27 Cdo 3790/2023-1429
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudce JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelů a) Romana Skřipce, narozeného 27. 7. 1970, bytem v Zábřehu, Václavov 6, PSČ 789 01, zastoupeného JUDr. Vladimírem Ježkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Dvořákova 937/26, PSČ 702 00, a b) Dany Uhrové, narozené 11. 3. 1972, bytem v Ostré č. p. 180, PSČ 289 22, zastoupené Mgr. Evou Veltrubskou, advokátkou, se sídlem v Kladně, Pekařská 658, PSČ 272 01, za účasti 1) KOVO SKŘIPEC s. r. o. "v likvidaci", se sídlem v Zábřehu, Václavov 6, PSČ 789 01, identifikační číslo osoby 28599306, a 2) JUDr. Dagmar Kolákové, advokátky, se sídlem v Šumperku, Slovanská 3240/7, PSČ 787 01, o jmenování opatrovníka společnosti, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 23 Nc 7706/2021, 30 Nc 7701/2021, o dovoláních KOVO SKŘIPEC s. r. o. "v likvidaci" a Dany Uhrové proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 9. 2023, č. j. 8 Cmo 115/2022-1251, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. 9. 2023, č. j. 8 Cmo 115/2022-1251, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
a) Řízení před soudem prvního stupně
[1] Návrhem z 8. 2. 2021 se Roman Skřipec (dále jen „R. S.“) domáhá, aby byl společnosti KOVO SKŘIPEC s. r. o. "v likvidaci" (dále jen „společnost“) jmenován opatrovník z důvodu, že společnost nemá žádného člena statutárního orgánu, přičemž jako opatrovníka navrhuje svou matku S. S.
[2] Návrhem z 24. 6. 2021 Dana Uhrová (dále jen „D. U.“) soudu sdělila, že je přesvědčena, že nejsou splněny podmínky pro jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti. Výhradně „z procesní opatrnosti“ navrhla, aby byla opatrovníkem společnosti jmenována její dcera A. S.
[3] Usnesením ze dne 30. 6. 2021, č. j. 23 Nc 7706/2021, 30 Nc 7701/2021-317, Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl o spojení věcí obou navrhovatelů ke společnému řízení.
[4] Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 27. 4. 2022, č. j. 23 Nc 7706/2021, 30 Nc 7701/2021-581, přibral do řízení jako účastníka JUDr. Jarmilu Cindrovou (dále jen „J. C.“) [výrok I.], ustanovil J. C. opatrovníkem společnosti (výrok II.), uložil J. C., aby s odbornou péčí usilovala o obnovení činnosti statutárního orgánu společnosti a vykonávala funkci opatrovníka společnosti v rozsahu, v jakém přísluší jednateli společnosti (výrok III.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.).
[5] Jde přitom již o třetí rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť usnesení ze dne 28. 7. 2021, č. j. 23 Nc 7706/2021, 30 Nc 7701/2021-349, jímž soud prvního stupně oba návrhy zamítl, Vrchní soud v Olomouci k odvolání obou navrhovatelů usnesením ze dne 12. 10. 2021, č. j. 8 Cmo 172/2021-389, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení a usnesení ze dne 17. 1. 2022, č. j. 23 Nc 7706/2021, 30 Nc 7701/2021-477, jímž soud prvního stupně ustanovil opatrovníkem společnosti JUDr. Lubomíra Minaříka, Vrchní soud v Olomouci k odvolání D. U. usnesením ze dne 1. 3. 2022, č. j. 8 Cmo 37/2022-536, rovněž zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[6] Soud prvního stupně vyšel (mimo jiné) z toho, že: 1) Společnost v současnosti nemá v obchodním rejstříku zapsaného žádného jednatele, přestože podle společenské smlouvy jsou jejím statutárním orgánem dva jednatelé, z nichž každý jedná samostatně. 2) Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 20. 5. 2020, č. j. 30 Cm 309/2018-2103, které nabylo právní moci 16. 3. 2021, byla D. U. na návrh R. S. vyloučena z funkce jednatelky společnosti a byl jí uložen zákaz vykonávat funkci statutárního orgánu jakékoliv obchodní korporace po dobu tří let.
3) R. S. byl na valné hromadě společnosti konané 13. 8. 2018 odvolán z funkce jednatele společnosti. R. S. napadl platnost usnesení o svém odvolání z funkce u soudu; řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, které je vedeno Krajským soudem v Ostravě – pobočkou v Olomouci pod sp. zn. 44 Cm 154/2018, dosud nebylo pravomocně skončeno. 4) Dne 28. 4. 2021 v 13:00 hod. se konala valná hromada společnosti (dále jen „první valná hromada“) svolaná D. U. (jíž se účastnila pouze D. U.), na které byli jednateli společnosti zvoleni V.
U. a A. S. 5) Dne 28. 4. 2021 v 16:00 hod.
se konala valná hromada společnosti svolaná R. S. (jíž se účastnil pouze R. S.), na které byla jednatelem společnosti zvolena S. S. 6) Proti společnosti jsou soudním exekutorem JUDr. Jurajem Podkonickým, Ph.D., vedena (minimálně) dvě exekuční řízení pod sp. zn. 067 EX 14468/20 a 067 EX 572/21, přičemž v obou vystupuje jako oprávněná společnost P. R. F. Group s. r. o.
[7] Na takto ustaveném základu soud prvního stupně s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 59/2017“), a rozhodnutí v něm uvedená, konstatoval, že ze skutkových okolností projednávané věci je zřejmé, že jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti by sloužilo k řešení rozporů mezi společníky. Vzhledem ke skutečnosti, že rozpory mezi společníky dosahují takové intenzity, že dlouhodobě znemožňují obsazení statutárního orgánu společnosti, mělo by jmenování opatrovníka trvalý charakter, což je v rozporu se smyslem a účelem úpravy opatrovnictví právnických osob.
[8] Poté soud prvního stupně – zdůrazňuje, že je vázán závazným právním názorem odvolacího soudu vysloveným v předchozích kasačních rozhodnutích – jmenoval J. C. opatrovníkem společnosti. b) Odvolací řízení
[9] Proti výrokům II. a III. rozhodnutí soudu prvního stupně podala D. U. odvolání.
[10] Odvolací soud nejprve usnesením ze dne 13. 7. 2022, č. j. 8 Cmo 115/2022-672, usnesení soudu prvního stupně ve výrocích II. až IV. potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).
[11] Toto rozhodnutí bylo následně zrušeno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2023, sp. zn. 27 Cdo 3438/2022 (dále jen „předchozí kasační rozhodnutí“). V něm Nejvyšší soud jednak dovodil, že v řízení o návrhu na jmenování hmotněprávního opatrovníka právnické osoby pro absenci dostatečného počtu členů statutárního orgánu potřebného k rozhodování nelze jmenovat kolizního opatrovníka, a jednak že zásadně není možné rozhodnout o jmenování hmotněprávního opatrovníka právnické osoby, probíhá-li souběžně řízení o zrušení právnické osoby s likvidací a jmenování likvidátora.
[12] Vzhledem k tomu, že J. C. požádala o zproštění funkce opatrovnice, odvolací soud usnesením ze dne 2. 8. 2023, č. j. 8 Cmo 115/2022-1223, ukončil účast J. C. v řízení (první výrok), přibral jako účastníka řízení JUDr. Dagmar Kolákovou (druhý výrok) a rozhodl, že o nákladech řízení mezi J. C. a ostatními účastníky bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (třetí výrok).
[13] Poté již odvolací soud (napadeným) usnesením ze dne 13. 9. 2023, č. j. 8 Cmo 115/2022-1251, změnil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. tak, že opatrovnicí společnosti jmenoval JUDr. Dagmar Kolákovou, s tím, že jejím úkolem je zastupovat společnost v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 10 Cm 14/2021 (dále jen „řízení o zrušení rozhodčího nálezu“) [první výrok], rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy „všech“ stupňů (čtvrtý výrok) a o nákladech státu (pátý výrok).
[14] Odvolací soud doplnil dokazování (mimo jiné) obsahem spisu Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, sp. zn. 1 Cm 3/2022 (dále jen „spis“), z něhož zjistil, že návrhem došlým soudu 26. 1. 2022 se D. U. domáhá zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora (dále jen „návrh na zrušení společnosti“). Společnost je v tomto řízení zastoupena procesním opatrovníkem Mgr. Bohdanem Haltmarem, LL.M. Návrh na zrušení společnosti považuje R. S. za nedůvodný a navrhuje jeho zamítnutí. Jednání v této věci bylo odročeno z 23. 8. 2023 na 18. 10. 2023 s tím, že D. U. a R. S. se do té doby pokusí dohodnout na dalším postupu.
[15] Podle odvolacího soudu je – v situaci, kdy probíhá řízení o zrušení rozhodčího nálezu, k němuž společníci zaujímají opačná stanoviska – na místě společnosti „ustanovit“ hmotněprávního opatrovníka, který bude v tomto řízení hájit zájmy společnosti „bez ohledu na stanoviska společníků“.
[16] V řízení o zrušení rozhodčího nálezu totiž společnost nemůže zastupovat žádná z osob zvolených jednateli společnosti na první valné hromadě ani advokát Mgr. Libor Kapalín na základě plné moci udělené těmito osobami. Je tomu tak proto, že hlasování na první valné hromadě bylo zneužitím práva (k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti), které nepožívá právní ochrany. Usnesení o volbě A. S. a V. U. jednateli tak „nepožívá právní ochrany spočívající v presumpci jeho platnosti do doby, než soud … rozhodne, že je neplatné“.
[17] „Vlastním posouzením“ první valné hromady pak odvolací soud dospěl k názoru, podle něhož „s ohledem na chybějící kvorum i hlasovací většinu uvedené osoby do funkce jednatelů jmenovány nebyly a společnost proto v řízení o zrušení rozhodčího nálezu samy zastupovat nemohou a jimi udělená plná moc k zastupování společnosti Mgr. Liborem Kapalínem nemůže vyvolat žádné účinky“.
[18] Odvolací soud dodal, že ačkoliv je mu známo, že probíhá řízení o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora (dále jen „řízení o jmenování likvidátora“), „nelze reálně očekávat, že by v dohledné době mohlo dojít k pravomocnému rozhodnutí ve věci samé“.
[19] Řízení o zrušení rozhodčího nálezu je pak podle mínění odvolacího soudu „natolik zásadní pro další existenci společnosti, že hmotněprávního opatrovníka potřebuje k hájení svých práv v tomto řízení“.
[20] Závěrem odvolací soud dodal, že důvody pro jmenování hmotněprávního opatrovníka posuzoval v souladu s předchozím kasačním rozhodnutím toliko podle § 165 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“).
[21] Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva:
1/ „zda lze ustanovením hmotněprávního opatrovníka řešit rozpory mezi společníky,
2/ zda ustanovení hmotněprávního opatrovníka může být trvalým řešením, 3/ zda je ustanovení hmotněprávního opatrovníka řešením pro hájení zájmů účastníka konkrétního řízení anebo je takovým řešením ustanovení procesního opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř., 4/ zda lze ustanovit hmotněprávního opatrovníka osobě, která má plně obsazeny pozice svých statutárních orgánů, 5/ zda je usnesení valné hromady o volbě jednatelů přezkoumatelné i jako předběžná otázka v jiném řízení než ve speciálním řízení o určení neplatnosti usnesení valné hromady,
6/ zda je skutečnost, že dosud v takovém speciálním řízení nebylo pravomocně rozhodnuto, důvodem pro to, aby soudy v jiných řízeních musely takto zvolené jednatele považovat za platně zvolené, a zda otázky usnášeníschopnosti a většin pro rozhodování valné hromady jsou otázky zdánlivosti či neplatnosti valné hromady,
7/ zda existuje něco jako obecný konflikt zájmů jednatele se společností, 8/ zda konflikt zájmů musí být konkrétně zjištěn a podávat se z konkrétních okolností dané situace a situace konkrétního řízení, o které jde, 9/ zda je plná moc udělená jednatelem společnosti v době, kdy byl jednatelem (funkce nezanikla), platná i v případě, kdy později došlo k vyloučení z funkce jednatele společnosti u takové osoby, 10/ zda plná moc udělená jednatelem společnosti, který byl následně vyloučen z výkonu funkce statutárního orgánu, je použitelná jen pro řízení zahájená do právní moci jeho vyloučení nebo i pro řízení zahájená později a zda záleží na tom, kdy do řízení vstoupila osoba zmocněná takovou plnou mocí, 11/ zda jsou platné plné moci udělené jednateli zvolenými valnou hromadou společnosti, když dosud nebylo rozhodnuto o neplatnosti usnesení valné hromady, kterým byli jednatelé zvoleni, 12/ jaká jsou kritéria pro rozhodování o osobě hmotněprávního opatrovníka (která osoba je nejvhodnější), 13/ zda soud může jednat s procesním opatrovníkem společnosti i poté, co ze své úřední činnosti zjistí, že existují jiné osoby oprávněné společnost zastupovat,
14/ zda může soud jednat s procesním opatrovníkem společnosti i poté, co řádně zmocněný jednatel (či jím zmocněný právní zástupce) společnosti založil do řízení plnou moc a požádal o nahlédnutí do spisu, 15/ zda vůbec může soud v řízení podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a občanského zákoníku ustanovit kolizního opatrovníka pro konkrétní civilní řízení vedené jiným soudem“, přičemž podle mínění společnosti „na všechny tyto otázky existuje odpověď v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu, pouze na otázky 3), 12) a 15) „odpověď v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud neexistuje.“
[22] Společnost namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s.
ř.), a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[23] Společnost obsáhle brojí proti postupu soudů obou stupňů, které jmenovaly společnosti (hmotněprávního) opatrovníka i přes skutečnost, že společnost má (minimálně) dva jednatele (byť nezapsané v obchodním rejstříku).
[24] Jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti je v poměrech projednávané věci v rozporu se závěry formulovanými v R 59/2017 a dále v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4235/2013, uveřejněném pod číslem 10/2017 Sb. rozh. obč., ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, uveřejněném pod číslem 102/2016 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 102/2016“), rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3399/2010, a nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2005, sp. zn. III. ÚS 350/03.
[25] Společnost je názoru, že v důsledku nepřekonatelných rozporů mezi jejími společníky by jmenování hmotněprávního opatrovníka nepřicházelo v úvahu, ani kdyby společnost neměla statutární orgán.
[26] Odvolací soud nadto nerespektoval závazný právní názor Nejvyššího soudu vyjádřený v předchozím kasačním rozhodnutí, když společnosti jmenoval hmotněprávního opatrovníka přesto, že probíhá řízení o jmenování likvidátora.
[27] I kdyby však řízení o jmenování likvidátora neprobíhalo, není podle mínění společnosti řešením jmenování hmotněprávního opatrovníka pro konkrétní řízení (řízení o zrušení rozhodčího nálezu). K tomuto účelu měl být společnosti ustanoven procesní opatrovník postupem podle § 29 odst. 2 o. s. ř., jehož však měl soud ustanovit právě v řízení o zrušení rozhodčího nálezu. b) Dovolání D. U.
[28] Proti usnesení odvolacího soudu podala D. U. dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 o. s. ř., majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení (v dovolání specifikovaných) otázek hmotného a procesního práva.
[29] Dovolání D. U. – ač formulováno zčásti odlišně – je v zásadě totožné s dovoláním společnosti a předkládá shodné dovolací otázky, jejichž přípustnost vymezuje identickým způsobem.
III. Přípustnost dovolání
[30] Dovolání byla podána včas, osobami oprávněnými a splňujícími podmínku podle § 241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jejich přípustností. [31] Dovolání jsou přípustná podle § 237 o. s. ř. pro řešení otázky, zda je možné jmenovat hmotněprávního opatrovníka společnosti, jestliže probíhá řízení o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
IV. Důvodnost dovolání
a) Použitá právní úprava
[32] Podle § 165 o. z. nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví (odstavec první). Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat (odstavec druhý).
[33] Podle § 191 odst. 1 o. z. právnické osobě, která vstoupila do likvidace, aniž byl povolán likvidátor podle § 189, jmenuje likvidátora soud, a to i bez návrhu. Soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby.
[34] Podle § 193 o. z. likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání. Za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu.
[35] Podle § 486 o. z. soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva (odstavec první). Opatrovníkem právnické osoby může soud jmenovat jen osobu, která splňuje podmínky stanovené pro způsobilost být členem statutárního orgánu. Přestane-li opatrovník tyto podmínky splňovat, oznámí to soudu bez zbytečného odkladu. Dozví-li se soud, že opatrovník uvedené podmínky nesplňuje, nahradí ho bez zbytečného odkladu novým opatrovníkem (odstavec druhý). b) K probíhajícímu řízení o jmenování likvidátora
[36] Již v předchozím kasačním rozhodnutí Nejvyšší soud zcela zřetelně formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého zásadně není možné rozhodnout o jmenování hmotněprávního opatrovníka právnické osoby, probíhá-li souběžně řízení o zrušení právnické osoby s likvidací a jmenování likvidátora.
[37] Je tomu tak proto, že jmenováním likvidátora jakožto osoby, která nabývá působnosti statutárního orgánu (§ 193 o. z.), zpravidla odpadnou důvody pro jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti (byly-li vůbec dány).
[38] V projednávané věci odvolací soud ve vztahu k řízení o jmenování likvidátora uvedl, že „s ohledem na nesouhlasné stanovisko R. S. a na zjištění z jiných řízení, kde dochází k cíleným obstrukcím účastníků, nelze reálně očekávat, že by v dohledné době mohlo dojít k pravomocnému rozhodnutí ve věci samé“ a společnosti hmotněprávního opatrovníka jmenoval, aniž by se jakkoliv vypořádal se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2016, sp. zn. 29 Cdo 396/2016, uveřejněného pod číslem 123/2017 Sb. rozh. obč., o které Nejvyšší soud v předchozím kasačním rozhodnutí opřel závěr uvedený výše v odstavci [36].
[39] Jmenoval-li odvolací soud navzdory probíhajícímu řízení o jmenování likvidátora společnosti bez dalšího hmotněprávního opatrovníka, postupoval v rozporu se závazným právním názorem Nejvyššího soudu vyjádřeným v předchozím kasačním rozhodnutí.
[40] Právní posouzení věci odvolacím soudem je tudíž nesprávné. c) Shrnutí rozhodnutí
[41] Jelikož řešení dovoláním otevřené otázky hmotněprávního opatrovnictví právnické osoby, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné a dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a aniž se (pro nadbytečnost) zabýval ostatními dovolacími námitkami, rozhodnutí odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).
[42] V další fázi řízení se odvolací soud na prvním místě vypořádá s otázkou vlivu řízení o jmenování likvidátora na řízení v projednávané věci. Přitom zohlední aktuální stav řízení o jmenování likvidátora.
[43] K tomu má Nejvyšší soud za potřebné připomenout, že pro rozhodnutí dovolacího soudu je rozhodující stav v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (§ 243f odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší soud při svém rozhodování proto ke skutečnosti, že po vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu byla společnost soudem zrušena a byla jmenována její likvidátorka, přihlédnout nemůže.
[44] Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud rozhodl o věci bez zbytečného odkladu, o návrhu na odklad právní moci, jež sdílí osud dovolání, samostatně nerozhodoval (srov. obdobně důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. I. ÚS 1785/17).
[45] Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.). V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 3. 2024
JUDr. Filip Cileček předseda senátu