28 Cdo 2667/2025-143
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Zdeňka Sajdla a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause ve věci žalobců: a) G. S.-R.-R., a b) L. S.-R.-R., oba zastoupeni Mgr. Magdalenou Dvořákovou Cilínkovou, advokátkou se sídlem v Praze, Bolzanova 1615/1, za účasti: 1) H. S.-R., 2) E. S., 3) Ch. S.-S., 4) E. S., 5) R. M. B., 6) G. W., 7) A. G., všichni zastoupeni JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem se sídlem v Praze, Ovocný trh 1096/8, 8) město Kyjov, IČO 00285030, se sídlem v Kyjově, Masarykovo náměstí 30/1, a 9) EG.D Holding, a.s., IČO 28085400, se sídlem v Brně, Lidická 1873/36, o nahrazení rozhodnutí správního orgánu, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 13 C 125/2024, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. června 2025, č. j. 21 Co 790/2025-120, t a k t o:
Usnesení Krajského soudu Brně ze dne 10. 6. 2025, č. j. 21 Co 790/2025-120, se ruší; současně se ruší i usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 5. 2025, č. j. 13 C 125/2024-111, a věc se vrací Okresnímu soudu v Hodoníně k dalšímu řízení.
1. Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) výše označeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Hodoníně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 2. 5. 2025, č. j. 13 C 125/2024-111, jímž bylo odmítnuto podání žalobců ze dne 20. 5. 2024 doplněné podáním ze dne 17. 2. 2025 a bylo rozhodnuto o nákladech řízení (výrok I usnesení odvolacího soudu); současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
2. Žalobci podáním ze dne 20. 5. 2024 uplatnili návrh na zahájení soudního řízení, který na základě výzvy Okresního soudu v Hodoníně ze dne 29. 1. 2025, č. j. 13 C 125/2024-104, k odstranění vad žaloby doplnili podáním ze dne 17. 2. 2025. V něm vyjádřili názor, že jimi uplatněný návrh na zahájení soudního řízení má jak prvky žaloby podle části třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), tak i prvky žaloby podle části páté o. s. ř. Označili přitom rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravská kraj ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. 1RP4052/2011-130753, č. j. SPU 385945/2023, 3360/92/1-RZN/2697, a rozhodnutí Ústředí Státního pozemkového úřadu, Sekce majetku státu, Oddělení restitucí, ze dne 12. 1. 2024, č. j. SPU 018566/2024, jejichž nahrazení se v řízení domáhají, a vylíčili, že má být nově rozhodnuto tak, aby byli určeni vlastníky „ideální jedné třetiny nemovitých věcí děleno dvěma vzhledem k celku“, a to parcely PK st. XY s domem č. p. XY v k. ú. XY a parcel PK st. XY s domem č. p. XY, PK st. XY s domem č. p. XY a PK st. XY s domem č. p. XY, vše v k. ú. XY.
3. Odvolací soud se ovšem ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že návrh na zahájení soudního řízení učiněný žalobci (podáními ze dne 20. 5. 2024 a ze dne 17. 2. 2025) je pro neurčitost neprojednatelným. Vytkl přitom, že se žalobci v řízení dle části páté o. s. ř. vadně domáhají nahrazení rozhodnutí pozemkového úřadu výrokem, že se na projednávanou věc vztahuje režim zákona o půdě (aniž by navrhovali, jak má být restituční spor rozhodnut), a že se v řízení dle části třetí o. s. ř. vadně domáhají nahrazení rozhodnutí pozemkového úřadu, řádně nespecifikují účastníky řízení vystupující na straně žalované a neupřesňují výši spoluvlastnických podílů, jichž se domáhají. Žalobu proto pro neurčitost odmítl.
4. Proti usnesení odvolacího soudu podali dovolání žalobci. Předestřeli otázku náležitostí návrhu na zahájení soudního řízení a předpokladů, za nichž lze žalobu odmítnout. Měli za to, že takto nastolená otázka se zřetelem ke specifickým poměrům projednávané věci nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud řešena. Namítali, že odvolací soud uplatněnou žalobu ve znění jejího doplnění ze dne 17. 2. 2025 neposoudil dle obsahu a dospěl tak k nesprávnému závěru, že je žaloba i přes své doplnění neprojednatelná. Navrhli, aby dovolací soud usnesení soudů nižšího stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
5. Po zjištění, že dovolání směřující proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnými osobami (žalobci) zastoupenými advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.) a ve lhůtě stanovené § 240 odst. 1 o. s. ř., je Nejvyšší soud shledal přípustným (podle § 237 o. s. ř.) pro řešení dovolateli vymezené otázky náležitostí návrhu na zahájení soudního řízení a předpokladů, za nichž jej lze odmítnout, jež byla odvolacím soudem vyřešena odchylně od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (viz judikaturu dále citovanou).
6. Zmatečnosti (§ 229 odst. 1, odst. 2 písm. a/, b/, odst. 3 o. s. ř.) ani jiné vady řízení, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí o věci a k nimž dovolací soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (srov. § 242 odst. 3 o. s. ř.), se z obsahu spisu nepodávají a dovolatelé je ani nenamítají.
7. Nejvyšší soud se proto dále zabýval tím, zda je dán důvod vymezený dovoláním, tedy prověřením správnosti právního posouzení věci odvolacím soudem v hranicích dovoláním vymezené otázky. O nesprávné právní posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.) jde tehdy, posoudil-li odvolací soud věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně vybranou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
8. Podle § 246 odst. 2 o. s. ř. musí žaloba podle části páté o. s. ř. kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4) obsahovat označení účastníků řízení, sporu nebo jiné právní věci, o které správní orgán rozhodl, a rozhodnutí správního orgánu, vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že žaloba je podána včas, údaje o tom, v čem žalobce spatřuje, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech, označení důkazů, které by měly být v řízení před soudem provedeny, jakož i to, v jakém rozsahu má být spor nebo jiná právní věc soudem projednána a rozhodnuta a jak má být spor nebo jiná právní věc soudem rozhodnuta.
9. Vyžaduje-li zákon (§ 246 odst. 2 o. s. ř.), aby bylo ze žaloby patrno, jak má být spor nebo jiná právní věc rozhodnuta, jde o požadavek obsahový. Takový požadavek žalobce splní, jestliže ze žaloby jako celku zřetelně a nepochybně vyplývá, jak má být spor nebo jiná právní věc rozhodnuta. Přesný, určitý a srozumitelný žalobní petit přitom není jen vyjádřením formálních náležitostí žaloby, ale je zcela nezbytným předpokladem pro to, aby soudní rozhodnutí bylo (z materiálního hlediska) vykonatelné a aby tak nastaly právní účinky, které žalobce zahájením řízení sledoval (srov. přiměřeně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.
8. 2003, sp. zn. 21 Cdo 909/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2003, pod číslem 152). Žalobce uvede, jak má být spor nebo jiná právní věc rozhodnuta, i tehdy, jestliže v žalobě přesně a jednoznačně označí (tak, aby ji bylo možné z obsahu žaloby bez pochybností dovodit) povinnost, o které má být soudem rozhodnuto (srov. přiměřeně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. 21 Cdo 370/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2002, pod číslem 209).
10. Odvolací soud se výše uvedených judikatorních východisek, jejichž prostřednictvím jest posuzovat náležitosti žaloby, důsledně nedržel. Nezabýval se totiž náležitě celkovým obsahem posuzovaných podání žalobců. Nezohlednil, že žalobci jak v části označené „žaloba proti rozhodnutí správního orgánu“, tak v části nadepsané „žaloba na určení vlastnického práva“, uvádějí, že se domáhají nahrazení rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravská kraj ze dne 26. 9. 2023, sp. zn. 1RP4052/2011-130753, č. j.
SPU 385945/2023, 3360/92/1-RZN/2697, a rozhodnutí Ústředí Státního pozemkového úřadu, Sekce majetku státu, Oddělení restitucí, ze dne 12. 1. 2024, č. j. SPU 018566/2024. Jejich podání jako celek nasvědčují tedy tomu, že vzdor svému formálnímu označení mají povahu žaloby podle části páté o. s. ř. (tj. žaloby o nahrazení pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu) – a nikoliv žaloby podle části třetí o. s. ř. – přičemž v souladu s § 246 odst. 2 o. s. ř. obsahují i řádné vylíčení dotčených rozhodnutí správního orgánu.
Účastníky řízení podle části páté o. s. ř. jsou pak bezesporu žalobci a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem (§ 250a odst. 1 o. s. ř.); jakmile by soud zjistil, že se řízení neúčastní ten, kdo by se jej účastnit měl, přibere jej do řízení usnesením taktéž (§ 250a odst. 2 o. s. ř.) – neúplné vymezení účastníků řízení není tedy v daném případě důvodem odmítnutí žaloby. Podle obsahu podání učiněných žalobci jako celku je pak třeba posuzovat i to, zda bylo dostatečně určitě vyjádřeno, jak má být spor nebo jiná právní věc rozhodnuta.
Uvedeným způsobem (s přihlédnutím k významovému obsahu učiněných podání) je tedy třeba nahlížet i na formulaci žalobců, že se domáhají nahrazení příslušných rozhodnutí pozemkového úřadu výrokem, že jsou vlastníky „ideální jedné třetiny specifikovaných nemovitých věcí děleno dvěma.“ Závěry odvolacího soudu o neurčitosti žalobci uplatněného návrhu na zahájení soudního řízení, v situaci, kdy podání žalobců nebyla striktně posuzována se zřetelem ke svému obsahu, jeví se tedy být očividně předčasnými, a tudíž věcně nesprávnými.
11. Z důvodu nesprávného, respektive neúplného, právního posouzení věci tedy Nejvyšší soud, shledávaje dovolání žalobců opodstatněným, dle § 243e odst. 1 a odst. 2, věty první, o. s. ř. přistoupil ke zrušení usnesení odvolacího soudu (včetně nákladového výroku). Jelikož se důvody, pro něž bylo usnesení odvolacího soudu zrušeno, vztahují i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i toto usnesení a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243g odst. 1, § 226 odst. 1 o. s. ř.).
12. Právní názor vyslovený Nejvyšším soudem v tomto usnesení je pro soudy nižších stupňů v dalším řízení závazný (§ 243g odst. 1, věty druhé, o. s. ř.).
13. O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v rámci nového rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1, věta druhá, o. s. ř.). 14. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, rozhodnutí Ústavního soudu na internetových stránkách nalus.usoud.cz. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. 12. 2025
Mgr. Zdeněk Sajdl předseda senátu