28 Cdo 1661/2009
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy
Brožové a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní
věci žalobce Ing. J. L. V., zastoupeného advokátem, proti žalovanému S. m. Z.,
zastoupenému advokátkou, o zaplacení částky ve výši 200.000,- Kč s
příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 38 C 16/2007, o
dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze
dne 20. 11. 2008, č. j. 60 Co 319/2008 – 136, takto:
I. Rozsudek Krajského soudu ve Zlíně ze dne 20. listopadu 2008, č. j. 60 Co
319/2008 – 136, jakož i rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 25. 4. 2008,
č.j. 38 C 16/2007-114 se zrušuje.
II. Věc se vrací Okresnímu soudu ve Zlíně k dalšímu řízení.
A. Předchozí průběh řízení
Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 200.000,- Kč s příslušenstvím
z titulu bezdůvodného obohacení. Uvedl, že se zúčastnil veřejné obchodní
soutěže o nejvýhodnější návrh na uzavření smlouvy o převodu všech akcií
společnosti T. Z., a.s v majetku žalovaného a v souladu s podmínkami soutěže
zaplatil nevratný administrativní poplatek ve výši 200.000,- Kč. Následně došlo
ke zrušení vyhlášené soutěže, avšak žalovaný, přes výzvu žalobce ze dne
2.10.2007, bezdůvodně odmítl administrativní poplatek žalobci vrátit, přestože
žalobce poukázal na neplatnost vyhlášené veřejné obchodní soutěže, neboť nebyla
schválena obecním zastupitelstvem města Z.
Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že Rada města Z. byla oprávněna
vyhlášení veřejné obchodní soutěže žalovaným schválit, což vyplývá z ustanovení
§ 102 odst. 2 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „zákon č.
128/2000 Sb.“).. Dále poukázal na skutečnost, že žalobce svou účastí v soutěži
vyslovil s jejími podmínkami souhlas. Bylo mu tak známo, že administrativní
poplatek je nevratný a soutěž může být dle vyhlášených podmínek kdykoliv
zrušena.
Soud prvního stupně žalobci vyhověl a rozhodnutím ze dne 25.4.2008, č.j. 38 C
16/2007 – 114 žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 200.000,- Kč s
příslušenstvím. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že vyhlášení veřejné
obchodní soutěže je absolutně neplatným právním úkonem, neboť byl učiněn Radou
města Z., přestože rozhodování o účasti v již založené obchodní společnosti je
podle § 84 odst. 2 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb. výslovně vyhrazeno obecnímu
zastupitelstvu. Ustanovení § 102 odst. 2 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., podle
kterého je radě vyhrazeno rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka
obchodní společnosti, se podle názoru soudu prvního stupně neuplatní.
K odvolání žalovaného odvolací soud rozsudkem ze dne 20. 11. 2008, č.j. 60 Co
319/2008-136, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud se
ztotožnil se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně a dospěl k
závěru, že k platnosti vyhlášení veřejné obchodní soutěže je zapotřebí souhlas
obecního zastupitelstva, který v souzené věci nebyl dán. Vyhlášení obchodní
veřejné soutěže je proto absolutně neplatným právním úkonem pro rozpor se
zákonem. Ustanovení § 102 odst. 2 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., podle
kterého je radě vyhrazeno rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka
obchodní společnosti, se rovněž podle názoru odvolacího soudu neuplatní.
B. Dovolání a vyjádření k němu
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož
přípustnost spatřoval v ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť jde o
věc zásadního právního významu. Jako dovolací důvod uvedl nesprávné právní
posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Konkrétně uvedl, že
jednotlivé právní úkony, ze kterých se obchodní veřejná soutěž skládá, je možné
od sebe oddělit a odděleně tak posuzovat jejich platnost z hlediska jednání
příslušných orgánů obce. Důsledkem vyhlášení soutěže přitom nebyl zánik či
změna účasti obce v již založené právnické osobě, ale stanovení závazných
podmínek obchodní veřejné soutěže, přičemž podmínky soutěže ponechávaly
rozhodnutí o účasti v založené právnické osobě na zastupitelstvu obce. Konečně
žalovaný uvedl, že vyhlášením soutěže rada naplňovala usnesení zastupitelstva a
zabezpečovala hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, který byl schválen
usnesením zastupitelstva a počítal s příjmem z prodeje akcií společnosti T. Z.
a. s.
Žalobce ve svém vyjádření k podanému dovolání uvedl, že jednotlivé fáze veřejné
obchodní soutěže nelze od sebe oddělit, neboť se jedná o proces uzavření jedné
smlouvy. Vyhlášení obchodní veřejné soutěže je navíc kvalifikovanou výzvou k
podávání návrhů na uzavření smlouvy, jejímiž podmínkami je vyhlašovatel vázán.
Současně žalobce odmítl úvahu o „implicitním souhlasu“ zastupitelstva s
vyhlášením soutěže na prodej akcií schválením rozpočtu, protože usnesení
schvalující rozpočet v žádném případě nenahrazuje souhlas zastupitelstva s
vyhlášením obchodní veřejné soutěže.
C. Přípustnost
Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnou osobou,
zastoupenou advokátem a splňuje formální obsahové znaky předepsané § 241a odst.
1 o.s.ř. Dále se dovolací soud zabýval přípustností dovolání.
Protože odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v dovoláním
napadené věci, může být pří¬pustnost dovolání založena jen za podmínky upravené
v § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., tj. pokud dovolací soud, za použití hledisek
příkladmo uvedených v ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř., dospěje k závěru, že
napadené rozhodnutí je zásadního právního významu. Ten je podle § 237 odst. 3
o.s.ř. dán zejména tehdy, jestliže napadené rozhodnutí řeší právní otázku,
která v rozhodování dovolacího soudu ještě nebyla řešena, která je odvolacími
nebo dovolacím soudem řešena rozdílně, nebo také řeší-li odvolací soud určitou
právní otázku jinak, než je posuzováno v konstantní judikatuře dovolacího a
Ústavního soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.1.2002, sp.zn.
20 Cdo 2296/2000) nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237
odst. 3 o.s.ř.).
Žalobce uplatnil právo na vydání bezdůvodného obohacení řádně a včas dopisem ze
dne 2. 10. 2007 (viz § 391 odst. 2 a § 397 obch. zák.). Zásadní právní význam
tak dovolací soud shledává (a potud je dovolání přípustné) v řešení otázky, zda
je nutný souhlas zastupitelstva obce k vyhlášení veřejné obchodní soutěže podle
§ 281 a násl. obch. zák. o převodu akcií ve vlastnictví obce, když z podmínek
vyhlášené obchodní soutěže vyplývá, že návrh smlouvy o převodu těchto akcií,
který by vzešel z této veřejné obchodní soutěže, by musel být před uzavřením
smlouvy schválen zastupitelstvem obce.
D. Důvodnost
Dovolání je důvodné.
1. Ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb. stanoví, že
zastupitelstvu obce je vyhrazeno „rozhodovat o účasti v již založených
právnických osobách.“ Z ustanovení § 41 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. plyne,
že „právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady
obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné.“ Z uvedeného plyne, že
právní úkon, kterým dochází k rozhodnutí o účasti obce v akciové společnosti,
je bez předchozího souhlasu zastupitelstva obce stíženo absolutní neplatností
(§ 39 obč. zák.).
2. V souzené věci žalovaný vyhlásil obchodní veřejnou soutěž, na jejímž
základě mělo dojít k převodu účasti žalovaného ve společnosti T. Z., a. s.
Vyhlásil-li žalovaný obchodní veřejnou soutěž, učinil tím „výzvu k podávání
návrhů na uzavření smlouvy“ (§ 281 obch. zák.). K platnému vyhlášení veřejné
obchodní soutěže je dle § 282 odst. 1 obch. zák. nezbytné, „aby byly písemně
obecným způsobem vymezeny předmět požadovaného závazku a zásady ostatního
obsahu zamýšlené smlouvy, na němž navrhovatel trvá.“ Druhou etapou je
předkládání návrhu do soutěže, který je již obvyklým počátečním právním úkonem
směřujícím k uzavření smlouvy, tedy návrhem. Návrh lze zahrnout do veřejné
obchodní soutěže pouze tehdy, když obsah odpovídá uveřejněným podmínkám soutěže
(§ 284 odst. 1 obch. zák.). Poslední etapou kontraktace je sdělení
vyhlašovatele veřejné obchodní soutěže o přijetí návrhu, jehož doručením
vybranému účastníku je smlouva uzavřena a to za podmínek uvedených v návrhu
(srov. Štenglová, I. – Plíva, S. – Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář.
Praha. C.H.Beck, 2009, s. 868-869).
3. Z principu ochrany obce jako účastníka právních vztahů (srov.
rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. ledna 2004, sp. zn. 32 Odo 11/2004),
dovolací soud dovozuje, že v případech, kdy je platnost uzavření smlouvy o
převodu akcií ve vlastnictví obce obligatorně podmíněna předchozím souhlasem
zastupitelstva obce (§ 84 zákona č. 128/2000 Sb.), je nezbytný souhlas
zastupitelstva obce již k vyhlášení obchodní veřejné soutěže, kterým je činěna
výzva k podávání návrhů (§ 281 obch. zák.), ledaže podmínky veřejné obchodní
soutěže umožňují vyhlašovateli (obci) odmítnout všechny předložené návrhy z
důvodu, že zastupitelstvo obce vybraný návrh neschválí. V takovém případě není
z hlediska účelu ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb. důvodu
sankcionovat pouhé vyhlášení veřejné obchodní soutěže absolutní neplatností,
neboť rozhodnutí o účasti v již založené právnické osobě stále spočívá na
zastupitelstvu obce, které může nebo nemusí udělit souhlas s vybraným návrhem a
v případě, že souhlas neudělí, mohou být odmítnuty všechny předložené návrhy
(viz § 287 odst. 2 obch. zák., podle kterého je vyhlašovatel oprávněn
„odmítnout všechny předložené návrhy, jestliže si toto právo vyhradil v
podmínkách soutěže“). V daném případě podle uveřejněné obchodní veřejné soutěže
ze dne 14. 8. 2007 a článku nazvaného „Zrušení soutěže a odmítnutí předložených
návrhů“ a „Podrobnějších podmínek obchodní veřejné soutěže“ si žalovaný v
souladu s § 283 a § 287 odst . 2 obch. zák. vyhradil právo: a) veřejnou soutěž
kdykoliv a bez uvedení důvodů zrušit, b) odmítnout bez uvedení důvodů všechny
předložené návrhy v termínu do 30. 10. 2007. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný
byl oprávněn odmítnout všechny předložené návrhy i z toho důvodu, že
zastupitelstvo obce nevysloví souhlas s žádným z předložených návrhů. Odvolací
soud tudíž věc nesprávně právně posoudil, pokud dospěl k závěru, že vyhlášení
obchodní veřejné soutěže je v daném případě neplatným právním úkonem.
Z uvedených důvodů nezbylo Nejvyššímu soudu jako soudu dovolacímu než rozsudek
odvolacího soudu bez jednání (§ 243a odst. 1 o.s.ř.) podle § 243b odst. 2 věty
za středníkem o.s.ř. zrušit. Protože důvody, pro které byl rozsudek odvolacího
soudu zrušen, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud
i jeho rozsudek (§ 243b odst. 3 o.s.ř.) a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Pro úplnost dovolací soud uvádí, že v dalším řízení soudy neopomenou zkoumat,
zda administrativní poplatek za účast ve veřejné obchodní soutěži ve výši
200.000,- Kč nebyl stanoven v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku (§
265 obch. zák.) a jako takový nemohl být majetkovým prospěchem získaným plněním
z nepoctivých zdrojů, a tím bezdůvodným obohacením (§ 451 odst. 2 obč. zák.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle občanského
soudního řádu.
V Brně dne 5. srpna 2009
JUDr. Iva B r o ž o v á, v. r.
předsedkyně senátu