta se sídlem v Karlových Varech, Moskevská 1461/66

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :

Žalobce se domáhal, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit mu částku

132.912 Kč s příslušenstvím představující dlužné zálohy na služby spojené s

užíváním bytové jednotky a garáže za období leden až květen 2013 a dlužné

nedoplatky podle vyúčtování služeb a příspěvků na správu domu a pozemku za

období roku 2011 a 2012.

Městský soud v Praze (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 14. 2. 2017, č. j.

28 Cm 44/2014-323, žalobu o zaplacení částky 131.815,60 Kč s příslušenstvím

zamítl (výrok I.), v části o zaplacení částky 1.096,40 s příslušenstvím řízení

zastavil (výrok II.), rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.) a o

povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek (výrok IV.).

Vrchní soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 27. 3. 2018, č. j. 8 Cmo

84/2017-365, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že je

žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 14.447,60 Kč „se zákonným úrokem z

prodlení od 16. 11. 2011 do zaplacení z dlužných částek“ (výrok I., bod 1.), ve

zbytku jej potvrdil (výrok I., bod 2.) a rozhodl o nákladech řízení před soudy

obou stupňů (výrok II.).

Rozsudek odvolacího soudu ve výroku I., v té části, kterou byl změněn rozsudek

soudu prvního stupně (bod 1.), a ve výroku II. (výrok o nákladech řízení)

napadl žalovaný dovoláním, o kterém Nejvyšší soud České republiky rozhodl podle

zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017,

dále jen „o. s. ř.“.

Dovolání žalovaného, jímž napadá výrok I. rozsudku odvolacího soudu v té části,

kterou byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 14.447,60 Kč,

není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť směřuje proti

rozhodnutí odvolacího soudu, jehož dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto

o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč. Za rozhodnou pro posouzení

přípustnosti dovolání z hlediska finančního limitu je třeba považovat sice výši

peněžitého plnění, jež bylo předmětem odvolacího řízení, avšak pouze v rozsahu,

jenž může být rozhodnutím dovolacího soudu dotčen, tedy o němž bylo rozhodnuto

dovoláním napadeným výrokem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.

6. 2018, sp. zn. 25 Cdo 2384/2018, nebo ze dne 5. 9. 2018, sp. zn. 26 Cdo

2327/2018).

V té části, která směřuje proti výroku II. rozsudku odvolacího soudu, není

rovněž dovolání žalovaného přípustné, neboť směřuje proti části rozhodnutí

týkající se výroku o nákladech řízení [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].

Zbývá dodat, že přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího

soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo

425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a

stanovisek).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti výrokům rozhodnutí

odvolacího soudu, proti nimž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejvyšší soud jej proto podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř.

odmítl.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího

řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může

oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 17. 10. 2018

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu