28 Cdo 4297/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy
Brožové a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní
věci žalobkyně České republiky – Ministerstva financí ČR, sídlem Praha 1,
Letenská 15, zastoupené JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem Praha 5,
Náměstí 14. října 3, proti žalované L. K., zastoupené JUDr. Lubomírem Málkem,
advokátem se sídlem Havlíčkův Brod, Horní 6, o vydání bezdůvodného obohacení ve
výši 724 020 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě
pod sp. zn. 8 C 72/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v
Hradci Králové ze dne 6. 6. 2011, č. j. 17 Co 408/2009 – 209, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):
Žalovaná (dále také „dovolatelka“) řádně zastoupená advokátem podala dne 5. 9. 2011 včasné dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 6. 2011, č. j. 17 Co 408/2009-209, kterým odvolací soud potvrdil (vázán právním
názorem vysloveným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. 28
Cdo 3805/2010) rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 14. 5. 2009,
č. j. 8 C 72/2008-117. Dovolatelka spatřuje přípustnost dovolání v ustanovení §
237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Podstatou dovolání je polemika s tím, jak odvolací
soud posoudil běh subjektivní promlčecí doby. Dle vyjádření žalobkyně byla již posuzovaná věc Nejvyšším soudem vyřešena,
nárok byl u soudu uplatněn včas a námitka promlčení vznesená žalovanou je navíc
v rozporu s dobrými mravy. Jelikož v posuzované věci dovolání směřuje proti potvrzujícímu rozsudku
odvolacího soudu, může být shledáno přípustným jen při splnění předpokladů
uvedených v § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., tedy pokud dovolací soud dospěje k
závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní
význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má podle § 237 odst. 3 o.s.ř. po právní
stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v
rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy
rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka
posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2
písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží. Dovolací soud se otázkou běhu
subjektivní doby v posuzované věci zabýval již ve svém rozsudku ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. 28 Cdo 3805/2010, v němž s odkazem na předchozí judikaturu
dovodil, že žaloba byla podána před uplynutím subjektivní promlčecí doby (na
odůvodnění tohoto rozsudku lze s ohledem na zásadu procesní ekonomiky v
podrobnostech odkázat). Otázka běhu subjektivní promlčecí doby tak již byla
dovolacím soudem vyřešena a dovolatelka ani neuvádí žádné nové skutečnosti,
které by mohly vést ke změně dříve vysloveného právního názoru. Dovolání proto
není přípustné. Vycházeje z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání
dovolatelky jsou účastníkům známy a jsou součástí procesního spisu vedeného
soudem prvního stupně, dovolací soud dovolání podle § 243b odst. 5 věty první a
§ 218 písm. c) o.s.ř. odmítl. Při rozhodování o náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud přihlédl k
judikatuře Ústavního soudu, podle níž tam, kde je stát (jeho organizační
složka) k hájení svých zájmů vybaven finančně i personálně ze státního
rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel
na soukromý subjekt - advokáta, a pokud tak přesto činí, není důvod pro uznání
takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (srov. např. nálezy
Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2010, sp. zn. III. ÚS 1180/10, nebo ze dne 9. 10. 2008, sp. zn. I. ÚS 2929/07). Právo státu nechat se zastoupit v řízení před
soudem advokátem sice není zcela vyloučeno, toto právo však musí být vykládáno
přísně restriktivním způsobem (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne ze dne 27. 5. 2010, sp. zn. I. ÚS 1401/10).
Pokud se žalobkyně nechala zastoupit advokátem
za situace, kdy již dovolací soud o věci jednou rozhodoval a nebylo možné
důvodně předpokládat, že svůj právní názor změní, nelze to pokládat za účelné. Dovolací soud proto žalobkyni náklady dovolacího řízení, ač jinak byla v řízení
úspěšná, nepřiznal. Citované rozhodnutí Nejvyššího soudu je k dispozici též na
internetových stránkách www.nsoud.cz, rozhodnutí Ústavního soudu na
nalus.usoud.cz. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského
soudního řádu.