27 Cdo 4439/2018
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa
Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci
navrhovatelky t., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr.
Matejem Kozou, advokátem, se sídlem v Praze 6, Milady Horákové 116/109, PSČ 160
00, o zápis změny do obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod
sp. zn. C 265955/MSPH, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v
Praze ze dne 27. 9. 2018, sp. zn. 14 Cmo 163/2018, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 9. 2018, sp. zn. 14 Cmo 163/2018, ve
výroku II., jakož i usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2018, č. j.
C 265955/RD65/MSPH, Fj 129688/2018/MSPH, v té části výroku III., kterou byl
zamítnut návrh na zápis změn do obchodního rejstříku ze dne 13. 4. 2018, č. j.
Fj 129688/2018/MSPH, se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního
stupně k dalšímu řízení.
[1] Městský soud v Praze (dále jen „rejstříkový soud“) usnesením ze dne
20. 4. 2018, č. j. C 265955/RD65/MSPH, Fj 129688/2018/MSPH, spojil řízení o
návrhu na zápis změn doručeném soudu dne 13. 4. 2018 pod č. j. Fj
129688/2018/MSPH a řízení o návrhu na zápis změn doručeném soudu dne 17. 4. 2018, pod č. j. Fj 133978/2018 ke společnému řízení (výrok I.), vyslovil
neúčinnost zpětvzetí návrhu doručeného soudu dne 13. 4. 2018 (výrok II.) a
zamítl oba návrhy na zápis změn do obchodního rejstříku (výrok III.). [2] Rejstříkový soud vyšel (mimo jiné) z toho, že:
1/ Společnost t. (dále též jen „společnost“), má dva jednatele – P. U. a
T. H. – kteří jsou zároveň jejími společníky, přičemž každý z nich má 50% podíl
na společnosti. 2/ Návrhem ze dne 13. 4. 2018, pod č. j. Fj 129688/2018/MSPH, se
společnost domáhala výmazu jednatele P. U. ke dni zániku jeho funkce 22. 3. 2018 z obchodního rejstříku; návrh byl podepsán jednatelem T. H. 3/ Návrhem ze dne 17. 4. 2018, pod č. j. Fj 133978/2018, se společnost
domáhala výmazu jednatele T. H. ke dni zániku jeho funkce 13. 4. 2018 z
obchodního rejstříku; návrh byl podepsán advokátem Mgr. Jiřím Slavíčkem na
základě plné moci udělené mu jednatelem P. U. 4/ K oběma návrhům byly doloženy listiny osvědčující rozhodnutí valné
hromady společnosti o odvolání jednatelů pro porušení povinností při výkonu
funkce přijaté per rollam; valná hromada hlasy společníka H. rozhodla o
odvolání jednatele U. a hlasy společníka U. nato rozhodla o odvolání jednatele
H. 5/ Podáním ze dne 16. 4. 2018 společnost zastoupená advokátem Mgr. Jiřím
Slavíčkem (zmocněným jednatelem P. U.) vzala zpět návrh ze dne 13. 4. 2018 (na
výmaz P. U.). 6/ Podle společenské smlouvy společnosti je rozhodnutí mimo valnou
hromadu (per rollam) přijato, hlasují-li pro ně společníci s nadpoloviční
většinou všech hlasů. [3] Na takto ustaveném skutkovém základu rejstříkový soud nejprve
konstatoval, že z doložených listin je patrné, že společníci vedou spor o to,
kdo z nich porušil povinnost vykonávat svou funkci jednatele s péčí řádného
hospodáře. Posouzení této otázky pak souvisí s tím, kdo je oprávněn vykonávat
hlasovací právo s ohledem na § 173 odst. 1 písm. c) zákona č. 90/2012 Sb., o
obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen
„z. o. k.“). Od této skutečnosti se odvíjí, zda rozhodnutí bylo přijato či
nikoliv, když společenská smlouva stanoví pro přijetí takového rozhodnutí
nadpoloviční většinu všech hlasů. [4] Rejstříkový soud uvedl, že rejstříkové řízení je řízením nesporným a
je ovládáno registračním principem, který nedává rejstříkovému soudu prostor
pro zjišťování sporných skutečností a jejich dokazování, a proto se přezkum
omezuje pouze na splnění předepsaných formálních náležitostí. Oba návrhy
vychází z rozhodnutí per rollam, přičemž každý z jednatelů odvolávaných z
funkce pro porušování povinností měl být „z rozhodování per rollam vyloučen“,
neboť jsou současně společníky společnosti.
[5] Protože rejstříkový soud nemůže přezkoumávat platnost rozhodnutí
valné hromady, nemohl v projednávané věci postavit na jisto, které z rozhodnutí
o odvolání jednatelů (popřípadě zda obě rozhodnutí) byla přijata platně. [6] S odkazem na § 78 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných
rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále
jen „zákon o veřejných rejstřících“ či „z. v. r.“), rejstříkový soud rozhodl o
neúčinnosti zpětvzetí návrhu, které učinil P. U. ohledně návrhu podaného
jednatelem T. H., a zamítl oba návrhy s tím, že nejsou splněny podmínky pro
zápis změn do obchodního rejstříku. [7] Proti výroku III. usnesení soudu prvního stupně podala společnost,
zastoupená J. E., prokuristou, odvolání v rozsahu, v němž byl zamítnut návrh ze
dne 13. 4. 2018 na výmaz jednatele P. U. Podáním ze dne 1. 6. 2018 vzal za
společnost Mgr. Jiří Slavíček (zmocněn jednatelem P. U.) odvolání zpět. [8] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodl o
neúčinnosti zpětvzetí odvolání Mgr. Jiřím Slavíčkem (první výrok) a usnesení
soudu prvního stupně v napadeném rozsahu potvrdil (druhý výrok). [9] Odvolací soud nejprve uvedl, že prokurista J. E. je oprávněn za
společnost jednat samostatně, a tak je osobou oprávněnou podat za společnost
odvolání. S ohledem na zřejmý konflikt mezi společníky odvolací soud současně
konstatoval, že nelze přiznat účinnost právnímu jednání Mgr. Jiřího Slavíčka,
zmocněného P. U., jímž vzal odvolání podané prokuristou zpět. [10] S odkazem na judikaturu vymezující rozsah přezkumné činnosti
rejstříkového soudu, odvolací soud uzavřel, že rejstříkový soud rozhoduje
toliko na základě doložených listin, z nichž musí údaje o zapisovaných
skutečnostech vyplývat; jsou-li listiny rozporné a ke zjištění skutečností bude
třeba provést dokazování, pak nemůže takové řízení vést rejstříkový soud a
takový návrh musí být zamítnut. Odvolací soud proto přisvědčil názoru
rejstříkového soudu, který jej vedl k zamítnutí návrhů. [11] Proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu podala společnost
zastoupená advokátem Mgr. Matejem Kozou (zmocněným prokuristou J. E.) dovolání,
jehož přípustnost opírá o § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
(dále jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení
otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla
vyřešena, a to zda v rejstříkovém řízení vedeném podle zákona o veřejných
rejstřících lze považovat spornost skutečností významných pro posouzení
platnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným za důvod k
zamítnutí návrhu na zápis do obchodního rejstříku.
[12] Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném
právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s.
ř.), a navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu změnil tak, že
vymaže jednatele společnosti P. U. z obchodního rejstříku.
[13] Dovolatelka je přesvědčena, že rejstříkový soud není – v souladu s
registračním principem ovládajícím rejstříkové řízení – oprávněn přezkoumávat
důvody pro odvolání P. U. z funkce jednatele, a tudíž není ani oprávněn
posuzovat, zda P. U. jako společník byl či nebyl oprávněn hlasovat podle § 173
odst. 1 písm. c) z. o. k., neboť přezkoumávání těchto důvodů je významné pro
posouzení platnosti či neplatnosti rozhodnutí valné hromady o odvolání P. U. z
funkce. Posuzovat platnost usnesení valné hromady však rejstříkovému soudu
nepřísluší.
[14] Role rejstříkového soudu je podle dovolatelky omezena pouze na to,
aby prověřil, zda z návrhu na zápis změny a k němu přiložených listin vyplývá,
že valná hromada dovolatele přijala rozhodnutí o odvolání P. U. z funkce
jednatele, a zda tento návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti.
[15] Citujíc usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29
Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek (dále jen „R 62/2018“), dovolatelka vyjadřuje názor, že rejstříkový
soud může v řízení o výmaz nebo změnu zápisu do obchodního rejstříku
přihlédnout pouze k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako
by nebylo přijato (odkazujíc na § 45 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb.,
občanského zákoníku), nikoliv „dovozovat spornost ohledně vad, které by mohly
způsobit neplatnost rozhodnutí valné hromady (jako například nedostatečný počet
hlasů pro přijetí rozhodnutí valné hromady).“
[16] Dovolání je přípustné k řešení dovolatelkou předestřené otázky,
neboť odvolací soud se při jejím řešení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe
Nejvyššího soudu.
[17] Dovolání je i důvodné.
[18] Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle
§ 86 tohoto zákona, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které
se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu
doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím
zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.
[19] Nejvyšší soud ve vztahu k rozsahu přezkumné činnosti rejstříkového
soudu v režimu právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 vyložil, že:
1/ Úprava rejstříkového řízení v zákoně o veřejných rejstřících spočívá
– stejně jako tomu bylo v občanském soudním řádu ve znění účinném od 1. 7. 2005
do 31. 12. 2013
– na tzv. registračním principu; rejstříkový soud je tak zásadně oprávněn
přezkoumat formální předpoklady návrhu a pouze dílčím způsobem také předpoklady
hmotněprávní (a to zpravidla jen tehdy, jestliže zapisované skutečnosti nemají
podklad v notářském zápisu).
2/ Rejstříkový soud – až na výjimky stanovené zákonem – podaný návrh
věcně nezkoumá, ale přezkoumává pouze splnění předepsaných formálních
náležitostí.
3/ Řečené však neznamená, že soudu přísluší toliko ověřit, zda k návrhu
byly připojeny požadované listiny; jak se podává z výslovného znění § 90 odst.
1 z. v. r., rejstříkový soud ověřuje, zda údaje, které mají být podle návrhu
zapsány, z těchto listin vyplývají. Jinak řečeno, nestačí pouhé zjištění, že
listiny byly připojeny, ale je nutné také zkoumat jejich obsah.
4/ V důsledku registračního principu ovládajícího procesní úpravu řízení
ve věcech veřejného rejstříku však rejstříkový soud nemá prostor pro zjišťování
sporných skutečností tak, jak je to běžné v občanskoprávním (sporném či
nesporném) řízení. Nemůže-li rejstříkový soud uzavřít, že údaje, které mají být
podle návrhu zapsány, vyplývají z připojených listin, návrh na zápis do
obchodního rejstříku zamítne.
5/ Nicméně ne vždy platí, že existence sporu mezi dotčenými osobami
(např. mezi společníky společnosti, mezi společností a jejími společníky či
členy jejích orgánů apod.) o tom, zda z připojených listin vyplývají
skutečnosti, které mají být zapsány do obchodního rejstříku, bez dalšího vede k
zamítnutí návrhu na zápis těchto skutečností.
6/ Jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady společnosti
s ručením omezeným, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí
valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat (neurčuje-li
zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [§
191 a násl. z. o. k.]; v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné
hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 z. o. k.).
Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je
třeba je považovat za platné.
7/ S účinností od 1. 1. 2014 rejstříkovému soudu nepřísluší v
rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s
ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené
usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. K vadám, pro které se na
usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato (srov. zejména § 45 odst.
1 a 2 z. o. k. a § 245 o. z.), však rejstříkový soud přihlédnout musí.
8/ Nedostatek usnášeníschopnosti valné hromady společnosti s ručením
omezeným či nedostatečný počet hlasů, odevzdaných pro přijetí usnesení valné
hromady, je zásadně důvodem neplatnosti usnesení valné hromady, nikoliv vadou,
pro kterou se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato.
[20] K tomu srov. R 62/2018, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.
8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, a judikaturu v něm citovanou.
[21] Ze shora uvedeného se podává, že vady, které způsobují toliko
neplatnost usnesení valné hromady, zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu
na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku,
a to ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z
aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že
odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením
omezeným, nezbývá jí, než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné
hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení
valné hromady vyslovena, bude toto usnesení platné, byť by bylo stiženo vadami
odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti (srov. obdobně usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 5544/2017).
[22] V poměrech projednávané věci rejstříkový soud zamítl návrh na výmaz
P. U. jako jednatele společnosti z obchodního rejstříku „z důvodu spornosti“
otázky zákazu výkonu hlasovacího práva, respektive spornosti toho, zda bylo
usnesení o jeho odvolání přijato dostatečnou většinou hlasů, což jsou
skutečnosti významné pro posouzení platnosti usnesení valné hromady, kterým byl
P. U. z funkce odvolán.
[23] Jelikož soudu rozhodujícímu ve věcech veřejného rejstříku posuzovat
platnost usnesení valné hromady nepřísluší, není právní posouzení věci
odvolacím soudem (který se ztotožnil s postupem rejstříkového soudu) správné.
[24] Jelikož dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn
právem, neboť právní posouzení věci odvolacím soudem je nesprávné, Nejvyšší
soud – aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a
aniž se zabýval dalšími námitkami dovolatelky – usnesení odvolacího soudu v
napadeném rozsahu zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.). Důvody, pro které nemohlo
obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na rozhodnutí rejstříkového
soudu; Nejvyšší soud proto v odpovídajícím rozsahu zrušil i je a věc vrátil
soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
[25] Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný
(§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 12. 2019
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu