26 Cdo 599/2022-166
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyň a) J. P., narozené XY, bytem XY, b) H. P., narozené XY, bytem XY, c) B. P., narozené XY, bytem XY, proti žalovaným 1) S. R., narozené XY, 2) D. R., narozené XY, oběma bytem XY, zastoupeným JUDr. Květoslavou Štorkánovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Pohořelec 110/26, o dlužné platby za užívání bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 17 C 23/2020, o dovolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. února 2021, č. j. 36 Co 15/2021-72, takto:
Dovolání žalovaných se odmítá.
Obvodní soud pro Prahu 1 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 7. 9. 2020, č. j. 17 C 23/2020-31, ve výroku I. nepřiznal (původní) žalobkyni osvobození od soudních poplatků, ve výroku II. připustil rozšíření žaloby a výrokem III. připustil, aby v souladu s § 92 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), na straně žalované přistoupila do řízení D. R., narozená XY, bytem XY, a to ve vztahu k žalované částce v poměru společně a nerozdílně s žalovanou S. R. K odvolání žalovaných do výroku III. Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 4. 2. 2021, č. j. 36 Co 15/2021-72, potvrdil napadený výrok usnesení soudu prvního stupně.
Odvolací soud k posouzení přistoupení D. R. na stranu žalovanou uvedl, že k přistoupení dalšího účastníka nebo záměně může dojít jen tehdy, jsou-li splněny podmínky řízení, popřípadě byl-li nedostatek podmínek řízení odstraněn, netrpí- li žaloba vadou, pro kterou musí být odmítnuta, a není-li rozhodnutí o připuštění přistoupení dalšího účastníka nebo o připuštění záměny účastníka v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Žádná z uvedených překážek v dané věci nenastala.
Proti usnesení odvolacího soudu podaly žalované dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že dovolání – a dovolatelky se mýlí, usuzují-li opačně – nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. (nejde o usnesení, jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o přistoupení dalšího účastníka, ale o usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o přistoupení dalšího účastníka do řízení) a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
Dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož jsou splněny předpoklady pro připuštění dalšího účastníka na straně žalované, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že přistoupení dalšího účastníka do řízení postupem dle § 92 odst. 1 o. s. ř. soud nepřipustí zejména tehdy, kdyby v jeho důsledku nastal nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit, kdyby nebylo nepochybné, čeho se žalobce domáhá proti tomu, kdo má do řízení přistoupit na straně žalované, nebo kdyby přistoupení dalšího účastníka do řízení bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2001, sp. zn. 29 Odo 232/2001, uveřejněné pod číslem 9/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. 33 Cdo 3935/2011, nebo ze dne 5. 12. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3503/2016).
Odvolací soud v souladu s uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu, od níž není důvod se odchýlit, uzavřel, že přistoupení D. R. do řízení na straně žalované nebrání žádná z výše vypočtených překážek. Podmínky řízení pro přistoupení dalšího účastníka jsou splněny, je rovněž zřejmé, čeho se žalobkyně (její právní nástupkyně) po žalovaných domáhá (solidárního zaplacení částky 129.062 Kč), a přistoupení dalšího účastníka není ani v rozporu se zásadou hospodárnosti, neboť řízení je na svém počátku (dosud žádné jednání neproběhlo). Při rozhodování o přistoupení dalšího účastníka soud neposuzuje otázku jeho věcné legitimace (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2005, sp. zn. 33 Odo 903/2005, ze dne 26. 9 2011, sp. zn. 32 Cdo 4292/2009, či již citované usnesení ze dne 5. 12. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3503/2016). Případný nedostatek věcné legitimace přistoupivšího účastníka je důvodem pro zamítnutí žaloby (ve vztahu k tomuto účastníku).
K návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení dovolací soud konstatuje, že o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí podle § 243 o. s. ř. lze uvažovat pouze v případě, jedná-li se o rozhodnutí ukládající určitou povinnost. V opačném případě, kdy nebyla v usnesení uložena povinnost k plnění, není možné o vykonatelnosti rozhodovat.
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 4. 2022
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu