26 Nd 487/2025-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D., a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci navrhovatelky HOMIONETA CORPORATION s.r.o. “v likvidaci“, se sídlem v Ostravě – Mariánských Horách, V Zátiší 810/1, IČO 04751523, o návrhu na zápis výmazu společnosti do obchodního rejstříku, o námitce podjatosti soudce Vrchního soudu v Olomouci uplatněné navrhovatelkou v řízení o jejím odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 4. 2025, č. j. C 65028/RD38/KSOS, Fj 37984/2025/KSOS, vedeném u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 Cmo 101/2025, takto:
Soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Ondřej Hruda, Ph.D., není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 Cmo 101/2025.
1. Navrhovatelka se u Krajského soudu v Ostravě v řízení vedeném pod sp. zn. C 65028/RD38/KSOS domáhala zápisu výmazu společnosti do obchodního rejstříku.
2. Krajský soud v Ostravě (soud prvního stupně) usnesením ze dne 24. 4. 2025, č. j. C 65028/RD38/KSOS, Fj 37984/2025/KSOS návrh na výmaz navrhovatelky z obchodního rejstříku zamítl.
3. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání a v rámci odvolacího řízní požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů k ochraně jejích zájmů v řízení.
4. Vrchní soud v Olomouci (odvolací soud) usnesením ze dne 23. 7. 2025, sp. zn. 5 Cmo 101/2025, návrh navrhovatelky na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl.
5. Následně (stále v rámci výše uvedeného odvolacího řízení) navrhovatelka vznesla námitku podjatosti (podáním ze dne 13. 8. 2025) soudce senátu 5 Cmo Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Ondřeje Hrudy, Ph.D. Odůvodňuje ji tím, že uvedený soudce byl v minulosti předsedou senátu 5 Cm Krajského soudu v Ostravě; v tomto senátu bylo rozhodnuto v minulosti o zrušení navrhovatelky s likvidací, nařízení likvidace a jmenování likvidátora. Poukazuje na procesní postup Krajského soudu v Ostravě v rámci uvedeného rozhodování. Namítá, že soudce JUDr. Ondřej Hruda, Ph.D., má „nepřátelský vztah“ k likvidátorovi navrhovatelky, což prokazuje „jeho rozhodovací praxe“. Navrhla proto, aby jmenovaný soudce byl vyloučen z projednání a rozhodnutí o jejím odvolání.
6. Věc byla proto předložena Nejvyššímu soudu, a to spolu s vyjádřením k námitce podjatosti dotčeného soudce senátu 5 Cmo, který uvedl, že nemá žádný vztah k věci ani k navrhovatelce, jejímu likvidátorovi či současným či bývalým společníkům.
7. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
8. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
9. Podle § 15a odst. 1 věty první o. s. ř. mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
10. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. 11. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu § 14 odst. 1 o. s. ř. je dán jen tehdy, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 29 Nd 414/2014).
12. V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Ondřeje Hrudy, Ph.D. K věci ani k navrhovatelce (jak vyplývá z jeho vyjádření) nemá z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. žádný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, a takový vztah nelze dovodit ani z údajů navrhovatelkou uvedených v jejím podání. Navrhovatelka netvrdí žádné konkrétní skutečnosti, které by zakládaly podjatost uvedeného soudce. Namítá toliko nesouhlas s postupem soudce v řízení a jeho rozhodování v jiných věcech. Důvodem vyloučení soudce však námitky vůči správnosti jím dosud vydaných rozhodnutí v téže či jiné soudem projednávané věci nebo procesní postup v řízení být nemohou, neboť to výslovně vylučuje § 14 odst. 4 o. s. ř. (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96).
13. K námitkám navrhovatelky sluší se též dodat, že o zrušení navrhovatelky s likvidací, nařízení likvidace a jmenování likvidátora bylo dříve rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 11. 2019, č. j. 5 Cm 205/2019-10, které za uvedený soud vydal samosoudce JUDr. Petr Vybíral (tedy soudce odlišný).
14. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení výše jmenovaného soudce z projednávání a rozhodnutí věci ve smyslu § 14 odst. 1 o. s. ř., rozhodl Nejvyšší soud podle § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Ondřej Hruda, Ph.D., jemuž podle rozvrhu práce přísluší ve věci rozhodnout, není v souzené věci vyloučen z jejího projednávání a rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 9. 2025
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu