Nejvyšší soud Usnesení obchodní

27 Cdo 3388/2023

ze dne 2024-07-24
ECLI:CZ:NS:2024:27.CDO.3388.2023.1

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Lenky Broučkové a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele Ing. Jaroslava Finferleho, bytem v Mostě, Bělehradská 405/317, PSČ 434 01, zastoupeného JUDr. Jiřím Fílou, advokátem, se sídlem v Karlových Varech, Závodní 391/96, PSČ 360 06, za účasti Bytového družstva 123, se sídlem v Mostě, SNP 2604, PSČ 434 01, identifikační číslo osoby 25033697, zastoupeného JUDr. Zuzanou Juppovou, advokátkou, se sídlem v Jirkově, Koněvova 874, PSČ 431 11, o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 68 Cm 28/2017, o dovolání Bytového družstva 123 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 6. 2023, č. j. 6 Cmo 131/2022-206, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Bytové družstvo 123 je povinno zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

[1] Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 28. 4. 2022, č. j. 68 Cm 28/2017-180, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 28. 4. 2022, č. j. 68 Cm 28/2017-185, vyslovil neplatnost rozhodnutí členské schůze Bytového družstva 123 (dále též jen „družstvo“) ze dne 27. 6. 2017, kterým byly zamítnuty námitky navrhovatele ze dne 24. 4. 2017 podané proti rozhodnutí představenstva

družstva, jímž byl navrhovatel vyloučen z družstva (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.). [2] Vrchní soud v Praze k odvolání družstva v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o

náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé. Předchozí usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 1. 2019, č. j. 68 Cm 28/2017-60, kterým soud prvního stupně vyslovil neplatnost rozhodnutí členské schůze družstva, k odvolání družstva Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. 11. 2019, č. j. 6 Cmo 131/2019-87, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

[4] Proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu podalo družstvo dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

[5] Dovolatel vymezuje v dovolání otázky hmotného práva týkající se závažnosti porušování členských povinností členy družstva a jejich následné možnosti vyloučení z družstva, maje za to, že v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud nebyly vyřešeny.

[6] Dovolatelem předestřené právní otázky však dovolání nečiní přípustným, neboť na jejich posouzení napadené rozhodnutí nespočívá; zodpovězení těchto otázek se tak nemůže projevit v poměrech dovolatele založených napadeným rozhodnutím (viz § 237 o. s. ř. a v judikatuře např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněné pod číslem 102/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2023, sp. zn. 27 Cdo 2356/2022, odst. 14, ze dne 10. 1. 2023, sp. zn. 27 Cdo 2771/2022, odst. 18, ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. 27 Cdo 2045/2022, odst. 18, ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 27 Cdo 682/2022, odst. 13, ze dne 21. 6. 2023, sp. zn. 27 Cdo 969/2023, odst. 17, nebo ze dne 14. 11. 2023, sp. zn. 27 Cdo 2699/2023, odst. 10).

[7] Odvolací soud založil své rozhodnutí na tom, že dovolatel nedodržel při vyloučení navrhovatele z družstva objektivní lhůtu 1 roku od vzniku jednotlivých dovolatelem vytýkaných důvodů k vyloučení člena z družstva podle § 617 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Správnost tohoto závěru dovolatel v dovolání

sice taktéž napadá, avšak ve vztahu k této otázce v rozporu s § 241a odst. 2 o. s. ř. nevymezuje, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Nejvyšší soud se proto nemohl uvedenou otázkou věcně zabývat.

[8] Napadené rozhodnutí tak nespočívá na závěru, zda byla navrhovateli vytýkaná pochybení dostatečně závažná pro jeho možné vyloučení z družstva, ale na tom, zda dovolatel přistoupil k vyloučení navrhovatele z družstva v zákonné lhůtě. Odvolací soud se sice k závažnosti vytýkaných pochybení v napadeném usnesení také vyjadřoval, toliko však „nad rámec“, v reakci na argumentaci dovolatele v odvolání.

[9] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.