USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou
v právní věci žalobce J. T., narozeného XY, bytem XY, proti žalované G. S.,
narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Petrem Folprechtem, advokátem se sídlem
v Praze, Nádražní 344/23, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v
Českém Krumlově pod sp. zn. 5 C 156/2021, o dovolání žalované proti rozsudku
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. prosince 2021, č. j. 19 Co
1208/2021-101, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
rozsudku (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
K odvolání žalované Krajský soud v Českých Budějovicích (soud odvolací)
rozsudkem ze dne 2. 12. 2021, č. j. 19 Co 1208/2021-101, rozsudek soudu prvního
stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok
II.).
Dovolání žalobkyně Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“),
odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění
předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř.), jenž je
obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a není v něm
řádně vymezen dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. V dovolacím řízení
nelze pro tyto vady pokračovat.
Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti
každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže
napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva,
při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe
dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla
vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být
dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle § 241a odst. 1 až 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že
rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V
dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno,
proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá,
vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů
přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá
(dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní
posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost
tohoto právního posouzení.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů
přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí
dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř., je dovolatel
povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné,
přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237
o. s. ř. či jeho části (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.
8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013). K přípustnosti dovolání nepostačuje ani
vymezení jednotlivých dovolacích námitek, aniž by společně s nimi byla vymezena
otázka přípustnosti dovolání (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 21.
1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13), neboť dovolací řízení nemá být bezbřehým
přezkumem, v němž procesní aktivitu stran nahrazuje soud (srov. např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2402/2007, nebo usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1936/2015).
Má-li být dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. proto, že napadené rozhodnutí
závisí na řešení otázky hmotného či procesního práva, při jejímž řešení se
odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být
z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného či procesního práva jde a od které
ustálené rozhodovací praxe se při řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje
[srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013
(uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh.
obč.)].
Dovolatelka v dovolání sice předložila dvě otázky, avšak ve vztahu k jedné z
nich (zda k prokázání vlastnictví nemovitosti postačuje v případě zpochybněné
identity žalobce pouze výpis z katastru nemovitostí) nikterak nevymezila, v čem
spatřuje splnění předpokladů přípustnosti. Ve vztahu k druhé otázce
(„prokazování rozhodných a podstatných skutečností“) sice přípustnost vymezila
(odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu), ale
v dovolání se nenachází údaj o tom, od jaké konkrétní judikatury dovolacího
soudu se měl odvolací soud odchýlit. Nadto přezkum okolností, z nichž dovozuje
údajnou falešnou identitu žalobce (jako vlastníka vyklizovaných nemovitostí),
jsou otázky skutkové. Dovolatelka tak proti závěru odvolacího soudu ve
skutečnosti brojí prostřednictvím skutkových námitek a uplatnila tak dovolací
důvod, který k dispozici nemá (§ 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario).
Konečně ani poukaz na vady řízení (nesprávně a nedostatečně zjištěný skutkový
stav a nevypořádání se se všemi jejími tvrzeními a důkazy uplatněnými v řízení)
není způsobilým dovolacím důvodem, neboť k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, §
229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám
řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (je-li jimi
řízení skutečně postiženo), dovolací soud přihlíží, je-li dovolání přípustné
(srov. § 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatelky, že dovoláním napadá rozsudek
„v celém rozsahu“. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§ 41 odst.
2 o. s. ř.) – názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání
ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k uvedeným výrokům postrádá dovolání
jakékoli odůvodnění. Ostatně by nebylo ve smyslu § 238 odst. 1 písm. h) o. s.
ř. v této části ani přípustné.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího
řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 6. 2022
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu