26 Nd 228/2025-73
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., ve věci žalobkyně ROHLIG SUUS Logistics CZ s.r.o., se sídlem v Praze 10 – Strašnicích, Vinohradská 3217/167, IČO 19319843, zastoupené Mgr. Filipem Záděrou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Slezská 949/32, proti žalované INNOFILM s. r. o., se sídlem v Praze 3 – Žižkově, Olšanská 55/5, IČO 02459353, o zaplacení částky 63 888 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 9 C 1/2025, o návrhu žalované na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 9 C 1/2025 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Zlíně.
1. U Obvodního soudu pro Prahu 3 je pod sp. zn. 9 C 1/2025 vedeno řízení, v němž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 63 888 Kč s příslušenstvím.
2. Žalovaná podáním ze dne 24. 3. 2025 (viz č. l. 58 spisu) navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu ve Zlíně s odůvodněním, že její sídlo na adrese XY, je „toliko formální“, provozovna i faktické těžiště výkonu její podnikatelské činnosti se ve skutečnosti nachází v XY, a v případě změny místní příslušnosti na Okresní soud ve Zlíně by jí „jakožto straně, do jejíchž práv je žalobou zasahováno“, vznikaly „podstatně nižší náklady na řízení“.
3. Žalobkyně s návrhem na delegaci nesouhlasila, měla za to, že žalovaná neuvedla žádné relevantní skutečnosti, které by odůvodňovaly vhodnost přikázání věci jinému soudu; pouze „hledisko úspory nákladů soudního řízení“ podle ní takovým důvodem není.
4. Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně též z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
5. Nejvyšší soud (jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a tomu, jemuž má být věc přikázána) dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu splněny nejsou.
6. Důvody vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé – v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Především jde o takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod č. 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
7. Situace, kdy některý účastník nemá bydliště (sídlo) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, takže musí překonat mezi místem bydliště (u právnické osoby sídlem) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či kdy cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo ze dne 24. 9. 2024, sp. zn. 26 Nd 155/2024).
8. V posuzovaném případě žalovaná v návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně neuvedla relevantní skutečnosti, jež by dokládaly hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci u zmíněného soudu. Tvrzením, že její sídlo je „toliko formální, když provozovna i faktické těžiště výkonu podnikatelské činnosti se nachází v Napajedlech“, nelze obcházet pravidla pro určení místně příslušného soudu k projednání věci; místní příslušnost soudu je dána sídlem právnické osoby (§ 85 odst. 3 o. s. ř.) a nikoliv „faktickým těžištěm výkonu podnikatelské činnosti“. Žalovaná se jednání u Obvodního soudu pro Prahu 3 může účastnit prostřednictvím zástupce, kterého si zvolí nebo který jí může být na její žádost ustanoven soudem (za podmínek uvedených v § 30 o. s. ř.), a případný výslech osoby, která je jejím statutárním orgánem, může být proveden prostřednictvím dožádaného soudu nebo s využitím videokonferenčního zařízení (§ 39, § 122 odst. 2 o. s. ř.). Ekonomická zátěž spojená s dosažením místně příslušného soudu by se v případě přikázání věci Okresnímu soudu ve Zlíně pouze přesunula z žalované na žalobkyni, delegace by proto nemohla vést k celkovým úsporám na nákladech řízení účastníků (k tomu srov. rovněž usnesení ze dne 15. 4. 2025, sp. zn. 21 Nd 161/2025, v němž Nejvyšší soud posuzoval obdobný návrh žalované podaný v jiném sporu o zaplacení peněžitého plnění).
9. Řečeno jinak, důvody uváděné žalovanou pro delegaci vhodnou nepovažuje Nejvyšší soud za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. To platí tím spíše, že žalobkyně s návrhem na přikázání věci jinému soudu nesouhlasí.
10. Nejvyšší soud, jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a tomu, jemuž má být věc přikázána, proto návrhu žalované, aby věc byla podle § 12 odst. 2 o. s. ř. přikázána Okresnímu soudu ve Zlíně, nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 5. 2025 Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu