26 Cdo 78/2025-152
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté
a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D. a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce R. O.,
zastoupeného Mgr. Matějem Komárkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Drtinova
372/24, proti žalovanému Společenství vlastníků jednotek XY, zastoupenému JUDr.
Martinem Krylem, advokátem se sídlem v Praze 4, U Zámeckého parku 815/19, o
zpřístupnění dokumentů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 20 C
142/2023, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9.
8. 2024, č. j. 14 Co 248/2024-94, takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2024, č. j. 14 Co 248/2024-94, se
mění takto:
Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 13. 3. 2024, č. j. 20 C
142/2023-49, se v napadeném výroku I, odrážce první, o uložení povinnosti
žalovanému „umožnit žalobci nahlížení do bankovních výpisů žalovaného za období
od února 2021 do května 2023“, a ve výroku II potvrzuje.
1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému (Společenství
vlastníků jednotek XY – dále též jen „společenství vlastníků jednotek“ či
„společenství“) povinnost umožnit mu nahlédnout do a) bankovních výpisů
žalovaného za období od února 2021 do května 2023, b) veškeré dokumentace,
kterou žalovaný shromáždil za účelem zjištění obvyklé či adekvátní úplaty za
pronájem společných částí domu, c) účetních a daňových dokladů vystavených M.
K. vůči žalovanému včetně příloh, a d) dokumentace k trestnímu oznámení
podanému žalovaným dne 7. 2. 2023 včetně oznámení příslušného orgánu činného v
trestním řízení o opatřeních učiněných v návaznosti na něj, a pořídit si kopie
těchto dokladů vlastními prostředky.
2. Obvodní soud pro Prahu 6 (soud prvního stupně) částečným rozsudkem ze
dne 13. 3. 2024, č. j. 20 C 142/2023-49, uložil žalovanému povinnost umožnit
žalobci nahlížení do bankovních výpisů žalovaného za období od února 2021 do
května 2023 a dokumentace k trestnímu oznámení podanému žalovaným dne 7. 2.
2023, včetně oznámení příslušného orgánu činného v trestním řízení o opatřeních
učiněných v návaznosti na něj (výrok I), a vyslovil, že o zbývající části
3. Na základě odvolání žalovaného Městský soud v Praze (odvolací soud)
rozsudkem ze dne 9. 8. 2024, č. j. 14 Co 248/2024-94, rozsudek soudu prvního
stupně ve výroku I v bodu „žalovaný je povinen umožnit žalobci nahlížení do
bankovních výpisů žalovaného za období od února 2021 do května 2023“ změnil
tak, že uložil žalovanému povinnost „umožnit žalobci nahlížení do bankovních
výpisů žalovaného za období od února 2021 do května 2023 s anonymizací tak, aby
z nich nebylo zřejmé číslo bankovního účtu a kód banky“.
4. Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, podle nichž je
žalobce společně s H. O. evidován jako vlastník jednotky č. 183/1 v domě č. p.
XY v katastrálním území XY, obci XY. Místo žádaných výpisů z bankovních účtů
poskytl žalovaný žalobci tabulku vytvořenou v aplikaci Excel. Dne 2. 6. 2023
odpověděl žalovaný na výzvu žalobce k poskytnutí dokumentů ze dne 26. 4. 2023
tak, že veškeré dostupné informace mu již poskytl v odpovědi ze dne 12. 5.
2023, kromě výpisů z bankovních účtů, které odmítá předložit i nadále, neboť
obsahují osobní údaje. Podle čl. I odst. 3 stanov žalovaného (dále též jen
„stanovy společenství“) je žalovaný právnickou osobou založenou za účelem
správy mimo jiné domu, v němž se nachází bytová jednotka žalobce. Člen
společenství vlastníků má právo zejména nahlížet do smluv, do účetních knih a
ostatních dokladů týkajících se činnosti společenství a na svůj náklad žádat o
pořízení kopie, opisu či výpisu z těchto dokladů [čl. VIII odst. 1 písm. f)
stanov společenství].
5. Po právní stránce vyložil, že účetními doklady jsou i bankovní výpisy
dokumentující platby na úkor a ve prospěch společenství vlastníků, že právo
vlastníka jednotky pořizovat si na svůj náklad výpisy, opisy a kopie dokumentů
bylo do § 1179 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů (dále též jen „o. z.“), doplněno jeho novelizací provedenou zákonem č. 163/2020 Sb., tj. již za účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se
zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice
95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, dále též jen „nařízení
GDPR“). Důvodová zpráva k této novelizaci uvádí, že společenství vlastníků
jednotek bude zpracovávat osobní údaje členů společenství v nezbytně nutném
rozsahu pro naplnění účelu správy domu a souvisejících činností. Podle čl. 6
odst. 1 písm. c) nařízení GDPR je pak zpracování zákonné, pokud je nezbytné pro
splnění povinnosti, která se na správce vztahuje, a pouze v odpovídajícím
rozsahu. Dále z důvodové zprávy k § 1179 o. z. vyplývá, že toto subjektivní
právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých mravů se zřetelem k
obecně přijímaným zvyklostem soukromého života. Ve smyslu výše uvedeného je
podle odvolacího soudu třeba respektovat též bankovní tajemství, jímž jsou
chráněny služby bank (zřizování a správa bankovních účtů), a zájem na ochraně
práv a svobod osob podle § 6 odst. 2 písm. g) zákona č. 110/2019 Sb., o
zpracování osobních údajů. Dovodil proto, že pro účely § 1179 o. z. jsou údaje
o názvu banky a čísle bankovního účtu již nad úrovní odpovídajícího a
nezbytného rozsahu zpracování osobních údajů a jejich vyžadování žalobcem od
žalovaného je v rozporu se zvyklostmi soukromého života; bankovní výpisy budou
pro účel kontroly ve smyslu § 1179 o. z. dostatečně identifikovány jménem a
bydlištěm členů společenství, resp. třetích osob, poskytujících či
přijímajících platby od žalovaného. Již tato informace (jméno vlastníka účtu)
„odpovídajícím způsobem umožní naplnit účel ustanovení § 1179 o. z.“. Cílem
práva zakotveného v § 1179 o. z. je výhradně kontrola hospodaření společenství
vlastníků. Odvolací soud nepřisvědčil úvaze soudu prvního stupně, že žalobce
nemusí prokázat účel ani uvést důvod, pro nějž se chce s dokumenty seznámit. Naopak zdůraznil, že účel nahlížení je stěžejní pro posouzení, zda žalobce
nepostupuje vůči žalovanému šikanózně (v této souvislosti odkázal na rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 13/2019). Žalobce přitom
legitimní důvod identifikoval, a to coby podezření z nekalých praktik mezi
žalovaným a nájemcem nebytových prostor „společností Simply Wood“. Uvedl, že v
tomto směru je nerozhodné, že žalobce nezpochybňoval výsledky hospodaření,
resp. schválené účetní závěrky za roky 2021 a 2022, a uzavřel, že výkon práva
žalobce nepředstavuje zneužití práva.
Z vyložených důvodů rozsudek soudu
prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu změnil tak, že uložil žalovanému
povinnost umožnit žalobci nahlížení do bankovních výpisů žalovaného za období
od února 2021 do května 2023 s anonymizací tak, aby z nich nebylo zřejmé číslo
bankovního účtu a kód banky. Dále dodal, že požadavek žalovaného uplatněný v
odvolacím řízení, aby soud uložil žalobci zaplatit náklady na anonymizaci, je
novým návrhem, který je v odvolacím řízení nepřípustný; navíc tato povinnost
žalobce „vyplývá přímo z čl. VIII odst. 1 písm. f) stanov“.
6. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též jen
„dovolatel“) dovolání. Dovozuje jeho přípustnost podle § 237 zákona č. 99/1963
Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva,
jež v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Namítá nesprávnost
závěru odvolacího soudu, že není oprávněn jako člen společenství vlastníků
„seznamovat se s dokumenty společenství vlastníků jednotek ve stejném rozsahu,
jako jsou tyto dokumenty společenstvím vlastníků jednotek vedeny, resp. ve
stejném rozsahu, jako se s nimi seznamují členové statutárního orgánu“. Dle
dovolatele výpis z bankovního účtu musí být dokladem, který je v případě
kontroly hospodaření nutné kontrolující osobě předložit. Jde o základní
dokument, podávající „důkaz o provedené transakci“; slouží proto ke kontrole
hospodaření společenství. Plnění povinnosti společenství dle § 1179 o. z. (v
dané věci navíc stanovy společenství upravují toto právo člena šířeji) nařízení
GDPR nebrání, vůči členu společenství nejde ze strany společenství o zpracování
informací, společenství má zákonnou licenci zpracovávat osobní údaje v rozsahu
nezbytném pro svou činnost. Řádná a úplná kontrola hospodaření činnosti
společenství vlastníků jednotek jeho členy vyžaduje, aby v rozsahu, v jakém
společenství informace zpracovává, je též poskytlo svému členu ke kontrole. Argumentace odvolacího soudu zájmem na ochraně práv a svobod osob podle § 6
odst. 2 písm. g) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, jakož i
poukazem na bankovní tajemství, je zde nepřiléhává, žalovanému možnost
odmítnout splnění povinnosti dle § 1179 o. z. nedává. Ze strany žalobce nejde o
zneužití práva, ostatně ani soudy nebylo shledáno, proto není jeho právo
nahlédnout do dokladů namístě jakkoliv omezit. Speciální povaha společenství
vlastníků jednotek „musí být reflektována i ve vztahu k samotným vlastníkům,
kteří musí mít v podstatě neomezenou možnost kontroly hospodaření“. Není tu
rozdíl mezi postavením statutárního orgánu a člena společenství. Informace
poskytované za popsaným účelem společenstvím musí být „určité, srozumitelné a
úplné, aby podávaly dostatečný obraz o skutečnosti“. To vyžaduje též poskytnutí
údaje o názvu banky a čísle bankovního (proti)účtu ve výpise z bankovního účtu
společenství. Současně se domáhá odpovědi na otázku, zda společenství vlastníků
jednotek při plnění povinnosti dle § 1179 o. z. může vyžadovat uhrazení nákladů
na anonymizaci údajů v dokumentech předávaných vlastníkovi jednotky nebo obecně
jakýchkoliv nákladů spojených se splněním této své povinnosti. Odvolací soud
měl také ve svém rozsudku při jím zvoleném řešení tuto otázku upravit. Dle
dovolatele by „se splněním samotné povinnosti dle § 1179 o. z. jakékoli náklady
spojeny být neměly, a to ani v případě, že bude tato povinnost jakýmkoli
způsobem modifikována, například právě možností (nutností) anonymizace určitých
údajů“. Tyto náklady je třeba oddělit od nákladů, které mohou vzniknout při
požadavku na pořízení výpisů, opisů nebo kopií písemností.
Navrhuje proto změnu
rozsudku odvolacího soudu tak, že rozsudek soudu prvního stupně bude v
odvoláním napadeném rozsahu potvrzen, neboť dosavadní výsledky řízení ukazují,
že je možné o věci rozhodnout.
7. Žalovaný považuje rozsudek odvolacího soudu za správný. Anonymizace
údajů o bankovních (proti)účtech ve výpisech z bankovního účtu žalovaného je
zcela namístě, v souladu s ochranou práv třetích osob. Právo žalobce dle § 1179
o. z. tím nebude „nikterak omezeno ani vyprázdněno“. Poukazuje na usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3704/2009, podle něhož
(obdobně) právo společníka (společnosti s ručením omezeným) na poskytování
informací a zpřístupnění dokladů společnosti není zcela neomezené, ale zahrnuje
pouze ty doklady a informace, které jsou potřebné k tomu, aby společník získal
rozumný přehled o záležitostech společnosti. Člen statutárního orgánu
společenství vlastníků jednotek má oproti vlastníku jednotky povinnost jednat s
péčí řádného hospodáře a vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou i s
potřebnými znalostmi a pečlivostí; to zahrnuje i povinnost mlčenlivosti o
důvěrných informacích získaných v rámci výkonu své funkce. Žalobce k naplnění
svého práva dle § 1179 o., z., k naplnění jeho účelu „nepotřebuje znát čísla
bankovních účtů a kódů bank ostatních vlastníků jednotek“ (a třetích osob). O
otázce hrazení nákladů na provedení anonymizace údajů o bankovních účtech pak
odvolací soud nerozhodoval. Navíc tyto náklady lze „zcela bez pochyby podřadit
pod náklady na pořízení výpisů, opisů a kopií“. Navrhuje proto dovolání žalobce
odmítnout, případně zamítnout.
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno
včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.),
za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 a 4 o. s.
ř.), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.
9. Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně
vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst. 3 o.s.ř.); vyplývá z
toho mimo jiné, že při zkoumání přípustnosti dovolání dle § 237 o. s. ř. může
posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.
10. Napadený rozsudek odvolacího soudu závisí mimo jiné (je založen) na
hmotněprávní otázce (vytčené dovolatelem) obsahu a rozsahu práva vlastníka
jednotky ověřit si u osoby odpovědné za správu domu, jak hospodaří a jak dům
nebo pozemek spravuje, jde-li o jeho realizaci formou nahlížení do k tomu
příslušných dokladů. Tato otázka dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu
vyřešena; proto je dovolání přípustné a též opodstatněné.
11. Podle § 1179 o. z. vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba
odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této
osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy,
jakož i do účetních knih a dokladů, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie.
12. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 13/2019,
vyložil, že právo vlastníka jednotky je v § 1179 o. z. vyjádřeno ve dvou
polohách; vlastník jednotky má právo ověřit si nejen to, jak jsou dům a pozemek
spravovány, nýbrž i to, jak osoba odpovědná za správu při správě domu a pozemku
hospodaří. Jde však přece jen o obecně upravené právo, jehož způsob výkonu
mohou především určit stanovy společenství vlastníků jednotek a v případě domu,
v němž toto společenství nevzniklo, pravidla pro správu domu obsažená v
prohlášení o rozdělení domu na jednotky nebo ve smlouvě o výstavbě. Toto
subjektivní právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých mravů se
zřetelem k zažitým (obecně přijímaným) zvyklostem a zjevnému zneužití práva
nelze poskytnout ochranu; to platí i pro osobu odpovědnou za správu domu a
pozemku.
13. V § 1179 větě druhé o. z. jde o široce koncipované právo nahlížet do
smluv ve věcech správy, dále do účetních knih a dokladů, přičemž je namístě,
aby toto právo bylo konkretizováno v prohlášení nebo ve stanovách společenství
vlastníků jednotek tak, aby bylo jednoznačné, co se rozumí nahlížením do těchto
dokumentů společenství.
14. V poměrech dané věci bylo z hlediska skutkového zjištěno (správnost
skutkových zjištění není namítána a dovolacímu přezkumu nepodléhá), že toto
právo bylo konkretizováno ve stanovách žalovaného tak, že člen společenství
vlastníků má právo zejména nahlížet do smluv, do účetních knih a ostatních
dokladů týkajících se činnosti společenství a na svůj náklad žádat o pořízení
kopie, opisu či výpisu z těchto dokladů [čl. VIII odst. 1 písm. f) stanov
společenství].
15. Z důvodové zprávy k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
(konsolidované znění) ze dne 3. 2. 2012 (dále též jen „důvodová zpráva“), se k
výkladu ustanovení § 1179 o. z. podává, že „vlastník jednotky má právo ověřit
si, jak jsou dům a pozemek spravovány a jak se při správě domu hospodaří. I to
vyplývá z jeho právního postavení jako spoluvlastníka společné věci. Je
samozřejmé, že ani práva stanovená v tomto ustanovení nemůže vlastník jednotky
vykonávat kdykoli. Způsob jejich výkonu mohou především určit pravidla pro
správu domu obsažená v prohlášení o rozdělení domu na jednotky nebo ve smlouvě
o výstavbě, anebo stanovy společenství vlastníků. V případě, že takto určen
nebude, uplatní se obecná pravidla stanovená pro soukromý styk. Zejména jde o
zásady, že subjektivní právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých
mravů se zřetelem k zvyklostem soukromého života a že se zjevnému zneužití
práva odnímá právní ochrana. To přirozeně platí i pro druhou stranu – ani osoba
odpovědná za správu domu nesmí určit pro výkon práv vlastníka jednotky způsob
tak omezující, aby výkon práva vlastníku jednotky hrubě ztížila nebo v podstatě
vyloučila“.
16. Z důvodové zprávy k novele zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
provedené zákonem č. 163/2020 Sb. ze dne 4. 2. 2019 se k novelizovanému § 1179
o. z. uvádí, že „navržená právní úprava zpřesňuje oprávnění vlastníka k
nahlížení do dokumentů osoby odpovědné za správu domu a pozemku, jelikož
výslovně stanoví možnost pořízení jejich výpisů, opisů a kopií. Vlastník
jednotky má právo na pořízení výpisů, opisů a kopií na svůj náklad. Stávající
praxe ukazuje na problém, kdy se vlastník nemůže domoci vydání kopií
prokazujících či vyvracejících správnost hospodaření osoby odpovědné za správu
domu a pozemku, a to ani na svůj náklad, pokud uvedené oprávnění neplyne přímo
ze stanov. Toto právo tak nutně vyžaduje iniciaci soudních sporů, kterým ale
lze v budoucnu po zavedení tohoto zpřesnění předejít“.
17. Smyslem oprávnění vlastníka jednotky dle § 1179 o. z. je umožnit mu
přesvědčit se, jak osoba odpovědná za správu domu a pozemku hospodaří a dům a
pozemek spravuje; zda tak činí v souladu s oprávněnými zájmy a potřebami
vlastníků jednotek, s péčí řádného hospodáře, s nezbytnou loajalitou i s
potřebnými znalostmi a pečlivostí (srov. pro výkon funkce člena voleného orgánu
společenství vlastníků jednotek § 159 odst. 1 o. z.).
18. Vlastník jednotky zde přitom má ? již vzhledem ke svému vlastnictví
jednotky a spoluvlastnictví domu a pozemku, jichž se toto hospodaření a správa
týkají ? k těmto otázkám silný a úzký vztah. Jinými slovy má na nich významný
právní zájem; jde zde mj. o otázku jeho vlastnictví, jeho odpovědnosti za dluhy
spojené s takovým hospodařením či správou, nebo ručení za dluhy společenství
vlastníků jednotek, jehož je ze zákona členem (srov. § 1192, § 1194 odst. 2 o.
z.).
19. Proto musí být rozsah a obsah oprávnění vlastníka jednotky dle §
1179 o. z. vykládán tak, aby mu tento právní zájem umožnil náležitě prosadit;
náležité prosazení práva kontroly hospodaření a správy vlastníkem jednotky je
zde prostředkem ochrany jeho práv a právem chráněných zájmů. Takový závěr plyne
též z obsahu výše citovaných důvodových zpráv.
20. Z hlediska rozsahu a obsahu (podoby) písemností (dokumentů) osoby
odpovědné za správu domu a pozemku vznikajících v souvislosti s jejím
hospodařením a správou domu a pozemku, do nichž má vlastník jednotky právo
nahlédnout, je třeba vždy zodpovědět otázku, jak tyto písemnosti mohou
vlastníku jednotky přispět k řádné kontrole (zodpovězení otázky vztahující se
k) hospodaření této osoby a správě domu a pozemku. Jde o věcný vztah takových
písemností k uvedeným oblastem.
21. Dovolací soud zastává názor, že výpisy z účtu u banky společenství
vlastníků jednotek, jehož je vlastník jednotky ze zákona členem a jež spravuje
dům a pozemek a hospodaří se svým majetkem pro účely takové správy (srov. §
1194 odst. 2 věta prvá, § 1195 odst. 1 o. z.), jsou takovými písemnostmi
(dokumenty), jež mají značnou vypovídací hodnotu nejen ve vztahu k tomu, jak
jsou dům a pozemek spravovány, nýbrž především rovněž ohledně toho, jak
společenství vlastníků jednotek (coby osoba odpovědná za správu při správě domu
a pozemku) hospodaří.
22. Současně pro náležité prosazení práva kontroly hospodaření a správy
domu a pozemku vlastníkem jednotky je nezbytné, aby k nim měl vlastník jednotky
přístup (mohl do nich nahlédnout) v takové podobě (a informační úrovni,
hodnotě), v jaké je má k dispozici právě společenství vlastníků jednotek;
jinými slovy nikoliv v podobě „pro něj“ limitované, informačně omezené. Jen při
možnosti vyhodnocení všech těch informací, jež se z nich podávají (jež
poskytují) společenství vlastníků jednotek pro účely výkonu správy domu a
pozemku a hospodaření, může takovou kontrolu vlastník jednotky provést úplným a
řádným způsobem. Takovou potřebnou informací je přitom též údaj o čísle
bankovního (proti)účtu a kódu banky, na nějž a z nějž jsou z bankovního účtu
společenství prováděny peněžní transakce.
23. Uvedené zákonné oprávnění vlastníka jednotky je pak v souladu s
článkem 6 odst. 1 písm. c) nařízení GDPR ? ze strany společenství stále jde o
zpracování v odpovídajícím rozsahu nezbytné pro splnění její právní povinnosti
dle § 1179 o. z. Již proto též nejde o neoprávněný zásah do práva na ochranu
osobních údajů jiných osob.
24. Vlastník jednotky je samozřejmě s takto obdrženými informacemi
povinen nakládat v souladu s účelem, za kterým je obdržel, a při šetření práv a
oprávněných zájmů jiných osob. Je vhodné, aby povinnost mlčenlivosti
nahlížejícího vlastníka jednotky ve vztahu ke třetím osobám o údajích, které
zjistil, byla upravena ve stanovách společenství vlastníků jednotek.
25. Ze shora uvedeného vyplývá, že napadený rozsudek odvolacího soudu
není již z pohledu těchto uplatněných dovolacích námitek správný (neobstojí).
Dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.)
dovolatel použil opodstatněně.
26. Ohledně dovolací námitky právního posouzení, „zda společenství
vlastníků jednotek při plnění povinnosti dle § 1179 o. z. může vyžadovat
uhrazení nákladů na anonymizaci údajů v dokumentech předávaných vlastníkovi
jednotky nebo obecně jakýchkoliv nákladů spojených se splněním této své
povinnosti“, se sluší dodat, že na ní napadený rozsudek dovolacího soudu
nezávisí (není založen). S ohledem na výše uvedené závěry dovolacího soudu se
tato otázka stala rovněž obsolentní.
27. Jelikož dovolací soud shledal podmínky pro jeho změnu (dosavadní
výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout), napadený rozsudek
odvolacího soudu bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) změnil [§
243d odst. 1 písm. b) o. s. ř., ve spojení s § 243f odst. 4 o. s. ř.)] tak, že
rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku I, odrážce první, o uložení
povinnosti žalovanému „umožnit žalobci nahlížení do bankovních výpisů
žalovaného za období od února 2021 do května 2023“, a v závislém výroku II
(jenž odpovídá § 152 odst. 2 věta druhá o. s. ř. za situace, kdy rozsudek soudu
prvního stupně je částečným rozsudkem), potvrzuje.
28. Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže
dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení
končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003
Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 3. 2025
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu