Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Cdo 828/2016

ze dne 2016-08-02
ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.828.2016.1

26 Cdo 828/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, IČO 00064581, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Kramperou, advokátem se sídlem v Praze 5, Kořenského 1107/15, proti žalované DELTA CENTER a. s., se sídlem v Praze 7, Bubenské nábřeží 306, IČO 45148007, zastoupené JUDr. Martinem Dančišinem, advokátem se sídlem v Praze 1, Husova 240/5, o zaplacení částky 246.417.488 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 5 C 104/2012, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. července 2015, č. j. 35 Co 219/2015-207, takto:

Dovolání se odmítá.

Žalovaná napadla dovoláním usnesení odvolacího soudu, kterým změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 31. 3. 2015, č. j. 5 C 104/2012-186, tak, že nepřerušil řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.) do pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 157/2013.

Dovolání žalované není podle ustanovení § 237 o. s. ř. přípustné.

Úvaha odvolacího soudu o tom, že přerušení řízení není účelné, protože předmětné řízení nemá pro toto řízení natolik zásadní význam, a přerušení by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, není zjevně nepřiměřená. Postup podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. záleží vždy na individuální situaci a na úvaze soudu, kterou by dovolací soud mohl zpochybnit, zejména pokud by soud o přerušení řízení rozhodoval na základě skutečností, které jsou zjevně irelevantní. Závěr soudu o nepřerušení řízení je tak v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 22 Cdo 572/2014, odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 30 Cdo 5270/2009).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. srpna 2016

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu