Nejvyšší soud Rozsudek občanské

26 Cdo 78/2025

ze dne 2025-03-12
ECLI:CZ:NS:2025:26.CDO.78.2025.1

26 Cdo 78/2025-152

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté

a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D. a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce R. O.,

zastoupeného Mgr. Matějem Komárkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Drtinova

372/24, proti žalovanému Společenství vlastníků jednotek XY, zastoupenému JUDr.

Martinem Krylem, advokátem se sídlem v Praze 4, U Zámeckého parku 815/19, o

zpřístupnění dokumentů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 20 C

142/2023, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9.

8. 2024, č. j. 14 Co 248/2024-94, takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2024, č. j. 14 Co 248/2024-94, se

mění takto:

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 13. 3. 2024, č. j. 20 C

142/2023-49, se v napadeném výroku I, odrážce první, o uložení povinnosti

žalovanému „umožnit žalobci nahlížení do bankovních výpisů žalovaného za období

od února 2021 do května 2023“, a ve výroku II potvrzuje.

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému (Společenství

vlastníků jednotek XY – dále též jen „společenství vlastníků jednotek“ či

„společenství“) povinnost umožnit mu nahlédnout do a) bankovních výpisů

žalovaného za období od února 2021 do května 2023, b) veškeré dokumentace,

kterou žalovaný shromáždil za účelem zjištění obvyklé či adekvátní úplaty za

pronájem společných částí domu, c) účetních a daňových dokladů vystavených M.

K. vůči žalovanému včetně příloh, a d) dokumentace k trestnímu oznámení

podanému žalovaným dne 7. 2. 2023 včetně oznámení příslušného orgánu činného v

trestním řízení o opatřeních učiněných v návaznosti na něj, a pořídit si kopie

těchto dokladů vlastními prostředky.

2. Obvodní soud pro Prahu 6 (soud prvního stupně) částečným rozsudkem ze

dne 13. 3. 2024, č. j. 20 C 142/2023-49, uložil žalovanému povinnost umožnit

žalobci nahlížení do bankovních výpisů žalovaného za období od února 2021 do

května 2023 a dokumentace k trestnímu oznámení podanému žalovaným dne 7. 2.

2023, včetně oznámení příslušného orgánu činného v trestním řízení o opatřeních

učiněných v návaznosti na něj (výrok I), a vyslovil, že o zbývající části

3. Na základě odvolání žalovaného Městský soud v Praze (odvolací soud)

rozsudkem ze dne 9. 8. 2024, č. j. 14 Co 248/2024-94, rozsudek soudu prvního

stupně ve výroku I v bodu „žalovaný je povinen umožnit žalobci nahlížení do

bankovních výpisů žalovaného za období od února 2021 do května 2023“ změnil

tak, že uložil žalovanému povinnost „umožnit žalobci nahlížení do bankovních

výpisů žalovaného za období od února 2021 do května 2023 s anonymizací tak, aby

z nich nebylo zřejmé číslo bankovního účtu a kód banky“.

4. Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, podle nichž je

žalobce společně s H. O. evidován jako vlastník jednotky č. 183/1 v domě č. p.

XY v katastrálním území XY, obci XY. Místo žádaných výpisů z bankovních účtů

poskytl žalovaný žalobci tabulku vytvořenou v aplikaci Excel. Dne 2. 6. 2023

odpověděl žalovaný na výzvu žalobce k poskytnutí dokumentů ze dne 26. 4. 2023

tak, že veškeré dostupné informace mu již poskytl v odpovědi ze dne 12. 5.

2023, kromě výpisů z bankovních účtů, které odmítá předložit i nadále, neboť

obsahují osobní údaje. Podle čl. I odst. 3 stanov žalovaného (dále též jen

„stanovy společenství“) je žalovaný právnickou osobou založenou za účelem

správy mimo jiné domu, v němž se nachází bytová jednotka žalobce. Člen

společenství vlastníků má právo zejména nahlížet do smluv, do účetních knih a

ostatních dokladů týkajících se činnosti společenství a na svůj náklad žádat o

pořízení kopie, opisu či výpisu z těchto dokladů [čl. VIII odst. 1 písm. f)

stanov společenství].

5. Po právní stránce vyložil, že účetními doklady jsou i bankovní výpisy

dokumentující platby na úkor a ve prospěch společenství vlastníků, že právo

vlastníka jednotky pořizovat si na svůj náklad výpisy, opisy a kopie dokumentů

bylo do § 1179 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších

předpisů (dále též jen „o. z.“), doplněno jeho novelizací provedenou zákonem č. 163/2020 Sb., tj. již za účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)

2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se

zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice

95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, dále též jen „nařízení

GDPR“). Důvodová zpráva k této novelizaci uvádí, že společenství vlastníků

jednotek bude zpracovávat osobní údaje členů společenství v nezbytně nutném

rozsahu pro naplnění účelu správy domu a souvisejících činností. Podle čl. 6

odst. 1 písm. c) nařízení GDPR je pak zpracování zákonné, pokud je nezbytné pro

splnění povinnosti, která se na správce vztahuje, a pouze v odpovídajícím

rozsahu. Dále z důvodové zprávy k § 1179 o. z. vyplývá, že toto subjektivní

právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých mravů se zřetelem k

obecně přijímaným zvyklostem soukromého života. Ve smyslu výše uvedeného je

podle odvolacího soudu třeba respektovat též bankovní tajemství, jímž jsou

chráněny služby bank (zřizování a správa bankovních účtů), a zájem na ochraně

práv a svobod osob podle § 6 odst. 2 písm. g) zákona č. 110/2019 Sb., o

zpracování osobních údajů. Dovodil proto, že pro účely § 1179 o. z. jsou údaje

o názvu banky a čísle bankovního účtu již nad úrovní odpovídajícího a

nezbytného rozsahu zpracování osobních údajů a jejich vyžadování žalobcem od

žalovaného je v rozporu se zvyklostmi soukromého života; bankovní výpisy budou

pro účel kontroly ve smyslu § 1179 o. z. dostatečně identifikovány jménem a

bydlištěm členů společenství, resp. třetích osob, poskytujících či

přijímajících platby od žalovaného. Již tato informace (jméno vlastníka účtu)

„odpovídajícím způsobem umožní naplnit účel ustanovení § 1179 o. z.“. Cílem

práva zakotveného v § 1179 o. z. je výhradně kontrola hospodaření společenství

vlastníků. Odvolací soud nepřisvědčil úvaze soudu prvního stupně, že žalobce

nemusí prokázat účel ani uvést důvod, pro nějž se chce s dokumenty seznámit. Naopak zdůraznil, že účel nahlížení je stěžejní pro posouzení, zda žalobce

nepostupuje vůči žalovanému šikanózně (v této souvislosti odkázal na rozsudek

Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 13/2019). Žalobce přitom

legitimní důvod identifikoval, a to coby podezření z nekalých praktik mezi

žalovaným a nájemcem nebytových prostor „společností Simply Wood“. Uvedl, že v

tomto směru je nerozhodné, že žalobce nezpochybňoval výsledky hospodaření,

resp. schválené účetní závěrky za roky 2021 a 2022, a uzavřel, že výkon práva

žalobce nepředstavuje zneužití práva.

Z vyložených důvodů rozsudek soudu

prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu změnil tak, že uložil žalovanému

povinnost umožnit žalobci nahlížení do bankovních výpisů žalovaného za období

od února 2021 do května 2023 s anonymizací tak, aby z nich nebylo zřejmé číslo

bankovního účtu a kód banky. Dále dodal, že požadavek žalovaného uplatněný v

odvolacím řízení, aby soud uložil žalobci zaplatit náklady na anonymizaci, je

novým návrhem, který je v odvolacím řízení nepřípustný; navíc tato povinnost

žalobce „vyplývá přímo z čl. VIII odst. 1 písm. f) stanov“.

6. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též jen

„dovolatel“) dovolání. Dovozuje jeho přípustnost podle § 237 zákona č. 99/1963

Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva,

jež v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Namítá nesprávnost

závěru odvolacího soudu, že není oprávněn jako člen společenství vlastníků

„seznamovat se s dokumenty společenství vlastníků jednotek ve stejném rozsahu,

jako jsou tyto dokumenty společenstvím vlastníků jednotek vedeny, resp. ve

stejném rozsahu, jako se s nimi seznamují členové statutárního orgánu“. Dle

dovolatele výpis z bankovního účtu musí být dokladem, který je v případě

kontroly hospodaření nutné kontrolující osobě předložit. Jde o základní

dokument, podávající „důkaz o provedené transakci“; slouží proto ke kontrole

hospodaření společenství. Plnění povinnosti společenství dle § 1179 o. z. (v

dané věci navíc stanovy společenství upravují toto právo člena šířeji) nařízení

GDPR nebrání, vůči členu společenství nejde ze strany společenství o zpracování

informací, společenství má zákonnou licenci zpracovávat osobní údaje v rozsahu

nezbytném pro svou činnost. Řádná a úplná kontrola hospodaření činnosti

společenství vlastníků jednotek jeho členy vyžaduje, aby v rozsahu, v jakém

společenství informace zpracovává, je též poskytlo svému členu ke kontrole. Argumentace odvolacího soudu zájmem na ochraně práv a svobod osob podle § 6

odst. 2 písm. g) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, jakož i

poukazem na bankovní tajemství, je zde nepřiléhává, žalovanému možnost

odmítnout splnění povinnosti dle § 1179 o. z. nedává. Ze strany žalobce nejde o

zneužití práva, ostatně ani soudy nebylo shledáno, proto není jeho právo

nahlédnout do dokladů namístě jakkoliv omezit. Speciální povaha společenství

vlastníků jednotek „musí být reflektována i ve vztahu k samotným vlastníkům,

kteří musí mít v podstatě neomezenou možnost kontroly hospodaření“. Není tu

rozdíl mezi postavením statutárního orgánu a člena společenství. Informace

poskytované za popsaným účelem společenstvím musí být „určité, srozumitelné a

úplné, aby podávaly dostatečný obraz o skutečnosti“. To vyžaduje též poskytnutí

údaje o názvu banky a čísle bankovního (proti)účtu ve výpise z bankovního účtu

společenství. Současně se domáhá odpovědi na otázku, zda společenství vlastníků

jednotek při plnění povinnosti dle § 1179 o. z. může vyžadovat uhrazení nákladů

na anonymizaci údajů v dokumentech předávaných vlastníkovi jednotky nebo obecně

jakýchkoliv nákladů spojených se splněním této své povinnosti. Odvolací soud

měl také ve svém rozsudku při jím zvoleném řešení tuto otázku upravit. Dle

dovolatele by „se splněním samotné povinnosti dle § 1179 o. z. jakékoli náklady

spojeny být neměly, a to ani v případě, že bude tato povinnost jakýmkoli

způsobem modifikována, například právě možností (nutností) anonymizace určitých

údajů“. Tyto náklady je třeba oddělit od nákladů, které mohou vzniknout při

požadavku na pořízení výpisů, opisů nebo kopií písemností.

Navrhuje proto změnu

rozsudku odvolacího soudu tak, že rozsudek soudu prvního stupně bude v

odvoláním napadeném rozsahu potvrzen, neboť dosavadní výsledky řízení ukazují,

že je možné o věci rozhodnout.

7. Žalovaný považuje rozsudek odvolacího soudu za správný. Anonymizace

údajů o bankovních (proti)účtech ve výpisech z bankovního účtu žalovaného je

zcela namístě, v souladu s ochranou práv třetích osob. Právo žalobce dle § 1179

o. z. tím nebude „nikterak omezeno ani vyprázdněno“. Poukazuje na usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3704/2009, podle něhož

(obdobně) právo společníka (společnosti s ručením omezeným) na poskytování

informací a zpřístupnění dokladů společnosti není zcela neomezené, ale zahrnuje

pouze ty doklady a informace, které jsou potřebné k tomu, aby společník získal

rozumný přehled o záležitostech společnosti. Člen statutárního orgánu

společenství vlastníků jednotek má oproti vlastníku jednotky povinnost jednat s

péčí řádného hospodáře a vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou i s

potřebnými znalostmi a pečlivostí; to zahrnuje i povinnost mlčenlivosti o

důvěrných informacích získaných v rámci výkonu své funkce. Žalobce k naplnění

svého práva dle § 1179 o., z., k naplnění jeho účelu „nepotřebuje znát čísla

bankovních účtů a kódů bank ostatních vlastníků jednotek“ (a třetích osob). O

otázce hrazení nákladů na provedení anonymizace údajů o bankovních účtech pak

odvolací soud nerozhodoval. Navíc tyto náklady lze „zcela bez pochyby podřadit

pod náklady na pořízení výpisů, opisů a kopií“. Navrhuje proto dovolání žalobce

odmítnout, případně zamítnout.

8. Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno

včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.),

za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 a 4 o. s.

ř.), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

9. Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně

vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst. 3 o.s.ř.); vyplývá z

toho mimo jiné, že při zkoumání přípustnosti dovolání dle § 237 o. s. ř. může

posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

10. Napadený rozsudek odvolacího soudu závisí mimo jiné (je založen) na

hmotněprávní otázce (vytčené dovolatelem) obsahu a rozsahu práva vlastníka

jednotky ověřit si u osoby odpovědné za správu domu, jak hospodaří a jak dům

nebo pozemek spravuje, jde-li o jeho realizaci formou nahlížení do k tomu

příslušných dokladů. Tato otázka dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu

vyřešena; proto je dovolání přípustné a též opodstatněné.

11. Podle § 1179 o. z. vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba

odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této

osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy,

jakož i do účetních knih a dokladů, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie.

12. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 13/2019,

vyložil, že právo vlastníka jednotky je v § 1179 o. z. vyjádřeno ve dvou

polohách; vlastník jednotky má právo ověřit si nejen to, jak jsou dům a pozemek

spravovány, nýbrž i to, jak osoba odpovědná za správu při správě domu a pozemku

hospodaří. Jde však přece jen o obecně upravené právo, jehož způsob výkonu

mohou především určit stanovy společenství vlastníků jednotek a v případě domu,

v němž toto společenství nevzniklo, pravidla pro správu domu obsažená v

prohlášení o rozdělení domu na jednotky nebo ve smlouvě o výstavbě. Toto

subjektivní právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých mravů se

zřetelem k zažitým (obecně přijímaným) zvyklostem a zjevnému zneužití práva

nelze poskytnout ochranu; to platí i pro osobu odpovědnou za správu domu a

pozemku.

13. V § 1179 větě druhé o. z. jde o široce koncipované právo nahlížet do

smluv ve věcech správy, dále do účetních knih a dokladů, přičemž je namístě,

aby toto právo bylo konkretizováno v prohlášení nebo ve stanovách společenství

vlastníků jednotek tak, aby bylo jednoznačné, co se rozumí nahlížením do těchto

dokumentů společenství.

14. V poměrech dané věci bylo z hlediska skutkového zjištěno (správnost

skutkových zjištění není namítána a dovolacímu přezkumu nepodléhá), že toto

právo bylo konkretizováno ve stanovách žalovaného tak, že člen společenství

vlastníků má právo zejména nahlížet do smluv, do účetních knih a ostatních

dokladů týkajících se činnosti společenství a na svůj náklad žádat o pořízení

kopie, opisu či výpisu z těchto dokladů [čl. VIII odst. 1 písm. f) stanov

společenství].

15. Z důvodové zprávy k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

(konsolidované znění) ze dne 3. 2. 2012 (dále též jen „důvodová zpráva“), se k

výkladu ustanovení § 1179 o. z. podává, že „vlastník jednotky má právo ověřit

si, jak jsou dům a pozemek spravovány a jak se při správě domu hospodaří. I to

vyplývá z jeho právního postavení jako spoluvlastníka společné věci. Je

samozřejmé, že ani práva stanovená v tomto ustanovení nemůže vlastník jednotky

vykonávat kdykoli. Způsob jejich výkonu mohou především určit pravidla pro

správu domu obsažená v prohlášení o rozdělení domu na jednotky nebo ve smlouvě

o výstavbě, anebo stanovy společenství vlastníků. V případě, že takto určen

nebude, uplatní se obecná pravidla stanovená pro soukromý styk. Zejména jde o

zásady, že subjektivní právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých

mravů se zřetelem k zvyklostem soukromého života a že se zjevnému zneužití

práva odnímá právní ochrana. To přirozeně platí i pro druhou stranu – ani osoba

odpovědná za správu domu nesmí určit pro výkon práv vlastníka jednotky způsob

tak omezující, aby výkon práva vlastníku jednotky hrubě ztížila nebo v podstatě

vyloučila“.

16. Z důvodové zprávy k novele zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,

provedené zákonem č. 163/2020 Sb. ze dne 4. 2. 2019 se k novelizovanému § 1179

o. z. uvádí, že „navržená právní úprava zpřesňuje oprávnění vlastníka k

nahlížení do dokumentů osoby odpovědné za správu domu a pozemku, jelikož

výslovně stanoví možnost pořízení jejich výpisů, opisů a kopií. Vlastník

jednotky má právo na pořízení výpisů, opisů a kopií na svůj náklad. Stávající

praxe ukazuje na problém, kdy se vlastník nemůže domoci vydání kopií

prokazujících či vyvracejících správnost hospodaření osoby odpovědné za správu

domu a pozemku, a to ani na svůj náklad, pokud uvedené oprávnění neplyne přímo

ze stanov. Toto právo tak nutně vyžaduje iniciaci soudních sporů, kterým ale

lze v budoucnu po zavedení tohoto zpřesnění předejít“.

17. Smyslem oprávnění vlastníka jednotky dle § 1179 o. z. je umožnit mu

přesvědčit se, jak osoba odpovědná za správu domu a pozemku hospodaří a dům a

pozemek spravuje; zda tak činí v souladu s oprávněnými zájmy a potřebami

vlastníků jednotek, s péčí řádného hospodáře, s nezbytnou loajalitou i s

potřebnými znalostmi a pečlivostí (srov. pro výkon funkce člena voleného orgánu

společenství vlastníků jednotek § 159 odst. 1 o. z.).

18. Vlastník jednotky zde přitom má ? již vzhledem ke svému vlastnictví

jednotky a spoluvlastnictví domu a pozemku, jichž se toto hospodaření a správa

týkají ? k těmto otázkám silný a úzký vztah. Jinými slovy má na nich významný

právní zájem; jde zde mj. o otázku jeho vlastnictví, jeho odpovědnosti za dluhy

spojené s takovým hospodařením či správou, nebo ručení za dluhy společenství

vlastníků jednotek, jehož je ze zákona členem (srov. § 1192, § 1194 odst. 2 o.

z.).

19. Proto musí být rozsah a obsah oprávnění vlastníka jednotky dle §

1179 o. z. vykládán tak, aby mu tento právní zájem umožnil náležitě prosadit;

náležité prosazení práva kontroly hospodaření a správy vlastníkem jednotky je

zde prostředkem ochrany jeho práv a právem chráněných zájmů. Takový závěr plyne

též z obsahu výše citovaných důvodových zpráv.

20. Z hlediska rozsahu a obsahu (podoby) písemností (dokumentů) osoby

odpovědné za správu domu a pozemku vznikajících v souvislosti s jejím

hospodařením a správou domu a pozemku, do nichž má vlastník jednotky právo

nahlédnout, je třeba vždy zodpovědět otázku, jak tyto písemnosti mohou

vlastníku jednotky přispět k řádné kontrole (zodpovězení otázky vztahující se

k) hospodaření této osoby a správě domu a pozemku. Jde o věcný vztah takových

písemností k uvedeným oblastem.

