27 Cdo 1071/2023
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelky KOVO SKŘIPEC s. r. o. “v likvidaci“, se sídlem v Zábřehu, Václavov 6, PSČ 789 01, identifikační číslo osoby 28599306, o změnu zápisu do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. C 44242/KSOS, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 1. 2023, č. j. 5 Cmo 151/2022-RD341, takto:
Dovolání se odmítá.
[1] Návrhem doručeným Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci (dále jen „rejstříkový soud“) dne 1. 8. 2022 se navrhovatelka (dále také „společnost“) domáhala změny zápisu do obchodního rejstříku v souvislosti se jmenováním dvou jednatelů na valné hromadě konané dne 28. 4. 2021.
[2] Rejstříkový soud usnesením ze dne 10. 8. 2022, č. j. C 44242/RD304/KSOS, Fj 75291/2022/KSOS, návrh zamítl. Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením k odvolání navrhovatelky usnesení rejstříkového soudu potvrdil.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
[4] Dovoláním (paušálně a bez bližšího zdůvodnění) zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož návrh na změnu zápisu do obchodního rejstříku v projednávané věci představuje zneužití práva (a proto mu nelze vyhovět), odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu; jeho posouzení tak nečiní dovolání přípustným.
[5] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že návrh účastníka řízení může představovat zneužití práva a může být z tohoto důvodu zamítnut (srov. za mnohá rozhodnutí usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněné pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 22 Cdo 3607/2013, nebo ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. 27 Cdo 2743/2017).
[6] Má-li dovolatelka za to, že soudy v projednávané věci „nemohou přihlížet k obecným právním principům“, přehlíží jak samotné ustanovení § 2 o. s. ř., tak i shora citovaná rozhodnutí. Lze dodat, že zákaz zneužití procesních práv se uplatní v jakémkoliv řízení, řízení o zápis (změnu zápisu) do obchodního rejstříku nevyjímaje (k použití § 2 o. s. ř. v rejstříkovém řízení viz § 120 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, a § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních).
[7] Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí vyložil, proč považuje v projednávané věci návrh na změnu zápisu do obchodního rejstříku za zneužití práva, jemuž nelze přiznat ochranu a jenž je třeba (z tohoto důvodu) zamítnout. Jeho posouzení odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (obecně) ke zneužití práva (vedle shora citovaných rozhodnutí srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2020, sen. zn. 29 NSCR 114/2019, uveřejněné pod číslem 54/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[8] Uvedený závěr obstojí jako samostatný důvod pro zamítnutí návrhu. Za této situace pak nečiní dovolání přípustným otázka, zda lze návrh na změnu zápisu zamítnout jen proto, že dovolatelce byl v mezidobí ustanoven hmotněprávní opatrovník podle § 165 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. I pokud by totiž tato skutečnost nepředstavovala sama o sobě důvod pro zamítnutí návrhu na změnu zápisu do obchodního rejstříku (a názor odvolacího soudu by v tomto směru nebyl správný), nevedl by případný opačný závěr Nejvyššího soudu ke kasaci napadeného rozhodnutí a nemohl by se tak promítnout v poměrech dovolatelky založených napadeným rozhodnutím (jež obstojí i v případě nesprávnosti touto otázkou zpochybněného názoru). Srov. v tomto směru např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3087/2016.
[9] Konečně pak dovolání není přípustné ani k řešení otázky, „zda si může soud v jiném řízení, resp.
ve věci zápisu do obchodního rejstříku, než je řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, dovodit, že k usnesení valné hromady nebude přihlížet z důvodu jeho neplatnosti“. Na jejím posouzení totiž napadené usnesení nespočívá (odvolací soud dal v tomto směru dovolatelce naopak za pravdu).
[10] O náhradě nákladů řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť v daném případě náhrada nákladů dovolacího řízení mezi účastníky nepřichází v úvahu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 8. 2024
JUDr. Petr Šuk předseda senátu