27 Cdo 2963/2024-179
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele Ing. Zdeňka Vávry, bytem v Letech, Karlštejnská 292, PSČ 252 29, zastoupeného JUDr. Petrem Košťálem, advokátem, se sídlem v Příbrami, Gen. R. Tesaříka 256, PSČ 261 01, za účasti 1) Supermarketu u Vávrů, s. r. o., se sídlem v Černošicích, Dobřichovická 1016, PSČ 252 28, identifikační číslo osoby 27253911, 2) Ing. Jindřicha Vávry, bytem Třebotov – Solopisky, Vonoklaská 67, PSČ 252 28, 3) Jindřicha Vávry, bytem v Letech, K Lesíku 350, PSČ 252 29, a 4) Hany Hrbkové, bytem v Praze 6, Pod Cihelnou 646/4, PSČ 161 00, všech zastoupených JUDr. Josefem Vrabcem, advokátem, se sídlem v Dobřichovicích, Jiráskova 378, PSČ 252 29, o zrušení společnosti s likvidací a o jmenování likvidátora, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 84 Cm 1071/2022, o dovolání Supermarketu u Vávrů, s. r. o., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 6. 2024, č. j. 14 Cmo 91/2024-142, takto:
Dovolání se odmítá.
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. 3. 2024, č. j. 84 Cm 1071/2022-132, přerušil řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 16 C 247/2023.
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným usnesením změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že se řízení nepřerušuje.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala Supermarket u Vávrů, s. r. o., dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako bezpředmětné.
[4] Učinil tak proto, že řízení vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 16 C 247/2023 v mezidobí skončilo, když Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 9. 2024, č. j. 23 Co 181/2024-357, který nabyl právní moci dne 24. 10. 2024, potvrdil (zamítavý) rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 5. 2. 2024, č. j. 16 C 247/2023-309, ve znění usnesení ze dne 9. 4. 2024, č. j. 16 C 247/2023-324.
[5] Za tohoto stavu řešení právní otázky, zda v poměrech dané věci byly splněny předpoklady pro přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., postrádá jakýkoli smysl.
[6] Dovolání se tak stalo bezpředmětným v důsledku okolností nastalých po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí a je namístě jeho odmítnutí (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 29 Cdo 5353/2017, ze dne 24. 10. 2019, sp. zn. 29 Cdo 3205/2019, ze dne 12. 1. 2023, sen. zn. 29 NSCR 1/2023, či ze dne 29. 3. 2023, sp. zn. 29 Cdo 866/2023).
[7] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 11. 2024
JUDr. Marek Doležal předseda senátu