28 Cdo 3059/2009
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z
předsedy
JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Jana
Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce P. f. ČR, zastoupeného advokátkou, proti
žalovanému Ing. K. H., zastoupenému advokátkou, o nahrazení projevu vůle
žalovaného při uzavření kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Benešově pod
sp. zn. 5 C 116/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v
Praze ze dne 17.3.2009, č. j. 23 Co 43/2009-70, takto:
I. Dovolání žalovaného se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení o dovolání
5.117,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právní
zástupkyně.
Krajský soud v Praze svým rozsudkem shora uvedeným změnil
rozsudek soudu prvního stupně ze dne 12 9.2008, č. j. 5 C 116/2008-41 tak, že
soud nahradil projev vůle žalovaného uzavřít se žalobcem kupní smlouvu č. ….. o
převodu pozemku p. č. 863 v k.ú. N., obec K. na žalobce. O nákladech bylo
rozhodnuto tak, že žalovaný byl povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení
před soudem prvního stupně 10.591,- Kč a na nákladech odvolacího řízení
10.234,- Kč k rukám právní zástupkyně žalobce. Dále odvolací soud uložil
žalovanému zaplatit České republice soudní poplatek ze žaloby a z odvolání,
každý ve výši 1.000,- Kč.
Odvolací soud měl za prokázané, že žalobce prodal žalovanému
kupní smlouvou ze dne 17.9.2007 pozemek p.č. 863 v k.ú. N., obec K. o celkové
výměře 5.539 m za kupní cenu 31.208,- Kč, a žalovaný byl z předkupního práva
smluvně vázán nabídnout žalobci v případě uvažovaného zcizení pozemky ke
koupi. Dopis ze dne 31.7.2007 zaslaný žalovaným žalobci pod názvem „Nabídka
koupě pozemku před uvažovaným zcizením – žádost o stanovisko k využití
předkupního práva“ však neposoudil jako výzvu, ale jako písemnou nabídku
předmětných nemovitostí státu ke koupi za navrženou cenu, za kterou uvedený
pozemek koupil, po odečtení aktuální výše zaplacených splátek. Vzhledem k tomu,
že žalovaný neoznačil svůj dopis jako výzvu, nýbrž jako nabídku koupě pozemku
před uvažovaným zcizením, posoudil odvolací soud tento postup jako postup
provedený v souladu s ustanovením § 10 odst. 2 zákona
č. 95/1999 Sb., zákonné podmínky předkupního práva považoval za splněné a
rozhodl, jak je výše uvedeno.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný v zákonné lhůtě
dovolání, které je podle jeho názoru přípustné proti rozsudku odvolacího soudu,
jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. Důvodnost
spatřoval ve skutečnosti, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním
posouzení věci. Odůvodnění rozsudku považoval za zmatečné a velmi stručné.
Následkem takového postupu soudu podle jeho názoru mohlo být řízení postiženo
rovněž vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Žalovaný se neztotožnil s odůvodněním rozsudku odvolacího soudu ohledně
zhodnocení obsahu dopisu ze dne 31.7.2007, který nelze podle jeho názoru
považovat za řádný návrh kupní smlouvy, ale jen za žádost
o vyjádření k využití předkupního práva žalobce k výše uvedeným pozemkům.Tuto
výzvu, i když obsahuje výzvu k zaplacení kupní ceny, nelze podle jeho názoru
považovat za návrh kupní smlouvy, neboť nemá náležitosti kupní smlouvy. Dále je
podle něho zřejmé, že k akceptaci této nabídky nedošlo ze strany žalobce ani
žalovaného. Žalobce podle jeho názoru nesplnil ani povinnost vyplatit plnou
kupní cenu nemovitostí do dvou měsíců od doručení nabídky, vyplývající ze
zákonné úpravy předkupního práva. Předkupní právo jako takové podle jeho názoru
nezakládá kontraktační povinnost pro osobu z zavázanou z předkupního práva a v
dané konkrétní věci ze strany žalovaného nebyl učiněn návrh na uzavření kupní
smlouvy, který by obsahoval všechny zákonem stanovené náležitosti. Navrhl
proto, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k
dalšímu řízení.
K dovolání žalovaného podal žalobce své vyjádření. Žalobce podle
svého názoru realizoval své předkupní právo řádným způsobem, byl oprávněn
domáhat se uzavření kupní smlouvy a navrhl proto, aby dovolací soud dovolání
žalovaného zamítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že žalobce, zastoupený
advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1
o.s.ř.). Přípustnost dovolání lze dovodit podle ustanovení § 237 odst. 1 písm.
a) o.s.ř. a uplatněný dovolací důvod, který by dovolací soud přezkoumal v
případě pozitivního závěru o přípustnosti dovolání, bylo možné podřadit pod §
241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., tedy pod tvrzené nesprávné posouzení věci.
Dovolání není opodstatněné.
Jak již bylo zmíněno výše, prodal žalobce žalovanému kupní
smlouvou
č. …. ze dne 17.9.2007 výše označený pozemek p.č. 863 v k.ú. N. za kupní cenu
31.208,- Kč. Následně pak pojal žalovaný úmysl pozemek prodat, ale byl na
základě uvedené kupní smlouvy vázán podle § 10 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb.
povinností nabídnout za takové situace pozemky žalobci v rámci předkupního
práva, neboť jak vyplývá ze zákonné úpravy, k pozemkům převáděným podle tohoto
zákona má stát předkupní právo jako právo věcné a v případě uvažovaného zcizení
je nabyvatel povinen státu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou jej
získal od P. f. Dopisem ze dne 31.7.2007, doručeným žalobci dne 2.8.2007, se
pokusil žalovaný o realizaci předkupního práva. Žalobce této nabídky využil a
dne 21.9.2007 zadal příkaz bance k proplacení částky 8.086,- Kč na účet
žalovaného, což byla částka, kterou uhradil do 17.9.2007 žalovaný žalobci z
celkové prodejní ceny předchozí kupní smlouvy stanovené částkou 31.208,- Kč.
Úhrada tedy byla provedena v souladu s ustanovením § 605 občanského zákoníku,
který stanoví, že není-li dohodnuta doba, do kdy má být prodej proveden, musí
oprávněná osoba vyplatit nemovitosti do dvou měsíců po nabídce. Žalobce tedy v
souladu s judikaturou Nejvyššího soudu nejen nabídku předkupního práva přijal,
ale současně i vyplatil podíl v zákonné lhůtě (viz Právní rozhledy 2008, č. 2,
rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1996/2005). Podle něj: 1. K přijetí
nabídky na odkoupení spoluvlastnického podílu dochází vyplacením tohoto podílu
oprávněnou osobou v zákonné dvouměsíční lhůtě. Pouhé prohlášení o přijetí
nabídky bez vyplacení podílu v této lhůtě nelze za účinné přijetí nabídky
považovat. 2. Jestliže podílový spoluvlastník nevyužije náležité nabídky
druhého spoluvlastníka na odkoupení jeho spoluvlastnického podílu, nebrání to
oferentovi, aby po marném uplynutí lhůty pro akceptaci jeho nabídky, prodal
svůj podíl zájemci za vyšší částku, než činila částka nabízená
spoluvlastníkovi.
Text kupní smlouvy datované 17.9.2007 byl zaslán žalobci dne
21.9.2007. Základní otázkou, kterou je třeba v této souvislosti zodpovědět je
otázka, zda má být dopis ze dne 31.7.2007 posouzen jako pouhá výzva žalovaného
za účelem zjištění, zda žalobce využije svého předkupního práva k uvedeným
pozemkům nebo zda jej posoudit jako řádný návrh na uzavření kupní smlouvy.
Vzhledem k tomu, že dopis je formulován jako nabídka koupě pozemků před
uvažovaným zcizením a pro případ využití je v něm obsažena žádost o vyplacení
kupní ceny ve výši, za jakou žalovaný pozemek získal do svého vlastnictví
včetně lhůty k jejímu proplacení, posoudil Nejvyšší soud výše uvedený dopis
jako řádnou nabídku předkupního práva a zákonné podmínky předkupního práva
považuje za splněné. To tím spíše, že žalovaný obdržel od žalobce částku podle
ujednání plynoucího z předkupního práva. Problematikou předkupního práva se
Nejvyšší soud v obdobném případě již vypořádal (viz sp. zn. 28 Cdo 2728/2009).
Dovolací důvod tedy nebyl naplněn a Nejvyšší soud proto
dovolání žalovaného podle § 243b odst. 2 věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
Úspěšnému žalobci vznikl podle § 243b a § 224 odst. 1 o.s.ř.
nárok na náhradu nákladů dovolacího řízení, a to podle § 7 písm. c) vyhlášky č.
484/2000 Sb. ve znění vyhlášky č. 277/2006 Sb. Za jeden úkon zástupce náleží
výchozí sazba odměny 8.000,- Kč, redukované na polovinu, tj. celkem 4.000,- Kč.
K tomu náleží 300,- Kč režijního paušálu (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996
Sb.), tedy v součtu 4.300,- Kč. S přičtením DPH pak 5.117,- Kč.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle
občanského soudního řádu.
V Brně dne 18. září 2009
JUDr. Josef Rakovský, v. r.
předseda senátu