27 Cdo 3490/2017-696
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce
I. G., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Richardem Malečkem,
advokátem, se sídlem v Praze 6, Lužná 716/2, PSČ 160 00, proti žalované České
republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, PSČ 118
10, identifikační číslo osoby 00006947, za níž jedná Úřad pro zastupování státu
ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, PSČ 128
00, identifikační číslo osoby 69797111, o zaplacení 30.904.300 Kč, vedené u
Městského soudu v Praze pod sp. zn. 23 Cm 77/2005, o dovolání žalované proti
rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 2. 2017, č. j. 5 Cmo 382/2016-662,
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího
řízení 68.970 Kč, k rukám jeho zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto
usnesení.
[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 7. 2016, č. j. 23 Cm
77/2005-621, uložil žalované zaplatit žalobci 30.904.300 Kč a rozhodl o
nákladech řízení.
[2] Vrchní soud v Praze k odvolání žalované v záhlaví označeným
rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o
nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které
Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání
nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není
přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
[4] Dovolatelka totiž přehlíží, že při řešení otázky, zda Středisko
cenných papírů (dále jen „SCP“) při realizaci příkazů k prodeji akcií
společnosti ČEZ, a. s. vlastněných žalobcem, udělených SCP obchodníkem s
cennými papíry Sati, a. s. ve dnech 23. 6. 2004, 19. 7. 2004, 10. 9. 2004, 14.
9. 2004 a 15. 9. 2004, porušilo své povinnosti a odpovídá tak za škodu tím
způsobenou žalobci, byly soudy nižších stupňů vázány mezitímním rozsudkem
Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2014, č. j. 15 Cm 319/2006-867 (který
Vrchní soud v Praze potvrdil k odvolání žalované rozsudkem ze dne 1. 12. 2015,
č. j. 5 Cmo 225/2015-964), přijatým v řízení ve věci týchž účastníků, jenž je
závazný jak pro účastníky řízení, tak i pro soudy (§ 159a odst. 1 a 4 o. s. ř.;
k výkladu označených ustanovení srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 6.
2000, sp. zn. 25 Cdo 5/2000, uveřejněný pod číslem 48/2001 Sbírky soudních
rozhodnutí a stanovisek, usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního
kolegia Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 31 Cdo 2740/2012,
uveřejněné pod číslem 82/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále
např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 4004/2011,
či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1073/2013).
Byla-li tato otázka pro účastníky řízení již závazně („jednou pro vždy“)
vyřešena shora označeným pravomocným rozsudkem, nezakládá její řešení
přípustnost dovolání v projednávané věci. V rozsahu, v jakém je výrok
mezitímního rozsudku závazný pro účastníky řízení, je totiž závazný i pro
Nejvyšší soud.
[5] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o § 243b a § 146
odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobci vzniklo právo
na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.
[6] Ty sestávají z odměny zástupce žalobce za jeden úkon právní služby
(vyjádření k dovolání) podle § 7 bodu 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu, ve
výši 56.700 Kč, a náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu
ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 11.970
Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal žalobci k tíži
dovolatelky celkem 68.970 Kč.
[7] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31.
12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017
Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
[8] Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
[9] Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se
oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 27. 3. 2019
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu