27 Cdo 2646/2021-363
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka
Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci
oprávněného Stavebního bytového družstva Frýdlant nad Ostravicí, se sídlem ve
Frýdlantu nad Oslavicí, Janáčkova 1238, PSČ 739 11, identifikační číslo osoby
00035394, zastoupeného Mgr. Pavlou Běčákovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě,
Vítkovická 3083/1, PSČ 702 00, proti povinné B. Š., narozené XY, bytem XY,
adresou pro doručování u D. B., XY, o nařízení exekuce a pověření exekutora pro
částky 31.200 Kč a 17.036 Kč, o žalobě pro zmatečnost podané povinnou proti
usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 18. 1. 2012, č. j. 28 EXE
2207/2012-10, ve znění usnesení ze dne 13. 3. 2012, č. j. 28 EXE 2207/2012-17,
a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 2014, č. j. 66 Co
64/2014-93, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 28 EXE
2207/2012, o dovolání povinné proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku
ze dne 12. 11. 2018, č. j. 28 EXE 2207/2012-281, a usnesení Krajského soudu v
Ostravě ze dne 27. 6. 2019, č. j. 66 Co 46/2019-290, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku
ze dne 12. 11. 2018, č. j. 28 EXE 2207/2012-281, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6.
2019, č. j. 66 Co 46/2019-290, se odmítá.
[1] Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 12. 11. 2018, č. j.
28 EXE 2207/2012-281, přiznal povinné osvobození od soudních poplatků (výrok
I.) a neustanovil jí pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů (výrok II.).
[2] Krajský soud v Ostravě k odvolání povinné v záhlaví označeným
usnesením potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku II.
[3] Proti usnesení soudu prvního stupně a proti usnesení odvolacího
soudu podala povinná dovolání.
[4] Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně
je podle § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen
„o. s. ř.“), odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Občanský soudní řád proto
také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti
takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je
neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“
proti rozhodnutí soudu prvního stupně, které touto vadou trpí, podle § 104
odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003,
sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek, a judikaturu na něj navazující).
[5] Dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud
odmítl jako objektivně nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. j) a § 243c odst.
1 o. s. ř., aniž se zabýval splněním podmínky uvedené v § 241 o. s. ř. (§ 241b
odst. 2 o. s. ř.).
[6] Učinil tak proto, že dovoláním napadeným usnesením odvolací soud
rozhodl o žádosti povinné o ustanovení zástupce.
[7] Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté
povinné odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že
dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne
26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo
425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek, ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1624/2013, a nález Ústavního
soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008
Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
[8] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když
rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení
nebylo již dříve skončeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.
7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 12. 2021
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu