28 Cdo 2491/2013
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy
Brožové a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph. D., v právní
věci žalobkyně České pojišťovny a. s., IČO: 45272956, se sídlem Praha, Spálená
75/16, proti žalované B. Š., o zaplacení částky 518.320,- Kč s příslušenstvím,
vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 14 C 180/2009, o dovolání
žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2012, č. j. 54
Co 143/2012-47, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
A. Předchozí průběh řízení
Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu domáhala vydání bezdůvodného
obohacení ve výši 518.320,- Kč s příslušenstvím, které mělo žalované vzniknout
neoprávněným vyplacením pojistného plnění, neboť bylo vyplaceno na základě
podvodně uzavřené pojistné smlouvy, falešné plné moci a neoprávněně uplatněné
pojistné události. Konkrétně uvedla, že dne 20. 3. 2007 uzavřela
prostřednictvím žalované jako její zástupkyně pojistnou smlouvu se zástupcem
společnosti Trigem Invest s. r. o. Předmětem pojistné smlouvy bylo havarijní
pojištění vozidla Mercedes E 270 CDI, RZ 7A0 9306. V období od 19. 5. do 21. 5. 2007 pak mělo dojít k pojistné události spočívající v odcizení části tohoto
vozidla neznámým pachatelem v republice Srbsko. Žalobkyně následně dne 27. 8. 2007 na základě uvedené pojistné události vyplatila pojistné plnění ve výši
518.320,- Kč na účet žalované. Z usnesení Policie ČR, OŘ pro Prahu IV, SKPV ze
dne 8. 1. 2009, č. j.: ORIV-432-71/TČ-2008-001478, doručeného žalobkyni dne 16. 1. 2009 však žalobkyně zjistila, že předmětná pojistná smlouva byla uzavřena s
osobou, která nebyla oprávněna za společnost Trigem Invest s. r. o. jednat, a
která pojistnou smlouvu uzavřela s podvodným úmyslem. Za této situace žalobkyně
dospěla k závěru, že na předmětnou pojistnou smlouvu je třeba nahlížet jako na
neuzavřenou. Současně uvedla, že i plná moc zmocňující žalovanou k přijetí
pojistného plnění za společnost Trigem Invest s. r. o. byla falešná a že k
pojistné události vůbec nedošlo. Přijetím pojistného plnění ve výši 518.320,-
Kč tak vzniklo žalované bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vydat. Žalovaná v odporu proti platebnímu rozkazu a v následném vyjádření uvedla, že
pojistnou smlouvu uzavřela dle pokynů a vnitropodnikových předpisů České
pojišťovny a navrhovala zamítnutí žaloby. O škodné události se dozvěděla od
údajného zástupce společnosti Trigem Invest s. r. o. pana Dipl. Ing. Z. A.,
který ji z důvodu pobytu v zahraničí zmocnil k vyřizování všech záležitostí
týkajících se škodné události. Z uvedeného důvodu škodnou událost nahlásila,
vyřídila a přijala pojistné plnění na svůj účet. Z vyplaceného pojistného
plnění si ponechala částku určenou na úhradu vlastních nákladů spojených s
vyřizováním pojistné události, část plnění převedla na účet České pojišťovny
jako úhradu dlužného pojistného a zbylou částku 473.647,-Kč ihned po vyplacení
zaslala dle pokynu zmocnitele Dipl. Ing. Z. A. a na základě uzavřené plné moci
na jím určené účty. Obvodní soud pro Prahu 6, jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 20. 4. 2011, č. j. 14 C 180/2009-24, žalobě co do částky 44.673,-Kč vyhověl, ve zbytku
žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Soud vzal za prokázané, že žalovaná
jako zástupkyně České pojišťovny uzavřela pojistnou smlouvu o sdruženém
pojištění vozidla s údajným zástupcem společnosti Trigem Invest s. r. o., avšak
osoba jednající za společnost Trigem Invest s. r. o. nebyla oprávněna za tuto
společnost pojistnou smlouvu uzavřít.
Dle soudu prvního stupně proto k uzavření
pojistné smlouvy vůbec nedošlo a žalobkyní poskytnuté pojistné plnění bylo
bezdůvodným obohacením vzniklým plněním bez právního důvodu. Pro daný spor však
byla dle soudu prvního stupně zásadní otázka, kdo se na úkor žalobkyně
bezdůvodně obohatil. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalované
bezdůvodné obohacení v žalovaném rozsahu nevzniklo, neboť aby se mohla
obohatit, musela by nabýt majetkový prospěch. Jelikož však z provedeného
dokazování soud zjistil, že se žalovaná stala součástí podvodného jednání a
částku 473.647,-Kč poukázala na účty jiných osob, aniž by bylo prokázáno její
propojení s těmito osobami, dospěl soud k závěru, že se žalovaná o částku
473.647,-Kč neobohatila, a proto nemá povinnost ji vydat. Co do částky
44.673,-Kč, která zůstala na účtu žalované, soud žalobě vyhověl, jelikož
přijetím částky 44.673,-Kč vznikl žalované majetkový prospěch a tudíž se v této
výši na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Městský soud v Praze jako soud odvolací, rozsudkem ze dne 23. 5. 2012, č. j. 54
Co 143/2012-47, k odvolání žalobkyně potvrdil výrok soudu prvního stupně,
kterým byla žaloba co do částky 473.647,- Kč s příslušenstvím zamítnuta. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná při
vyřizování pojistné události nevystupovala ani jako spolupachatel podvodu, ani
jako adresát plnění a navíc, že žalovaná jednala na základě plné moci domnělého
pojistníka Dipl. ing. Z. A. Nejednala tedy svým jménem, ale jménem domnělého
pojistníka a na jeho účet. Při vyplacení pojistného plnění plnila pouze roli
platebního místa. Dále odvolací soud uvedl, že vyplacené finanční prostředky ve
výši 473.647,- Kč byly určeny pro domnělého pojistníka, nikoli pro žalovanou, a
proto také vydání bezdůvodného obohacení v této výši bylo dle odvolacího soudu
možné důvodně požadovat nikoliv po žalované, nýbrž po domnělém pojistníkovi. B. Dovolání
Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2012, č. j. 54 Co
143/2012-47, podala žalobkyně včasné dovolání, jehož přípustnost spatřuje v §
237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Jako dovolací důvody uvedla, že rozhodnutí
odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 2
písm. b) o. s. ř.] a dále že řízení před odvolacím soudem bylo postiženo vadou,
která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [§ 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Konkrétně namítala:
a) soudy obou stupňů dospěly k závěru, že vyplacení pojistného plnění
žalované bylo plněním bez právního důvodu. Přitom platí, že v případě
bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu stíhá povinnost vydat
bezdůvodné obohacení vždy osobu, která toto plnění fakticky převezme, přičemž
není právně významné, že osoba, která plnění převzala, jej následně poskytla
třetí osobě. Bez významu je i přesvědčení osoby, která plnění vydala a osoby,
která plnění přijala, o tom, že se jedná o plnění určené třetí osobě. b) není správné zjištění odvolacího soudu, že žalovaná byla společností
Trigem Invest s. r. o. zmocněna k převzetí pojistného plnění od žalobkyně. Žalobkyně před soudy obou stupňů prokázala, že žalovaná přijala plnění na
základě neexistující plné moci, jelikož osoby oprávněné jednat za společnost
Trigem Invest s. r. o. tuto plnou moc nepodepsaly. c) i v případě, že by žalovaná byla společností Trigem Invest s. r. o. zmocněna k převzetí pojistného plnění, stíhá ji povinnost vyplacené pojistné
plnění vydat, a to ze dvou důvodů. Jednak společnost Trigem Invest s.r.o. jako
zmocnitelka toto plnění nikdy nepřijala a navíc žalovaná byla zmocněna toliko k
převzetí plnění plynoucího z pojistné smlouvy, avšak plnění vyplacené žalobkyní
nebylo plněním z pojistné smlouvy, nýbrž plněním bez právního důvodu. Jelikož
žalovaná nebyla zmocněna k převzetí plnění bez právního důvodu, došlo v tomto
případě k zastoupení nad rámec plné moci a povinnost vydat plnění tedy nemohla
vzniknout společnosti Trigem Invest s. r. o. jako zastoupenému. Žalovaná se k dovolání nevyjádřila. C. Přípustnost
Vzhledem ke skutečnosti, že napadené rozhodnutí bylo vyhlášeno před dnem
účinnosti zákona č. 404/2012 Sb., dovolací soud věc s ohledem na čl. II bod 7
cit. zákona a s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. IV. ÚS 1572/11, projednal podle občanského soudního řádu ve znění před 1. 1. 2013. Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnou osobou
zastoupenou advokátem a že splňuje formální obsahové znaky předepsané v § 241a
odst. 1 o. s. ř. Protože v souzené věci byl rozsudkem odvolacího soudu potvrzen rozsudek soudu
prvního stupně, může být přípustnost dovolání založena toliko podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., podle něhož je dovolání přípustné pokud „dovolací soud
dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce
zásadní význam“. Podle § 237 odst. 3 o. s. ř.
má rozhodnutí odvolacího soudu po
právní stránce zásadní právní význam „zejména tehdy, řeší-li právní otázku,
která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy
rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka
posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2
písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží“. K řešení otázky, která osoba je povinna bezdůvodné obohacení vydat, zda osoba,
která plnění převzala, nebo osoba, na jejíž účet bylo plněno (sub a/), dovolací
soud odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž povinnost
vydat plnění získané bez právního důvodu vzniká tomu, kdo jej získal. Tím, kdo
plnění získal, není osoba, která má předmět plnění aktuálně ve svém držení nebo
osoba, která jej skutečně spotřebovala, nýbrž ten, komu bylo bez právního
důvodu plněno. Osobou povinnou vydat plnění získané bez právního důvodu je
tudíž adresát tohoto plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2868/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2009,
sp. zn. 30 Cdo 1197/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. 33 Odo 221/2002). Z uvedeného vyplývá, že osobou povinnou vydat plnění získané
bez právního důvodu je adresát tohoto plnění, jímž v souzené věci nebyla
žalovaná, která byla pouze zmocněncem, a vyplacené plnění jí nebylo určeno. Plnění bylo adresováno jejímu zmocniteli, falešnému - domnělému zástupci
společnosti Trigem Invest s. r. o. a povinnost vydat bezdůvodné obohacení tedy
nestíhá žalovanou, nýbrž falešného - domnělého zástupce. Opačný závěr by vedl k
absurdnímu důsledku, kdy by při zneužití jiné osoby k podvodu a získání
bezdůvodného obohacení, byla legitimována k vydání bezdůvodného obohacení
zneužitá osoba a ne osoba, která se skutečně obohatila. Protože je nastolená
otázka odvolacím soudem řešena v souladu s ustálenou judikaturou, nemůže
založit přípustnost dovolání. Dále dovolatelka namítá, že odvolací soud vychází z nesprávného skutkového
zjištění (sub b/), že žalovaná byla společností Trigem Invest s. r. o. zmocněna
k převzetí pojistného plnění od žalobkyně. Uvedená námitka rovněž nemůže
přípustnost dovolání založit, neboť odvolací soud ve svém rozhodnutí vycházel
ze zjištění, že žalovaná jednala jménem domnělého pojistníka Dipl. ing. Z. A. a
nikoliv jménem společnosti Trigem Invest s.r.o. Navíc je uvedená námitka
žalobkyně námitkou napadající skutková zjištění, která nemůže přípustnost
dovolání založit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2346/2007, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 3. 2004, sp. zn. 29 Odo 579/2002). Konečně námitka dovolatelky týkající se překročení oprávnění vyplývající z plné
moci (sub c/) není relevantní již proto, že podle skutkových zjištění, z nichž
odvolací soud vycházel, jednala žalovaná jako zmocněnkyně domnělého pojistníka
a byla jím také zmocněna převzít pojistné plnění, které soudy obou stupňů
právně kvalifikovaly jako plnění bez právního důvodu.
Ostatně, jak již bylo
uvedeno, namítá-li žalobkyně, že žalovaná nebyla zmocněna společností Trigem
Invest s.r.o. k převzetí plnění, napadá skutková zjištění soudů nižších stupňů,
podle nichž, žalovaná skutečně nebyla zmocněna k převzetí plnění společností
Trigem Invest s.r.o., ale domnělým pojistníkem Dipl. ing. A. Z. Dovolací soud
proto opakovaně uvádí, že námitky napadající skutková zjištění přípustnost
dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nemohou založit. Z uvedených
důvodů ani posledně uvedená námitka, týkající se překročení plné moci nemůže
založit přípustnost dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je dán tím, že žalobkyně u dovolacího
soudu neuspěla a žalované prokazatelné náklady nevznikly.
Z důvodů výše uvedených dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání žalobkyně je
nepřípustné, a proto dovolání bez jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.) podle §
243b odst. 5 věty první ve spojení s § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné
odmítl.
Citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou k dispozici na internetových
stránkách www.nsoud.cz.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského
soudního řádu.
V Brně dne 15. ledna 2014
JUDr. Iva B r o ž o v á
předsedkyně senátu