21. Dovolací soud zastává názor, že výpisy z účtu u banky společenství

vlastníků jednotek, jehož je vlastník jednotky ze zákona členem a jež spravuje

dům a pozemek a hospodaří se svým majetkem pro účely takové správy (srov. §

1194 odst. 2 věta prvá, § 1195 odst. 1 o. z.), jsou takovými písemnostmi

(dokumenty), jež mají značnou vypovídací hodnotu nejen ve vztahu k tomu, jak

jsou dům a pozemek spravovány, nýbrž především rovněž ohledně toho, jak

společenství vlastníků jednotek (coby osoba odpovědná za správu při správě domu

a pozemku) hospodaří.

22. Současně pro náležité prosazení práva kontroly hospodaření a správy

domu a pozemku vlastníkem jednotky je nezbytné, aby k nim měl vlastník jednotky

přístup (mohl do nich nahlédnout) v takové podobě (a informační úrovni,

hodnotě), v jaké je má k dispozici právě společenství vlastníků jednotek;

jinými slovy nikoliv v podobě „pro něj“ limitované, informačně omezené. Jen při

možnosti vyhodnocení všech těch informací, jež se z nich podávají (jež

poskytují) společenství vlastníků jednotek pro účely výkonu správy domu a

pozemku a hospodaření, může takovou kontrolu vlastník jednotky provést úplným a

řádným způsobem. Takovou potřebnou informací je přitom též údaj o čísle

bankovního (proti)účtu a kódu banky, na nějž a z nějž jsou z bankovního účtu

společenství prováděny peněžní transakce.

23. Uvedené zákonné oprávnění vlastníka jednotky je pak v souladu s

článkem 6 odst. 1 písm. c) nařízení GDPR ? ze strany společenství stále jde o

zpracování v odpovídajícím rozsahu nezbytné pro splnění její právní povinnosti

dle § 1179 o. z. Již proto též nejde o neoprávněný zásah do práva na ochranu

osobních údajů jiných osob.

24. Vlastník jednotky je samozřejmě s takto obdrženými informacemi

povinen nakládat v souladu s účelem, za kterým je obdržel, a při šetření práv a

oprávněných zájmů jiných osob. Je vhodné, aby povinnost mlčenlivosti

nahlížejícího vlastníka jednotky ve vztahu ke třetím osobám o údajích, které

zjistil, byla upravena ve stanovách společenství vlastníků jednotek.

25. Ze shora uvedeného vyplývá, že napadený rozsudek odvolacího soudu

není již z pohledu těchto uplatněných dovolacích námitek správný (neobstojí).

Dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.)

dovolatel použil opodstatněně.

26. Ohledně dovolací námitky právního posouzení, „zda společenství

vlastníků jednotek při plnění povinnosti dle § 1179 o. z. může vyžadovat

uhrazení nákladů na anonymizaci údajů v dokumentech předávaných vlastníkovi

jednotky nebo obecně jakýchkoliv nákladů spojených se splněním této své

povinnosti“, se sluší dodat, že na ní napadený rozsudek dovolacího soudu

nezávisí (není založen). S ohledem na výše uvedené závěry dovolacího soudu se

tato otázka stala rovněž obsolentní.

27. Jelikož dovolací soud shledal podmínky pro jeho změnu (dosavadní

výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout), napadený rozsudek

odvolacího soudu bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) změnil [§

243d odst. 1 písm. b) o. s. ř., ve spojení s § 243f odst. 4 o. s. ř.)] tak, že

rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku I, odrážce první, o uložení

povinnosti žalovanému „umožnit žalobci nahlížení do bankovních výpisů

žalovaného za období od února 2021 do května 2023“, a v závislém výroku II

(jenž odpovídá § 152 odst. 2 věta druhá o. s. ř. za situace, kdy rozsudek soudu

prvního stupně je částečným rozsudkem), potvrzuje.

28. Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže

dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení

končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího

soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003

Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 3. 2025

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu