27 Cdo 1766/2023-221
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a
soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Marka Doležala, v právní věci
navrhovatele Ludevíta Horvatha, narozeného 27. 2. 1953, bytem v Praze 9,
Letovská 546, PSČ 199 00, zastoupeného Mgr. et Mgr. Janem Kořánem, advokátem,
se sídlem v Praze, Opletalova 1015/55, PSČ 110 00, za účasti TULSA-BĚLČICE
INVESTMENT s. r. o. v likvidaci, se sídlem v Brně, Nové sady?988/2, PSČ 602 00,
identifikační číslo osoby 27157873, zastoupené Mgr. Petrem Žídkem, Ph.D.,
advokátem, se sídlem v Brně, Česká 154/12, PSČ 602 00, o vyslovení neplatnosti
usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 Cm
162/2021, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze
dne 4. 1. 2023, č. j. 8 Cmo 217/2022-185, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti TULSA-BĚLČICE INVESTMENT
s. r. o. v likvidaci na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří
dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Návrhem doručeným 13. 9. 2021 Krajskému soudu v Brně se navrhovatel
domáhá vyslovení neplatnosti usnesení společníků společnosti TULSA-BĚLČICE
INVESTMENT s. r. o. v likvidaci (dále jen „společnost“) přijatého mimo valnou
hromadu dne 28. 4. 2021, jímž byl schválen prodej pozemků (v návrhu blíže
specifikovaných) ve vlastnictví společnosti (dále též jen „pozemky“ a „usnesení
z 28. 4. 2021“).
[2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 18. 7. 2022, č. j. 50 Cm
162/2021-153, návrh zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok
II.). [3] Soud prvního stupně vyšel z toho, že:
1) Společenská smlouva společnosti „nezakazuje konání hlasování valné
hromady formou per rollam“. 2) „Notářským zápisem NZ 111/2021, N 98/2021“ byl vyhotoven návrh
rozhodnutí valné hromady, jehož předmětem bylo schválení prodeje pozemků za
cenu 35 Kč za 1 m2, stanovenou na základě znaleckého posudku (dále jen
„notářský zápis“ a „návrh rozhodnutí“). 3) Přílohou notářského zápisu je plná moc ze dne 20. 3. 2021, jíž
jednatel společnosti Richard Robert Moderow (dále též jen „R. M.“) zmocnil
advokátní kancelář Feichtinger Žídek Fyrbach advokáti s. r. o., identifikační
číslo osoby 29304873 (dále jen „zmocněnec“ či „advokátní kancelář“), „k
zastupování zmocnitele jako jednatele a jednání jeho jménem, a to zejména v
následujících záležitostech: zajištění vyhotovení návrhu rozhodnutí mimo valnou
hromadu ve formě notářského zápisu, kterým bude schválen prodej všech pozemků
vlastněných společností..., zaslání nebo předložení jakéhokoliv návrhu
rozhodnutí mimo valnou hromadu společníkům společnosti, oznámení rozhodnutí
společnosti přijatého mimo valnou hromadu společníkům, zajištění vyhotovení
notářského zápisu o rozhodnutí společnosti přijaté mimo valnou
hromadu...“ (dále jen „plná moc“). 4) Návrh rozhodnutí byl společníkům zaslán zmocněncem. Navrhovateli byl
návrh doručen 13. 4. 2021. 5) Ve vyjádření z 28. 4. 2021, doručeným společnosti 30. 4. 2021,
navrhovatel uvedl, že s návrhem rozhodnutí nesouhlasí. 6) Oznámení o přijetí rozhodnutí ze 14. 6. 2021 bylo navrhovateli řádně
zasláno. Pro prodej hlasovalo 150 hlasů, proti 50 hlasů. [4] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně dospěl (mimo jiné) k
závěru, podle kterého „jednatel na zmocněnce nedelegoval oprávnění rozhodnout o
tom, jaké návrhy mají být k rozhodnutí mimo zasedání valné hromady předloženy,
neboť toto bylo formulováno jednoznačně v notářském zápisu…, byly delegovány
pouze otázky administrativního charakteru“. [5] Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným
usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o
náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). [6] Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního
stupně, k tomu zopakoval důkaz společenskou smlouvou společnosti a originálem
pověření ze dne 11. 4. 2021 (dále jen „pověření“). Jím společnost a její
jednatel R. M. pověřili advokátní kancelář, „aby dne 12. 4. 2021 sepsala návrh
rozhodnutí mimo valnou hromadu (per rollam) ve formě notářského zápisu ve
znění: ,Valná hromada schvaluje prodej pozemků čísel parcelních...‘ blíže
označených a specifikovaných v textu pověření…za kupní cenu 35 Kč za 1 m2
kupujícímu – Zemědělskému družstvu Bělčice, IČO 00113212…Další podmínky prodeje
je oprávněn sjednat jednatel společnosti“. Podle odvolacího soudu se z listiny
dále podává, že „advokátní kancelář byla pověřena k zaslání takového návrhu
společníkům společnosti...“.
[7] Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru,
podle něhož „z plné moci jednoznačně vyplývá rozsah zmocnění zástupce
společnosti zmocnitelem, tedy úmysl společnosti (zastoupené jednatelem) pověřit
ke zmíněným činnostem zástupce. Do množiny činností obsažených v plné moci
spadá i zajištění výzvy k odsouhlasení prodeje pozemků prostřednictvím
rozhodnutí per rollam…“. Pověření „prokazuje pokyn zmocnitele upřesňující obsah
rozhodnutí, jehož mělo být dosaženo per rollam…“. „Námitka vady procesu
rozhodování per rollam založená na neexistenci vůle jednatele společnosti,
neboť vše významné měl činit namísto něj zástupce společnosti, je nedůvodná.“
II. Dovolání a vyjádření k němu
[8] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož
přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále
též jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení
otázek hmotného práva, které v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyly
vyřešeny, a sice:
1. „Může jednatele při svolání valné hromady zastupovat zmocněnec na
základě plné moci?“ a zda
2. „Je takový zmocněnec jednatele oprávněn nechat sepsat návrh
rozhodnutí valné hromady a je takový zmocněnec jednatele oprávněn učinit
rozhodnutí o konkrétním obsahu a znění návrhu (včetně termínu konání)?“
[9] Z obsahu dovolání se podává, že dovolatel napadá závěr soudů obou
stupňů, podle něhož jednatel společnosti delegoval na zmocněnce pouze úkony
administrativní povahy související s rozhodováním společníků mimo valnou
hromadu.
[10] Napadené rozhodnutí je podle dovolatele v rozporu s judikaturou
dovolacího soudu, podle které je pozvánka na valnou hromadu právním jednáním
společnosti, jež za ni jako její zástupce činí k tomu oprávněná osoba. Tou je
pouze jednatel a výhradně on je oprávněn rozhodnout o datu, místě a čase
svolání valné hromady a obsahu jejího programu. K tomu dovolatel odkazuje na
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4108/2018, a
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2453/2021.
[11] Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího
soudu změnil tak, že vysloví neplatnost usnesení z 28. 4. 2021, případně aby
usnesení odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil a
věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[12] Společnost, ztotožňujíc se se závěry odvolacího soudu, navrhla, aby
Nejvyšší soud dovolání odmítl pro nepřípustnost, případně aby dovolání zamítl.
III. Přípustnost dovolání
[13] Dovolání je podle § 237 o. s. ř. přípustné pro řešení dovolatelem
otevřené otázky zastoupení jednatele zmocněncem k jednání v souvislosti s
rozhodováním společníků mimo valnou hromadu (per rollam).
IV. Důvodnost dovolání
a) K zastoupení jednatele zmocněncem v souvislosti s rozhodováním
společníků mimo valnou hromadu
[14] Podle § 181 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních
společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), [dále jen „z. o.
k.“] valnou hromadu svolává jednatel alespoň jednou za účetní období, ledaže
tento zákon nebo společenská smlouva určí, že valná hromada má být svolána
častěji.
[15] Podle § 175 odst. 1 z. o. k. nevyloučí-li společenská smlouva
rozhodování mimo valnou hromadu (dále také jen „rozhodování per rollam“), zašle
osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí na adresu uvedenou v
seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou.
[16] Podle § 175 odst. 2 z. o. k. návrh rozhodnutí obsahuje také lhůtu
pro doručení vyjádření společníka, určenou společenskou smlouvou, jinak 15 dnů;
pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu společníkovi, podklady
potřebné pro jeho přijetí a další údaje, určí-li tak společenská smlouva.
[17] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se ke svolání valné hromady
společnosti s ručením omezeným podává:
1) Termín a místo konání valné hromady a její program se oznamuje
společníkům pozvánkou. Pozvánka na valnou hromadu je právním jednáním
společnosti, jež za společnost (jako její zástupce) činí k tomu oprávněná osoba.
2) Valnou hromadu společnosti s ručením omezeným svolává především
jednatel jako statutární orgán společnosti, popř. osoba, které zákon přiznává
působnost statutárního orgánu [např. likvidátor společnosti podle § 193 zákona
č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) či soudem jmenovaný
opatrovník společnosti podle § 487 odst. 1 o. z.]. V zákonem přesně vymezených
případech tak mohou učinit i jiné osoby (společníci podle § 183 věty první a
187 odst. 2 z. o. k., popř. podle § 183 věty druhé z. o. k. dozorčí rada, je-li
zřízena a vyžadují-li to zájmy společnosti).
3) Jelikož rozhodnutí o svolání valné hromady (včetně určení místa, data
a hodiny konání valné hromady a jejího pořadu) spadá do působnosti jednatele
jako člena statutárního orgánu, musí jej jednatel učinit osobně, tj. nemůže
výkon této činnosti přenést na třetí osobu, ledaže by v případě existence více
jednatelů tvořících kolektivní orgán pro jednotlivý případ zmocnil jiného
jednatele, aby za něho při jeho neúčasti na zasedání kolektivního orgánu
hlasoval (srov. § 159 odst. 2 o. z.).
4) Uvedený závěr však nebrání tomu, aby jednatel pověřil třetí osobu
realizací tohoto rozhodnutí (např. rozesláním pozvánky společníkům, zajištěním
a organizací zasedání valné hromady apod.).
Srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 4108/2018 nebo usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2947/2018, ze dne 14. 10.
2020, sp. zn. 27 Cdo 927/2020, a sp. zn. 27 Cdo 2453/2021.
[18] Právě citované judikatorní závěry se obdobně prosadí i ve vztahu ke
zmocnění třetí osoby k jednotlivým úkonům souvisejícím s rozhodováním
společníků mimo valnou hromadu (per rollam) podle § 175 z. o. k.
[19] Platí, že jednatel společnosti vykonává funkci osobně, není tudíž
oprávněn její výkon přenést na třetí osobu. Ovšem lze připustit, aby třetí
osobu pověřil k jednotlivým faktickým úkonům, jimiž je jeho rozhodnutí o
rozhodování per rollam – v souladu s k tomu udělenými pokyny – realizováno,
jako v této věci (např. zajištění vyhotovení návrhu rozhodnutí formou
notářského zápisu, rozeslání návrhu rozhodnutí společníkům, vyrozumění
společníků o rozhodnutí a výsledku hlasování).
[20] Dovodil-li odvolací soud, že z obsahu plné moci a pověření
jednoznačně vyplývá vůle společnosti (zastoupené jednatelem) k uskutečnění
hlasování o návrhu rozhodnutí per rollam, nelze tomuto závěru, ani ve světle
výše uvedeného, ničeho vytknout.
[21] Na tomto závěru nic nemění ani námitka dovolatele, podle které bylo
na zmocněnce delegováno výhradní oprávnění jednatele určit, kdy bude návrh
rozhodnutí společníkům odeslán, a určit lhůtu k jejich vyjádření k návrhu. Je
tomu tak proto, že lhůta pro vyjádření společníků k návrhu rozhodnutí se podává
přímo z § 175 odst. 2 z. o. k., nestanoví-li společenská smlouva jinak. Ani v
tomto ohledu tak k delegaci výkonu práv jednatele společnosti dojít nemohlo.
b) Vady řízení
[22] Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám
uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř.,
jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí
ve věci (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
[23] Výtka dovolatele poukazující na vadu řízení spočívající v
nedostatečnosti odůvodnění napadeného rozhodnutí však není důvodná. Jak se
podává z ustálené judikatury Ústavního soudu, soudům adresovaný závazek,
plynoucí z práva na spravedlivý proces a promítnutý do podmínek kladených na
odůvodnění rozhodnutí, nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na
každý argument (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2015, sp.
zn. II. ÚS 1544/14).
[24] Nadto dovolatel své námitky, jejichž nedostatečné vypořádání
odvolacím soudem namítá, mohl uplatnit (a také uplatnil) v dovolání, jehož
důvodností se Nejvyšší soud zabýval.
c) Shrnutí
[25] Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu
a jeho obsahového vymezení správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit
nepodařilo a jelikož Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci
přihlíží u přípustných dovolání z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá
o. s. ř.), dovolání podle § 243d písm. a) o. s. ř. zamítl.
[26] Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o § 243c odst. 3 větu
první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání navrhovatele bylo
zamítnuto a společnosti vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.
[27] Ty sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby
(vyjádření k dovolání ze dne 14. 6. 2023) podle § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování
právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) – jejíž výše podle § 7 bodu 5
advokátního tarifu činí 3.100 Kč. Spolu s náhradou paušálních výdajů podle § 13
odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč a po připočtení 21 % daně z přidané
hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) tak dovolací soud přiznal společnosti k tíži
navrhovatele celkem 4.114 Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se
oprávněná domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 20. 12. 2023
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu