USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., identifikační číslo osoby 490 99 451, se sídlem v Teplicích, Přítkovská 1689/14, proti žalovanému J. H., o zaplacení 68 607,10 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 7/2024, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 5. 2024, č. j. 4 Cmo 74/2024-13, t a k t o :
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 19. 3. 2024, č. j. 16 C 7/2024-6, odmítl žalobu pro zmatečnost a na obnovu řízení, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 12. 2023, č. j. 5 Co 209/2023-18 (výrok I), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
2. Usnesením ze dne 2. 5. 2024, č. j. 4 Cmo 74/2024-13, Vrchní soud v Praze usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
4. Je-li dovolatelem – jako je tomu i v posuzovaném případě – fyzická osoba, je nezbytné, aby (nemá-li právnické vzdělání) byla zastoupena advokátem (notářem), jímž musí být dovolání i sepsáno [srov. § 241 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)].
5. Při podání dovolání žalobce nebyl zákonem stanoveným způsobem zastoupen. Z obsahu spisu nevyplývá, že by měl právnické vzdělání (takovou okolnost nedokládá, ba ani netvrdí).
6. Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení právě pro jeho neodstranění zastavuje – vydání rozhodnutí, kterým se řízení končí (§ 241 o. s. ř.), Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. zastavil.
7. Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalovaný nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Žalovaný si vzhledem ke značnému množství jím podávaných dovolání musel být vědom podmínky povinného zastoupení, když byl již mnohokrát poučen o následcích neodstranění takové vady (z vícero rozhodnutí dovolacího soudu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2145/2023, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 21 Cdo 1408/2012). Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22). Práva dovolatele tudíž nebyla ohrožena, jelikož poučení o náležitém zastoupení se mu (dříve) opakovaně dostalo.
8. Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky povinného zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu (shodně např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2145/2023, ze dne 7. 9. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2334/2023, či ze dne 29. 1. 2024, sp. zn. 24 Cdo 138/2024).
9. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatel spolu s dovoláním opětovně vznesl námitku podjatosti soudců, tentokrát soudců senátu Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jeho odvolání. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýká jejich postup v řízení o projednávané věci, vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu jednak jako nedůvodnou (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k ustanovení § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSČR 104/2017).
10. Dovolatel v dovolání vznesl žádost podle § 243 o. s. ř. o odložení vykonatelnosti napadeného usnesení. Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o tomto akcesorickém návrhu, který sdílí osud samotného dovolání, již nerozhodoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16).
11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3, věta druhá, o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 8. 2024
Mgr. Petr Kraus předseda senátu